Mnoho společností očekává, že po skončení válečných akcí budou moci obnovit svou činnost, a těší se na tento den, protože Rusko představuje značnou část jejich příjmů.
Možná ale nebude tak snadné navázat tam, kde skončili.
Společnost McDonald’s například po nátlaku veřejnosti uzavřela své restaurace v Rusku a tento týden oznámila, že chce zcela opustit ruský trh a prodat své podnikání místnímu kupci. Očekává, že odchodem ze země vzniknou nepeněžní náklady ve výši až 1,4 miliardy dolarů, a mezitím mu stále vznikají náklady na ruské zaměstnance ve výši 55 milionů dolarů měsíčně během ukončení činnosti.
Ropný gigant ExxonMobil také draze prodal své podíly v ropných a plynových projektech v Rusku a odepsal miliardy dolarů, aby přerušil veškeré vazby s touto zemí.

Společnost Kimberly-Clark pozastavila reklamu a kapitálové investice v Rusku, přesto však nadále prodává své výrobky kvůli jejich „humanitárnímu charakteru“. Podobnou cestu zvolila i společnost Procter & Gamble, která omezila své „portfolio výrobků a zaměřila se na základní zdravotnické potřeby, hygienu a osobní hygienu“.
Některé společnosti získávají velké procento prodeje z Ruska. Škola managementu Yaleovy univerzity, která sleduje, které společnosti zůstávají nebo odcházejí, odhaduje, že McDonald’s tam generuje 9 % svých celkových tržeb, protože přibližně 84 % jeho ruských restaurací je ve vlastnictví společnosti.
Společnost Kimberly-Clark údajně získává z Ruska přibližně 3 % svých příjmů, stejně jako společnost Mondelez International, zatímco Coca-Cola uvádí, že v letošním roce očekává kvůli svému odchodu z Ruska snížení zisku o 0,04 USD na akcii.

Normalizace vztahů nebude snadná
Pokud společnosti plánují obnovit provoz po skončení války, nemusí to být snadné. Za prvé je tu optika okamžitého obnovení obchodních vztahů se zemí, která způsobila humanitární krizi pro miliony Ukrajinců. Může trvat roky, než nezpracované emoce z toho, co se stalo, dovolí obnovit obchod. Jistě, ignorování rozsáhlé destrukce za účelem rychlého obnovení prodeje by se mohlo proměnit v katastrofu pro vztahy s veřejností.
Větším problémem může být pravděpodobně samotné Rusko. Vláda by nemusela být ochotná jen tak pustit společnosti zpět. Údajně již vypracovala plány na zabavení podnikového majetku těch společností, které odešly. Podle Al-Džazíry v březnu ruský prezident Vladimir Putin řekl svému kabinetu: „Pokud jde o ty, kteří se chystají zavřít svou výrobu [v Rusku], musíme zde jednat rozhodně, v žádném případě nedopustit poškození místních dodavatelů.“
Vyzval k „externímu řízení“ podniků a převodu jejich vlastnictví na jiné osoby. Ačkoli Rusko zatím k těmto plánům nepřistoupilo, je docela možné, že by přesto přijalo trestní opatření.

Americké podniky se nakonec do Ruska vrátí, i když obavy z vlády přetrvávají. Americké společnosti dnes obchodují s represivními režimy po celém světě, včetně těch, které vedou válku proti svým sousedům. Napětí s Ruskem také pomine.
Návrat však nemusí být rychlý. Může trvat dlouho, než budou společnosti schopny normalizovat svůj provoz za předpokladu, že si Rusko nepřivlastní jejich podniky, a než se tak stane, budou pro ně náklady značné.
Velké společnosti, které se z Ruska stáhly, to sice neochromí, ale vzhledem k rostoucí inflaci, problémům v dodavatelském řetězci a stagnující ekonomice se jedná o další náklady, které budou nepochybně ještě nějakou dobu ovlivňovat výsledky.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
 
 
 
	    	



























