Vědci zjistili, že přílišné využívání šedé kůry mozkové může vést k duševní únavě, která ztěžuje rozhodování.
Vědci analyzovali chemické složení mozků dvou skupin lidí v průběhu přibližně jednoho pracovního dne. Jedna skupina dostala snadné úkoly, zatímco druhá měla plnit náročnější verze stejných kognitivních úkolů. Známky únavy, jako například snížené rozšíření zornic, byly zaznamenány pouze u skupiny, která plnila složitější úkoly.
Pomocí spektroskopie magnetické rezonance vědci z pařížské univerzitní nemocnice Pitie-Salpetriere zjistili, že náročná kognitivní práce vede k hromadění glutamátu – chemické látky, kterou nervové buňky používají k přenosu signálů k jiným buňkám – v oblasti prefrontální kůry mozku. Zvládnutí tohoto přebytku ztěžuje další činnosti prefrontální kůry, jako je plánování a rozhodování, což vede k tomu, že subjekty dávají přednost činnostem s nízkou námahou a vysokou odměnou, když se dostaví kognitivní únava.
Jeden z autorů studie, Mathias Pessiglione, uvedl, že předchozí teorie naznačovaly, že únava je iluze, kterou si mozek vymyslel, aby nás přiměl přestat dělat to, co děláme, a přejít k činnosti, která nám přináší větší uspokojení. „Naše zjištění však ukazují, že kognitivní práce vede ke skutečné funkční změně – hromadění škodlivých látek – takže únava by skutečně byla signálem, který nás nutí přestat pracovat, ale za jiným účelem: zachovat integritu fungování mozku.“
Vědci tvrdí, že sledování chemických změn v prefrontální kůře by mohlo mít praktické důsledky, například by mohlo pomoci odhalit silnou duševní únavu, aby se zabránilo vyhoření na pracovišti.
