Válka dělá jednu z nejbohatších zemí ještě bohatší

Pořádání mistrovství světa ve fotbale je pro Katar úspěch, ale skutečný vliv státu z Perského zálivu zajistí až honba Evropy za náhradou ruského zemního plynu. Když letadla začínají klesat do Dauhá, mohou cestující shlížet dolů na zbrusu nový stadion s kapacitou 80 000 míst, který se tyčí z pouště a který bude v prosinci hostit finále mistrovství světa. Mohou si také všimnout dalšího nápadného obrazu: tankerů, které se řadí v Perském zálivu, aby odebíraly superchlazený zemní plyn. Fotbal a stále nepostradatelnější palivo spolu mají sice málo společného, přesto se spojují a Katar díky nim získává obrovský vliv na světové scéně. Zatímco mistrovství světa ve fotbale ukazuje, že Katar dokáže získat mezinárodní prestiž, jeho postavení vyhledávaného dodavatele zemního plynu slibuje, že se z malého poloostrova stane větší hráč, o jakého vždy usiloval. Rostoucí ceny ropy kvůli válce na Ukrajině podpořily blízkovýchodní producenty ropy, jako je Saúdská Arábie a Kuvajt, ale finanční a geopolitické odměny, které se Kataru nabízejí, z něj dělají výrazného vítěze poté, co invaze Vladimira Putina donutila Evropu začít se zbavovat dovozu ruských energií. V posledních týdnech přiletělo do Dauhá několik nejvyšších představitelů Evropské unie, všichni s jasným vzkazem: potřebujeme váš plyn co nejrychleji. Německo sdělilo podnikům, aby začaly jednat o dohodách o dodávkách. Naléhavost situace se tento týden ještě zvýšila poté, co Rusko přerušilo dodávky do Polska a Bulharska. Podle výpočtů agentury Bloomberg měl katarský vývoz energií letos poprvé od roku 2014 dosáhnout 100 miliard dolarů, a to na základě trendů z prvního čtvrtletí. To mu umožní utrácet ještě větší bohatství na světových akciových trzích a na realizaci svých zahraničněpolitických cílů, především prostřednictvím svého státního investičního fondu v hodnotě 450 miliard dolarů. Katarská vláda mezitím očekává od pořádání mistrovství světa ve fotbale ekonomický impuls ve výši 20 miliard dolarů. Díky tomu se rok 2022 stal více než jen rokem, kdy se Katar zapíše do sportovního kalendáře, obohatí tuto již tak jednu z nejbohatších zemí a zvýší svůj vliv způsobem, který se ještě před rokem zdál nepravděpodobný. Evropa se dožaduje zkapalněného zemního plynu (LNG) poté, co Katar zahájil projekt v hodnotě 30 miliard dolarů, jehož cílem je do roku 2027 zvýšit jeho vývoz o 60 %. Dodatečná poptávka znamená větší konkurenci mezi odběrateli při uzavírání dlouhodobých dodavatelských smluv a pravděpodobně i lepší podmínky pro Katar. Před vypuknutím ukrajinské války někteří analytici pochybovali, že bude dostatek obchodů, které by ospravedlnily plán rozšíření. Nyní Katar oslovuje zákazníky, zda by rozšíření nebylo ještě větší, uvedla 20. dubna agentura Bloomberg. "Je to neuvěřitelná příležitost," řekla Karen Youngová, vedoucí pracovnice Blízkovýchodního institutu ve Washingtonu. "Katar se stane jedním z nejdůležitějších vývozců plynu, jehož trh bude pravděpodobně velmi silný ještě několik let." Posun v katarském bohatství Pro Katar a jeho necelé 3 miliony obyvatel je to docela obrat. Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a jejich spojenci se jej více než tři roky snažili ekonomicky přiškrtit, protože měl příliš blízko k regionálním islamistickým skupinám a Íránu. Pandemie koronaviru stlačila cenu plynu na rekordně nízkou úroveň, což podle mnohých urychlilo nevyhnutelný trend přechodu spotřebitelů od fosilních paliv k čistší, obnovitelné energii. Aktivisté za lidská práva mezitím Kataru vytýkali zacházení se zahraničními dělníky, kteří stavěli infrastrukturu pro mistrovství světa ve fotbale. Podle Mezinárodní organizace práce jich jen v roce 2020 zemřelo nejméně 50. Otočme se o krok dopředu a ekonomický bojkot skončil a evropské ceny plynu se pohybují blízko historických maxim. Za poslední rok vzrostly více než čtyřikrát, nejprve v důsledku oživení poptávky po pandemii a poté v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Emír šejk Tamim bin Hamad Al Thani je žádaný v USA i v Evropě. Na setkání v Bílém domě s prezidentem Joe Bidenem koncem ledna - několik týdnů před vypuknutím války - oba diskutovali o "zajištění stability globálních dodávek energie". Biden označil Katar za "významného spojence mimo NATO", což je částečně důsledek toho, že Dauhá pomáhá USA s evakuací z Afghánistánu, ačkoli v popředí jejich rozhovorů byl plyn. To kontrastuje s napětím mezi Bílým domem a Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty kvůli jejich odmítání zvýšit těžbu ropy a pomoci snížit ceny. Neočekávaný výpadek Katar již sklízí ovoce. Podle Citigroup by měla ekonomika v hodnotě 200 miliard dolarů letos vzrůst o 4,4 %, což je nejvíce od roku 2015. Hrubý domácí produkt na osobu se vyšplhá na téměř 80 000 dolarů, čímž se opět přiblíží úrovním v místech, jako jsou Kajmanské ostrovy nebo Švýcarsko. Podle Ziada Daouda, hlavního ekonoma pro rozvíjející se trhy ve společnosti Bloomberg Economics, začíná "plynový supercyklus" právě v době, kdy končí stavební boom Světového poháru, který poháněl ekonomiku v posledních letech. "Načasování je šťastné pro Katar, který by se mohl dočkat nového motoru růstu pro toto desetiletí," řekl. Co Katar udělá s penězi? Otázkou nyní je, co Katar udělá se svým neočekávaným ziskem z LNG. Jeho dosavadní výsledky naznačují nejen hlubší ponor na světové akciové trhy, ale také zahraničněpolitické výpady, které nebyly vždy v souladu s jeho spojenci v USA a Evropě. Podle osoby obeznámené s touto záležitostí bude velká část peněz použita na posílení katarského státního investičního fondu. To by Katarskému investičnímu úřadu, který je již nyní významným investorem do společností od Barclays Plc po Volkswagen AG a také do newyorských a londýnských nemovitostí, umožnilo urychlit jeho vstup do technologických akcií. Katar by také mohl fond využít k podpoře svých regionálních cílů. Minulý měsíc přislíbil investice do Egypta ve výši 5 miliard dolarů. Byla to součást plánu států Perského zálivu na podporu severoafrické země, která je od začátku ukrajinské války sužována růstem cen potravin. Předchozí investice spojené se zahraniční politikou se ne vždy vyplatily. V minulém desetiletí vložila QIA miliardy dolarů do ruských aktiv včetně státní ropné společnosti Rosneft PJSC. Jejich hodnota se nyní propadla. Podpora Egypta zahrnovala 8 miliard dolarů po povstání Arabského jara v roce 2011, kdy vládu řídilo Muslimské bratrstvo. Ukázalo se, že jeho vedení nemělo dlouhého trvání, neboť egyptská armáda v roce 2013 svrhla prezidenta Muhammada Mursího. Jeho podpora ze strany Kataru za vlády šejka Tamima, otce šejka Hamada, vyvolala kritiku ostatních států Perského zálivu a byla jedním z důvodů jejich bojkotu o několik let později. Šejk Hamad také investoval do Gazy po jejím ovládnutí Hamásem, který USA označily za teroristickou organizaci, a podporoval revoluci v Sýrii, jejímž cílem bylo svržení Bašára Asada. Ten zůstává u moci, zatímco občanská válka se vleče.  "Katar může hrát zajímavou regionální roli, ale je s ní spojeno velké riziko," řekl Young z Middle East Institute. "Být přáteli a prostředníky pro problémové případy v regionu s sebou nese nepředvídatelnou zátěž." Pomalá cesta k ohromujícímu bohatství Význam Kataru pro světové dodávky plynu je dlouhá cesta. Jeho zásoby se nacházejí převážně v Severním poli, obrovském mořském poli zasahujícím do íránských vod, které společnost Shell Plc objevila v roce 1971. Přesto ho společnost brzy opustila. Plyn neměl velkou hodnotu, zejména pokud byl příliš daleko na to, aby mohl být dopraven potrubím na hlavní trhy. V 90. letech 20. století byly katarské finance pod tlakem, protože produkce ropy a její ceny klesaly. Abdullah Bin Hamad Al Attiyah, tehdejší ministr energetiky, věřil, že plyn je budoucnost. Spotřeba rostla a inženýři snížili náklady na výrobu LNG, při níž se palivo stlačuje a chladí na -161 °C, což umožňuje jeho přepravu po celém světě. Do roku 2012 se země stala největším světovým vývozcem díky poptávce v Japonsku a na Tchaj-wanu. Evropa se však ukázala jako složitější trh kvůli konkurenci z Ruska. "V roce 1997 nebo 1998 jsem jel do Německa, setkal jsem se s německými úředníky a diskutovali jsme o tom, zda by Katar mohl být dodavatelem," řekl Al Attiyah v jednom rozhovoru. "Odpověděli mi: 'Ach, my si myslíme, že váš LNG nepotřebujeme, protože spoustu plynu získáme z Ruska prostřednictvím plynovodů a je levnější'." Al Attiyahův argument, že potřebují mnoho dodavatelů, se nakonec ukázal jako správný, když Rusko zahájilo nejvážnější konflikt v Evropě od druhé světové války a když Putin pohrozil, že se bude mstít za západní sankce zastavením vývozu plynu. EU ve snaze izolovat Rusko zavedla tvrdé obchodní a podnikatelské sankce, ale zatím vyloučila ropu a plyn. Katar prozatím nedokáže vytěžit tolik, aby uspokojil potřeby Evropy, která z Ruska odebírá přibližně 40 % plynu. Státní producent Qatar Energy čerpá na plný výkon a více než 80 % jeho nákladů směřuje do Asie. Většina z nich se prodává na základě víceletých kontraktů, které Dauhá podle svých slov nezruší, aby odklonilo dodávky do Evropy. Budoucí bonanza je však jasná. Morgan Stanley očekává, že odklon Evropy od ruské energetiky podnítí do roku 2030 60% nárůst celosvětové spotřeby LNG. Goldman Sachs předpovídá, že spotové ceny plynu v Asii a Evropě budou minimálně do příštího roku dosahovat 25 dolarů za milion britských termálních jednotek. To je více než šestinásobek zlomové ceny pro katarský projekt rozšíření. Podobně optimistické jsou americké banky i ohledně ropy, na kterou je navázána většina stávajících kontraktů na dodávky do Kataru. EU zahájila mnohostrannou strategii, jejímž cílem je přijímat mnohem více LNG a plynu z plynovodů mimo Rusko. Německo, jehož ministr hospodářství Robert Habeck v polovině března odcestoval do Dauhá na setkání s emírem, se zavázalo vybudovat své první terminály pro dovoz LNG. O nových zařízeních uvažují také země jako Estonsko. Letošního ročníku zahraničněpolitické konference Doha Forum se v březnu zúčastnilo téměř 4 000 lidí, včetně šéfa diplomacie EU Josepa Borrella. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sklidil dlouhý potlesk za videopřání, v němž řekl, že Katar může zabránit tomu, aby Rusko používalo energii jako "zbraň k vydírání světa". Jak uvedl Elan Habib, ředitel pro Blízký východ ve společnosti ICIS, která se zabývá analýzou komodit: "Ruská invaze a nejistota dodávek plynu do Evropy změnily pro Katar pravidla hry."