Podle respondentů nejnovějšího průzkumu MLIV Pulse povedou americké akcie a dluhopisy na cestě ze současné vlny tržních otřesů. Přitom se domnívají, že je téměř vyrovnané, zda se do propadu dříve dostane ekonomika Spojeného království, nebo eurozóny.
Přibližně 47 % ze 452 respondentů očekává, že tuto nevítanou výhru získá Spojené království, což možná odráží větší rizika pro finanční stabilitu v této zemi, zatímco 45 % uvedlo, že Evropa. Pouze 7 % respondentů se domnívá, že první ekonomikou, která se ocitne na dně, budou Spojené státy. A jak americké oživení, tak dlouhodobý evropský pokles budou představovat různé soubory rizik pro nerovnost bohatství a příjmů.
Transatlantický rozdíl odráží válku na Ukrajině a energetickou krizi, které v Evropě zvyšují dlouhodobé ekonomické tlaky, jež jsou v USA méně časté. I tak investoři naznačili, že Federální rezervní systém je stejně pravděpodobný jako Evropská centrální banka nebo Bank of England, že zastaví svůj cyklus zvyšování úrokových sazeb jako první.
Průzkum navíc také naznačuje, že případný pokles může být pro Evropu a Spojené království nakonec dlouhý – zatímco drtivá většina investorů, celých 69 %, tvrdí, že USA přečkají bouři nejlépe a vyjdou z letošní sériové krize jako relativní vítěz mezi hlavními ekonomikami.
Zdroj: Getty Images
Průzkum zdůrazňuje jasné důsledky pro alokaci aktiv. Přibližně 86 % investorů očekává, že se americké trhy zotaví jako první, přičemž respondenti mírně upřednostňují akcie před dluhopisy.
Tento výsledek naznačuje, že dlouhodobá prémie pro americké akcie zůstane zachována – a že s tím, jak se projevuje vrcholná jestřábí tendence, jsou investoři připraveni se houfně vracet na trhy amerických státních dluhopisů.
Existují přinejmenším tři potenciální důvody, které by mohly vysvětlit, proč tolik investorů považuje za pravděpodobné, že USA nejprve zastaví zvyšování sazeb – a umožní tak ekonomice a trhům s aktivy zotavit se -, přestože jinde jsou rizika recese mnohem závažnější.
Prvním z nich jsou obavy o globální finanční stabilitu. Vzhledem k postavení dolaru jako hlavní světové rezervní měny se USA mohou zdráhat pokračovat ve zvyšování sazeb tváří v tvář rostoucím globálním otřesům, i když jejich hlavní ložisko je mimo USA.
Druhou myšlenkou, kterou je třeba vzít v úvahu, je, že Fed začal s agresivním skokovým zvyšováním sazeb jako první, což naznačuje, že jeho práce může být také hotova jako první. To podporují i údaje z průzkumu, neboť většina investorů považuje za nejpravděpodobnější, že inflaci potlačí USA.
A třetím důležitým důvodem, proč se domnívat, že Fed může přestat jako první, je prostě to, že to řekl. Americká centrální banka telegraficky vyjádřila své přání předčasně zvýšit úrokové sazby, aby je od začátku příštího roku mohla po delší dobu držet na restriktivní úrovni. Bank of England ani ECB se ve svých forward guidance takto explicitně nevyjádřily.
Zdroj: Reuters
Průzkum zjistil zajímavé rozdělení mezi drobnými a profesionálními investory. Například americkým akciím dávali drobní investoři větší přednost než americkým dluhopisům, což naznačuje, že mentalita nakupovat akcie nebyla nedávným medvědím trhem akcií trvale zlomena. Drobní investoři také častěji tipovali Spojené království jako první zemi, která se dostane do recese.
Jedna námitka, na kterou je třeba myslet: nerovnost. (Nevysloveným) rizikem pro USA, pokud se výsledky průzkumu naplní, by mohlo být zvětšení rozdílů v příjmech a bohatství.
Zvyšování úrokových sazeb ze strany Fedu nejvíce zasáhlo odvětví citlivá na úrokové sazby, jako je bydlení. Někteří potenciální majitelé prvního bydlení již byli nuceni vzdát se budování bohatství prostřednictvím koupě a místo toho si bydlení pronajmout.
A explicitním cílem centrální banky je ochladit ekonomiku prostřednictvím změkčení trhu práce. Pokud k tomu dojde, zatímco americké finanční trhy se budou zotavovat jako první, mohlo by to zvětšit rozdíly v bohatství. Oživující se finanční aktiva – vlastněná nepoměrně bohatšími domácnostmi – by se ocitla v kontrastu se stagnujícími pracovními příjmy ze mzdy a nájemníky v pasti rostoucích sazeb.
Je nepravděpodobné, že by se Evropa a Spojené království vyhnuly rostoucí nerovnosti. Zatímco majetek téměř všech lidí se v době propadu snižuje, ti nejméně bohatí mají tendenci ztrácet nejvíce. A inflační recese jsou nejhorší z obou světů, protože inflace je de facto regresivní daní – zasahuje nejchudší, kteří utrácejí největší část svého disponibilního příjmu.
Zdroj: iStockphoto
Respondenti průzkumu jsou mnohem pesimističtější v tom, že Spojené království a eurozóna dokáží dostat životní náklady pod kontrolu, přičemž pouze 11 %, resp. 16 % respondentů očekává, že se BOE nebo ECB podaří inflaci v roce 2023 potlačit, zatímco v USA je to 65 %.
Pokud se 73 % respondentů průzkumu, kteří se domnívají, že v příštím roce dojde v zemi ke krachu v oblasti bydlení, nemýlí, čeká ve Spojeném království takzvanou střední vrstvu obzvlášť krušné období. Bydlení je silným faktorem ovlivňujícím bohatství a klesající ceny domů mají tendenci bránit jakémukoli prosakování do zbytku ekonomiky. Výsledkem by mohlo být prohloubení nerovnosti, a to i přesto, že u středně příjmové skupiny dochází k poklesu cen aktiv.
Nakonec však průzkum připomíná výrok Warrena Buffetta: „Řeknu vám, jak zbohatnout. Zavřete dveře. Mějte strach, když jsou ostatní chamtiví. Buďte chamtiví, když se ostatní bojí.„
Pro ty, kteří chtějí těžit z lepší výkonnosti americké ekonomiky a trhů s aktivy, není čas na to, aby tak učinili poté, co je vzduch čistý a cesta zřejmá. Je to v době, kdy vrcholí jestřábí nálada a strach.
Jeden z výkladů celkových výsledků průzkumu je tedy následující: V určitém okamžiku – mnohem dříve než ve Spojeném království nebo v Evropě – bude mít nákup poklesu v USA smysl, i když ten čas není zcela aktuální.
Podle respondentů nejnovějšího průzkumu MLIV Pulse povedou americké akcie a dluhopisy na cestě ze současné vlny tržních otřesů. Přitom se domnívají, že je téměř vyrovnané, zda se do propadu dříve dostane ekonomika Spojeného království, nebo eurozóny.Přibližně 47 % ze 452 respondentů očekává, že tuto nevítanou výhru získá Spojené království, což možná odráží větší rizika pro finanční stabilitu v této zemi, zatímco 45 % uvedlo, že Evropa. Pouze 7 % respondentů se domnívá, že první ekonomikou, která se ocitne na dně, budou Spojené státy. A jak americké oživení, tak dlouhodobý evropský pokles budou představovat různé soubory rizik pro nerovnost bohatství a příjmů.Transatlantický rozdíl odráží válku na Ukrajině a energetickou krizi, které v Evropě zvyšují dlouhodobé ekonomické tlaky, jež jsou v USA méně časté. I tak investoři naznačili, že Federální rezervní systém je stejně pravděpodobný jako Evropská centrální banka nebo Bank of England, že zastaví svůj cyklus zvyšování úrokových sazeb jako první.Průzkum navíc také naznačuje, že případný pokles může být pro Evropu a Spojené království nakonec dlouhý – zatímco drtivá většina investorů, celých 69 %, tvrdí, že USA přečkají bouři nejlépe a vyjdou z letošní sériové krize jako relativní vítěz mezi hlavními ekonomikami.Zdroj: Getty ImagesPrůzkum zdůrazňuje jasné důsledky pro alokaci aktiv. Přibližně 86 % investorů očekává, že se americké trhy zotaví jako první, přičemž respondenti mírně upřednostňují akcie před dluhopisy.Tento výsledek naznačuje, že dlouhodobá prémie pro americké akcie zůstane zachována – a že s tím, jak se projevuje vrcholná jestřábí tendence, jsou investoři připraveni se houfně vracet na trhy amerických státních dluhopisů.Chcete využít této příležitosti?Existují přinejmenším tři potenciální důvody, které by mohly vysvětlit, proč tolik investorů považuje za pravděpodobné, že USA nejprve zastaví zvyšování sazeb – a umožní tak ekonomice a trhům s aktivy zotavit se -, přestože jinde jsou rizika recese mnohem závažnější.Prvním z nich jsou obavy o globální finanční stabilitu. Vzhledem k postavení dolaru jako hlavní světové rezervní měny se USA mohou zdráhat pokračovat ve zvyšování sazeb tváří v tvář rostoucím globálním otřesům, i když jejich hlavní ložisko je mimo USA.Druhou myšlenkou, kterou je třeba vzít v úvahu, je, že Fed začal s agresivním skokovým zvyšováním sazeb jako první, což naznačuje, že jeho práce může být také hotova jako první. To podporují i údaje z průzkumu, neboť většina investorů považuje za nejpravděpodobnější, že inflaci potlačí USA.A třetím důležitým důvodem, proč se domnívat, že Fed může přestat jako první, je prostě to, že to řekl. Americká centrální banka telegraficky vyjádřila své přání předčasně zvýšit úrokové sazby, aby je od začátku příštího roku mohla po delší dobu držet na restriktivní úrovni. Bank of England ani ECB se ve svých forward guidance takto explicitně nevyjádřily.Zdroj: ReutersPrůzkum zjistil zajímavé rozdělení mezi drobnými a profesionálními investory. Například americkým akciím dávali drobní investoři větší přednost než americkým dluhopisům, což naznačuje, že mentalita nakupovat akcie nebyla nedávným medvědím trhem akcií trvale zlomena. Drobní investoři také častěji tipovali Spojené království jako první zemi, která se dostane do recese.Jedna námitka, na kterou je třeba myslet: nerovnost. rizikem pro USA, pokud se výsledky průzkumu naplní, by mohlo být zvětšení rozdílů v příjmech a bohatství.Zvyšování úrokových sazeb ze strany Fedu nejvíce zasáhlo odvětví citlivá na úrokové sazby, jako je bydlení. Někteří potenciální majitelé prvního bydlení již byli nuceni vzdát se budování bohatství prostřednictvím koupě a místo toho si bydlení pronajmout.A explicitním cílem centrální banky je ochladit ekonomiku prostřednictvím změkčení trhu práce. Pokud k tomu dojde, zatímco americké finanční trhy se budou zotavovat jako první, mohlo by to zvětšit rozdíly v bohatství. Oživující se finanční aktiva – vlastněná nepoměrně bohatšími domácnostmi – by se ocitla v kontrastu se stagnujícími pracovními příjmy ze mzdy a nájemníky v pasti rostoucích sazeb.Je nepravděpodobné, že by se Evropa a Spojené království vyhnuly rostoucí nerovnosti. Zatímco majetek téměř všech lidí se v době propadu snižuje, ti nejméně bohatí mají tendenci ztrácet nejvíce. A inflační recese jsou nejhorší z obou světů, protože inflace je de facto regresivní daní – zasahuje nejchudší, kteří utrácejí největší část svého disponibilního příjmu.Zdroj: iStockphotoRespondenti průzkumu jsou mnohem pesimističtější v tom, že Spojené království a eurozóna dokáží dostat životní náklady pod kontrolu, přičemž pouze 11 %, resp. 16 % respondentů očekává, že se BOE nebo ECB podaří inflaci v roce 2023 potlačit, zatímco v USA je to 65 %.Pokud se 73 % respondentů průzkumu, kteří se domnívají, že v příštím roce dojde v zemi ke krachu v oblasti bydlení, nemýlí, čeká ve Spojeném království takzvanou střední vrstvu obzvlášť krušné období. Bydlení je silným faktorem ovlivňujícím bohatství a klesající ceny domů mají tendenci bránit jakémukoli prosakování do zbytku ekonomiky. Výsledkem by mohlo být prohloubení nerovnosti, a to i přesto, že u středně příjmové skupiny dochází k poklesu cen aktiv.Nakonec však průzkum připomíná výrok Warrena Buffetta: „Řeknu vám, jak zbohatnout. Zavřete dveře. Mějte strach, když jsou ostatní chamtiví. Buďte chamtiví, když se ostatní bojí.„Pro ty, kteří chtějí těžit z lepší výkonnosti americké ekonomiky a trhů s aktivy, není čas na to, aby tak učinili poté, co je vzduch čistý a cesta zřejmá. Je to v době, kdy vrcholí jestřábí nálada a strach.Jeden z výkladů celkových výsledků průzkumu je tedy následující: V určitém okamžiku – mnohem dříve než ve Spojeném království nebo v Evropě – bude mít nákup poklesu v USA smysl, i když ten čas není zcela aktuální.
Během technologického boomu, který definoval druhou dekádu tohoto století, byla uniformou Silicon Valley obyčejná mikina s kapucí. Tento symbol ležérnosti...