Analytici očekávají prosincovou inflaci mezi 15,8 a 17,2 procenta

Shodují se na tom analytici oslovení ČTK, jejich odhady výsledné prosincové inflace se ale rozcházejí. Podle některých meziroční tempo růstu cen zpomalilo na 15,8 procenta, další očekávají zrychlení inflace na 17,2 procenta. V listopadu činila meziroční inflace 16,2 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o prosincové inflaci ve středu.

Analytik Komerční banky Martin Gürtler připomíná zlevnění paliv, na druhé straně ale vidí i růst cen v jiných oblastech. „Ceny potravin meziměsíčně nadále rostly, proti listopadu však podle našeho odhadu pomalejším tempem. Na pozadí působení takzvaného úsporného tarifu a před lednovým zavedením cenových stropů pravděpodobně v růstu pokračovaly i ceny energií,“ uvedl. Celkově ale podle něj inflace v prosinci klesla na 15,8 procenta.

Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že důležitý bude signál ze strany nákupů zboží a služeb, které nejsou zcela nezbytné. „Navzdory klesajícím reálným příjmům totiž část Čechů na ‚nákupy pro radost‘ ještě zdaleka nerezignovala a sváteční období k nim přímo vybízí, což jde ruku v ruce s dalším růstem cen. Osobně očekávám v poptávkových kategoriích, kam patří například rekreace, pohostinství či oděvy, překvapení spíše směrem nahoru. Celková prosincová inflace by tak mohla dosáhnout hodnoty 17,2 procenta,“ sdělil ČTK.

„Inflaci táhnou nahoru především ceny energií a potravin. Naopak poptávková inflace vzhledem k poklesu reálných mezd a ochlazení spotřebitelské poptávky slábne,“ míní analytici České spořitelny. Podle nich inflace v prosinci mírně zrychlí na 16,3 procenta, vrcholu by tempo růstu cen mělo dosáhnout v lednu, kdy bude 19 procent. „Od února by pak inflace měla postupně zpomalovat,“ uvedli.

V listopadu spotřebitelské ceny vzrostly o 16,2 procenta po říjnových 15,1 procenta. Ke zvýšení inflace podle ČSÚ částečně přispěla i nižší srovnávací základna z roku 2021, kdy stát v posledních dvou měsících odpustil DPH u cen elektřiny a zemního plynu.

Podle České národní banky (ČNB) se inflace sníží na jednocifernou hodnotu kolem poloviny letošního roku, zejména kvůli zmírnění nákladových tlaků, zchlazení zahraničního růstu i domácí poptávky a trhu práce. Do blízkosti dvouprocentního inflačního cíle centrální banky by se inflace měla vrátit v první polovině roku 2024.

Chcete využít této příležitosti?

Výnos státních dluhopisů loni vzrostl, zdražuje to financování dluhu

Výnos desetiletých českých dluhopisů se v minulém roce výrazně zvýšil. V prosinci 2022 činil 4,71 procenta, zatímco o rok dřív to bylo 2,62 procenta. Ve třech měsících loňského roku byl výnos i nad pěti procenty. Jsou to nejvyšší výnosy desetiletých dluhopisů od roku 2009, vyplývá z údajů České národní banky (ČNB). Vyšší výnosy dluhopisů přitom znamenají, že rostou náklady na financování rozpočtového deficitu a státního dluhu.

Výnos desetiletých dluhopisů se v posledních deseti letech pohyboval do 2,5 procenta, nad tuto úroveň se zvýšil teprve loni v prosinci. Vůbec nejvýhodnější bylo dluhové financování pro stát v letech 2015 a 2016, kdy po většinu roku výnos desetiletých dluhopisů nedosahoval ani 0,5 procenta.

Vyšší výnos dluhopisů znamená, že se zvyšují i náklady pro státní financování dluhů. Podle informací ministerstva financí dosáhly loni úrokové výdaje střednědobých a dlouhodobých dluhopisů vydaných na českém trhu 60,14 miliardy korun. Meziročně se zvýšily o 52,9 procenta a byly nejvyšší v historii Česka.

Celkové úrokové náklady na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 49,46 miliardy korun. Byly nižší než náklady na splátky dluhopisů, protože se do rozpočtu kladně promítlo financování dluhu pomocí státních pokladničních poukázek, tedy cenných papírů se splatností kratší než jeden rok, a pomocí finančních operací na peněžním trhu. Úrokové náklady v této kapitole jsou záporné od roku 2014, kromě loňského roku ale byl jejich objem vždy do minus 3,5 miliardy korun.

Ministerstvo financí upozorňuje, že náklady na úrokové financování porostou i v dalších letech. Letos by měly dosáhnout 70 miliard korun, v příštím roce až 100 miliard korun. Kromě vyššího výnosu státních dluhopisů je to dáno i rostoucím objemem státního dluhu. Ke konci loňského roku podle ministerstva financí dosáhl nové rekordní výše 2,895 bilionu korun a letos podle prognózy překoná hranici tří bilionů. Ještě ke konci roku 2019 dluh činil 1,64 bilionu korun.

Analytici očekávají prosincovou inflaci mezi 15,8 a 17,2 procenta Zlevnění pohonných hmot v prosinci stlačovalo inflaci, opačným směrem ale působilo pokračující zdražování potravin. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK, jejich odhady výsledné prosincové inflace se ale rozcházejí. Podle některých meziroční tempo růstu cen zpomalilo na 15,8 procenta, další očekávají zrychlení inflace na 17,2 procenta. V listopadu činila meziroční inflace 16,2 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o prosincové inflaci ve středu. Analytik Komerční banky Martin Gürtler připomíná zlevnění paliv, na druhé straně ale vidí i růst cen v jiných oblastech. "Ceny potravin meziměsíčně nadále rostly, proti listopadu však podle našeho odhadu pomalejším tempem. Na pozadí působení takzvaného úsporného tarifu a před lednovým zavedením cenových stropů pravděpodobně v růstu pokračovaly i ceny energií," uvedl. Celkově ale podle něj inflace v prosinci klesla na 15,8 procenta. Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že důležitý bude signál ze strany nákupů zboží a služeb, které nejsou zcela nezbytné. "Navzdory klesajícím reálným příjmům totiž část Čechů na 'nákupy pro radost' ještě zdaleka nerezignovala a sváteční období k nim přímo vybízí, což jde ruku v ruce s dalším růstem cen. Osobně očekávám v poptávkových kategoriích, kam patří například rekreace, pohostinství či oděvy, překvapení spíše směrem nahoru. Celková prosincová inflace by tak mohla dosáhnout hodnoty 17,2 procenta," sdělil ČTK. "Inflaci táhnou nahoru především ceny energií a potravin. Naopak poptávková inflace vzhledem k poklesu reálných mezd a ochlazení spotřebitelské poptávky slábne," míní analytici České spořitelny. Podle nich inflace v prosinci mírně zrychlí na 16,3 procenta, vrcholu by tempo růstu cen mělo dosáhnout v lednu, kdy bude 19 procent. "Od února by pak inflace měla postupně zpomalovat," uvedli. V listopadu spotřebitelské ceny vzrostly o 16,2 procenta po říjnových 15,1 procenta. Ke zvýšení inflace podle ČSÚ částečně přispěla i nižší srovnávací základna z roku 2021, kdy stát v posledních dvou měsících odpustil DPH u cen elektřiny a zemního plynu. Zdroj: GI Podle České národní banky (ČNB) se inflace sníží na jednocifernou hodnotu kolem poloviny letošního roku, zejména kvůli zmírnění nákladových tlaků, zchlazení zahraničního růstu i domácí poptávky a trhu práce. Do blízkosti dvouprocentního inflačního cíle centrální banky by se inflace měla vrátit v první polovině roku 2024. Výnos státních dluhopisů loni vzrostl, zdražuje to financování dluhu Výnos desetiletých českých dluhopisů se v minulém roce výrazně zvýšil. V prosinci 2022 činil 4,71 procenta, zatímco o rok dřív to bylo 2,62 procenta. Ve třech měsících loňského roku byl výnos i nad pěti procenty. Jsou to nejvyšší výnosy desetiletých dluhopisů od roku 2009, vyplývá z údajů České národní banky (ČNB). Vyšší výnosy dluhopisů přitom znamenají, že rostou náklady na financování rozpočtového deficitu a státního dluhu. Výnos desetiletých dluhopisů se v posledních deseti letech pohyboval do 2,5 procenta, nad tuto úroveň se zvýšil teprve loni v prosinci. Vůbec nejvýhodnější bylo dluhové financování pro stát v letech 2015 a 2016, kdy po většinu roku výnos desetiletých dluhopisů nedosahoval ani 0,5 procenta. Vyšší výnos dluhopisů znamená, že se zvyšují i náklady pro státní financování dluhů. Podle informací ministerstva financí dosáhly loni úrokové výdaje střednědobých a dlouhodobých dluhopisů vydaných na českém trhu 60,14 miliardy korun. Meziročně se zvýšily o 52,9 procenta a byly nejvyšší v historii Česka. Zdroj: Unsplash Celkové úrokové náklady na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 49,46 miliardy korun. Byly nižší než náklady na splátky dluhopisů, protože se do rozpočtu kladně promítlo financování dluhu pomocí státních pokladničních poukázek, tedy cenných papírů se splatností kratší než jeden rok, a pomocí finančních operací na peněžním trhu. Úrokové náklady v této kapitole jsou záporné od roku 2014, kromě loňského roku ale byl jejich objem vždy do minus 3,5 miliardy korun. Ministerstvo financí upozorňuje, že náklady na úrokové financování porostou i v dalších letech. Letos by měly dosáhnout 70 miliard korun, v příštím roce až 100 miliard korun. Kromě vyššího výnosu státních dluhopisů je to dáno i rostoucím objemem státního dluhu. Ke konci loňského roku podle ministerstva financí dosáhl nové rekordní výše 2,895 bilionu korun a letos podle prognózy překoná hranici tří bilionů. Ještě ke konci roku 2019 dluh činil 1,64 bilionu korun.