Nejvýrazněji se na tom podílely ceny potravin, v menší míře pak jádrová inflace, regulované ceny a ceny pohonných hmot, uvedla dnes ředitelka odboru měnové politiky ČNB Dana Hájková. Meziroční inflace v Česku v červenci stoupla na 17,5 procenta. To je nadále nejvyšší hodnota od prosince 1993.
„Inflace se tak dále mírně zvýšila a nacházela se vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v červenci meziročně vzrostly o 17,4 procenta. Červencový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s letní prognózou ČNB o více než jeden procentní bod pomalejší. Na uvedenou odchylku působily všechny složky inflace s výjimkou změn nepřímých daní,“ uvedla Hájková.
Jádrová inflace vzrostla podle ní proti minulému měsíci jen nepatrně, zůstává však vysoká. Projevují se v ní kulminující domácí poptávkové tlaky a pokračující výrazný růst nákladů, který odráží další zdražení plynu a elektřiny na světových burzách a přetrvávající obtíže v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích. Vliv silné domácí poptávky je zřetelný zejména u cen zboží, jejichž dynamika dále vzrostla.
Růst cen služeb naopak mírně zpomalil, očekávaný vliv letního zdražení dovolených se naplnil jen z části. Doposud akcelerující příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě takzvaného imputovaného nájemného v červenci mírně polevil. Regulované ceny dále zrychlily, což je podle odborníků odrazem pokračujícího zvyšování účtů za energie pro domácnosti. K vzestupu burzovních cen energií na mimořádné hodnoty přitom přispívá i ruská invaze na Ukrajinu.
Válečný konflikt se promítá i ve zdražování potravin v důsledku výrazného růstu cen agrárních komodit odrážejícího jak rostoucí náklady na energie, tak roli Ukrajiny ve světové produkci pšenice, upozornila Hájková. V předchozích měsících mimořádně vysoká dynamika cen pohonných hmot v důsledku výrazného zdražení ropy vlivem válečného konfliktu a sankcí na vývoz ruské ropy do EU v červenci poněkud zvolnila, což odráželo mírnou korekci ropných cen.
Letní prognóza ČNB očekává, že inflace bude během nadcházejících měsíců kulminovat lehce nad dvacet procent. Cenový růst následně začne zvolňovat, neboť se zmírní dynamika produkčních nákladů, klesne kupní síla domácností a projeví se stabilizující vliv předchozího zpřísnění měnové politiky přispívajícího ke zchlazení domácí poptávky. Trend poklesu inflace pak vlivem uvedených faktorů zesílí během příštího roku. „Na horizontu měnové politiky, jímž je v letní prognóze první polovina roku 2024, se inflace sníží až do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB,“ dodala Hájková.
