Nový světový globální řád? Jak by něco takového vypadalo?

Diplomatičtí analytici sdělili televizi CNBC, že turné představuje především potvrzení „neizolovanosti“ Ruska a promítnutí zprávy, že navzdory západním sankcím a snahám o jeho ostrakizaci z globální scény zůstávají klíčová strategická spojenectví zachována.

Jihoafrická republika 24. února 2022, krátce po invazi na Ukrajinu, vyzvala Rusko, aby okamžitě stáhlo své síly z Ukrajiny. Od té doby se však tón změnil. Jihoafrická republika byla jednou z 15 afrických zemí, které se při následném březnovém hlasování OSN o odsouzení ruské agresivní války zdržely hlasování.

V pondělí na společné tiskové konferenci po boku Lavrova jihoafrický ministr zahraničí Naledi Pandorová uvedla, že by bylo „zjednodušující a infantilní“ požadovat stažení Ruska během jejich setkání, a narážel na „masivní transfer zbraní“, k němuž od té doby došlo ze strany západních mocností na podporu ukrajinského vojenského úsilí.

Pandorová rovněž pochválila „rostoucí ekonomické bilaterální vztahy“ mezi Pretorií a Moskvou spolu s „politickou, ekonomickou, sociální, obrannou a bezpečnostní spoluprací“.

Zdůraznila mnohostrannou odpovědnost bloku předních rozvíjejících se ekonomik BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika) v měnícím se globálním prostředí.

Jihoafrická republika bude letos hostit zasedání BRICS a její vládnoucí Africký národní kongres (ANC) navrhl, že by Pretorie mohla využít předsednictví k prosazení přijetí nových členů, aby se rozšířila přítomnost bloku a zpochybnila dominanci globálních velmocí.

„Současné globální geopolitické napětí jasně signalizuje potřebu vytvořit institucionální mechanismy, které budou mít podobu statutu a globální důvěry, aby prosazovaly a podporovaly globální mír a bezpečnost – BRICS by měl hrát aktivní roli ve vznikajících procesech a zajistit, aby byl součástí nově koncipovaného globálního řádu,“ uvedla Pandorová.

Ačkoli vyzvala k „mírovému ukončení války prostřednictvím diplomacie a vyjednávání“, nedošlo k přímému odsouzení invaze.

Chcete využít této příležitosti?

Načasování společného námořního cvičení „může být záměrné“

Jihoafrická republika bude od 17. do 27. února hostit společné námořní cvičení s Ruskem a Čínou a Pandorová se ohradila proti obavám, že pořádání takových operací s „přáteli“ je součástí „přirozeného průběhu vztahů“, a kritizovala názor, že pouze některé země jsou přijatelnými partnery.

Steven Gruzd, vedoucí programu africké vlády a diplomacie v Jihoafrickém institutu mezinárodních záležitostí, v úterý pro CNBC uvedl, že načasování společného cvičení, kterému se přezdívá „Mosi“, což v jazyce Tswana znamená „Kouř“, „přitáhne mezinárodní pozornost“, a vyjádřil podezření, že „může být záměrné“.

„Člověk si samozřejmě může vybrat načasování těchto věcí a to, že si vybral načasování, že to bude zrovna na výročí, je možná způsob, jak Jihoafrická republika říká: ‚Podívejte se, jsme suverénní nezávislá země a budeme vést svou zahraniční politiku tak, jak uznáme za vhodné a jak to posílí naše zájmy, a nikdo nám do toho nebude kecat a nebude nás opařovat‘.“

Jihoafrická republika se ocitla pod tlakem západních partnerů, aby se připojila k opozici vůči invazi na Ukrajinu, a tvrdě odmítla nechat se „šikanovat“, aby se postavila na jednu ze stran.

Tisková tajemnice Bílého domu Karine Jean-Pierreová v pondělí uvedla, že „Spojené státy mají obavy z toho, aby jakákoli země… cvičila s Ruskem, když Rusko vede brutální válku proti Ukrajině“.

Analytici zdůraznili, že ústředním faktorem přitažlivosti Ruska pro mnoho afrických zemí je jeho schopnost propagovat se jako antiimperialistický odbojář, který využívá lidového odporu vůči zemím, jako jsou USA, Velká Británie a Francie, kvůli historii útlaku Západu na tomto kontinentu.

Eleonora Tafurová, vedoucí výzkumná pracovnice Centra pro Rusko, Kavkaz a Střední Asii při italském Institutu pro mezinárodní politická studia (ISPI), v úterý pro televizi CNBC uvedla, že navzdory malým obchodním vztahům s africkým kontinentem ve srovnání s Evropskou unií dokázalo Rusko využít „antiimperialistických nálad“ a vnímaných „protekčních postojů“ Západu.

Stavět na „protikoloniálních“ náladách

Ve svém pondělním úvodním projevu Pandorová připomněla, že Ruská federace před 30 lety – tehdy jako součást Sovětského svazu – podpořila hnutí proti apartheidu v Jihoafrické republice, které se později stalo základem ANC.

„Je ironií, že právě tento prvek nahrává Kremlu, aby ospravedlnil tuto agresivní válku proti Ukrajině,“ řekla Tafurová a poznamenala, že mezi africkými státy chybí empatie vůči Ukrajincům jako spoluobětem imperialismu.

„Myslím, že Rusko velmi obratně využívá informace a propagandu k budování tohoto narativu, ale tento narativ je úspěšný, protože v zemích, jako je Jihoafrická republika, již existuje hluboká kultura protizápadních nálad, což souvisí s jejich vlastní historií, kdy byly oběťmi imperialismu.“

Rostoucí vliv Ruska byl v posledních týdnech patrný při protestech v Burkině Faso, kdy demonstranti odsuzovali Francii a regionální blok ECOWAS a zároveň mávali ruskými vlajkami.

„Není pochyb o tom, že na bývalých hřištích Francie roste nespokojenost s ní a Rusku se daří v chaosu a jeho instituce vyplňují mezeru, když Francie ustupuje,“ zdůraznil Gruzd.

Poznamenal také, že ruské operace na sociálních sítích vedle propagace prokremelských sdělení staví také na „existujících zlomových liniích, jako jsou protifrancouzské nálady nebo nálady proti homosexuálům“ a soupeření mezi politickými bloky.

„Země jako Jihoafrická republika skutečně uvěřily ruskému narativu, že je antikoloniální mocností, že podporuje malého člověka, že mít jednu supervelmoc a mít za supervelmoc USA není pro svět dobré, že je třeba multipolarity, že je třeba alternativních zdrojů moci a jejího rozdělení,“ vysvětlil Gruzd.

„To rezonuje silně i v zemích, které byly Západem marginalizovány.“

Africké národy nejsou „územím, na kterém by mohly soupeřit velmoci“

Jen za poslední měsíc se Lavrov, nový čínský ministr zahraničí Qin Gang a americká ministryně financí Janet Yellenová vydali na africké cesty, přičemž Yellenová se tento týden setká s jihoafrickým prezidentem Cyrilem Ramaphosou.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz navštívili kontinent také v loňském roce, zatímco americký prezident Joe Biden uspořádal v prosinci americko-africký summit, který je vnímán jako snaha získat zpět část vlivu, který Washington ztratil ve prospěch Číny v uplynulém desetiletí nebo déle.

Tafuro i Gruzd poznamenali, že příval diplomatických aktivit by neměl být vnímán jako „boj o Afriku“, protože vyjednávací síla kontinentu znamená, že nyní pevně zaujímá místo u jednacího stolu.

„Myslím, že z afrického hlediska bychom byli raději, kdybychom nebyli klasifikováni výhradně jako území, na kterém se velmoci utkávají, ale kdybychom uznali, že africké vlády a africké společnosti jsou samy o sobě aktivní, takže nejsou pěšákem v něčí hře, ale hráči, kteří sedí kolem šachovnice,“ řekl Gruzd.

Tafurová také namítla, že srovnávání se studenou válkou nebo zjednodušování diplomatických návštěv na soupeření o zdroje opomíjí zásadní změnu paradigmatu, která v současnosti probíhá.

„Někdy prostě zapomínáme, že tyto africké země mají vlastní agendu a nakonec je na nich, aby se rozhodly, zda se jim vztah s Čínou, Tureckem nebo Ruskem vyplatí a zda je pro ně výhodné zachovat například vyvážený přístup, jako je obchodování s každým, kdo chce obchodovat,“ řekla.

„Je také na nich, jak budou utvářet své vztahy s těmito vnějšími hráči.“

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov navštívil Pretorii v rámci své africké cesty, již druhé od invaze, která ho údajně zavede také do Botswany, Angoly a Eswatini. Diplomatičtí analytici sdělili televizi CNBC, že turné představuje především potvrzení "neizolovanosti" Ruska a promítnutí zprávy, že navzdory západním sankcím a snahám o jeho ostrakizaci z globální scény zůstávají klíčová strategická spojenectví zachována. Jihoafrická republika 24. února 2022, krátce po invazi na Ukrajinu, vyzvala Rusko, aby okamžitě stáhlo své síly z Ukrajiny. Od té doby se však tón změnil. Jihoafrická republika byla jednou z 15 afrických zemí, které se při následném březnovém hlasování OSN o odsouzení ruské agresivní války zdržely hlasování. V pondělí na společné tiskové konferenci po boku Lavrova jihoafrický ministr zahraničí Naledi Pandorová uvedla, že by bylo "zjednodušující a infantilní" požadovat stažení Ruska během jejich setkání, a narážel na "masivní transfer zbraní", k němuž od té doby došlo ze strany západních mocností na podporu ukrajinského vojenského úsilí. Pandorová rovněž pochválila "rostoucí ekonomické bilaterální vztahy" mezi Pretorií a Moskvou spolu s "politickou, ekonomickou, sociální, obrannou a bezpečnostní spoluprací". Zdůraznila mnohostrannou odpovědnost bloku předních rozvíjejících se ekonomik BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika) v měnícím se globálním prostředí. Jihoafrická republika bude letos hostit zasedání BRICS a její vládnoucí Africký národní kongres (ANC) navrhl, že by Pretorie mohla využít předsednictví k prosazení přijetí nových členů, aby se rozšířila přítomnost bloku a zpochybnila dominanci globálních velmocí. "Současné globální geopolitické napětí jasně signalizuje potřebu vytvořit institucionální mechanismy, které budou mít podobu statutu a globální důvěry, aby prosazovaly a podporovaly globální mír a bezpečnost - BRICS by měl hrát aktivní roli ve vznikajících procesech a zajistit, aby byl součástí nově koncipovaného globálního řádu," uvedla Pandorová. Ačkoli vyzvala k "mírovému ukončení války prostřednictvím diplomacie a vyjednávání", nedošlo k přímému odsouzení invaze. Načasování společného námořního cvičení "může být záměrné" Jihoafrická republika bude od 17. do 27. února hostit společné námořní cvičení s Ruskem a Čínou a Pandorová se ohradila proti obavám, že pořádání takových operací s "přáteli" je součástí "přirozeného průběhu vztahů", a kritizovala názor, že pouze některé země jsou přijatelnými partnery. Steven Gruzd, vedoucí programu africké vlády a diplomacie v Jihoafrickém institutu mezinárodních záležitostí, v úterý pro CNBC uvedl, že načasování společného cvičení, kterému se přezdívá "Mosi", což v jazyce Tswana znamená "Kouř", "přitáhne mezinárodní pozornost", a vyjádřil podezření, že "může být záměrné". "Člověk si samozřejmě může vybrat načasování těchto věcí a to, že si vybral načasování, že to bude zrovna na výročí, je možná způsob, jak Jihoafrická republika říká: 'Podívejte se, jsme suverénní nezávislá země a budeme vést svou zahraniční politiku tak, jak uznáme za vhodné a jak to posílí naše zájmy, a nikdo nám do toho nebude kecat a nebude nás opařovat'." Jihoafrická republika se ocitla pod tlakem západních partnerů, aby se připojila k opozici vůči invazi na Ukrajinu, a tvrdě odmítla nechat se "šikanovat", aby se postavila na jednu ze stran. Zdroj: Shutterstock Tisková tajemnice Bílého domu Karine Jean-Pierreová v pondělí uvedla, že "Spojené státy mají obavy z toho, aby jakákoli země… cvičila s Ruskem, když Rusko vede brutální válku proti Ukrajině". Analytici zdůraznili, že ústředním faktorem přitažlivosti Ruska pro mnoho afrických zemí je jeho schopnost propagovat se jako antiimperialistický odbojář, který využívá lidového odporu vůči zemím, jako jsou USA, Velká Británie a Francie, kvůli historii útlaku Západu na tomto kontinentu. Eleonora Tafurová, vedoucí výzkumná pracovnice Centra pro Rusko, Kavkaz a Střední Asii při italském Institutu pro mezinárodní politická studia (ISPI), v úterý pro televizi CNBC uvedla, že navzdory malým obchodním vztahům s africkým kontinentem ve srovnání s Evropskou unií dokázalo Rusko využít "antiimperialistických nálad" a vnímaných "protekčních postojů" Západu. Stavět na "protikoloniálních" náladách Ve svém pondělním úvodním projevu Pandorová připomněla, že Ruská federace před 30 lety - tehdy jako součást Sovětského svazu - podpořila hnutí proti apartheidu v Jihoafrické republice, které se později stalo základem ANC. "Je ironií, že právě tento prvek nahrává Kremlu, aby ospravedlnil tuto agresivní válku proti Ukrajině," řekla Tafurová a poznamenala, že mezi africkými státy chybí empatie vůči Ukrajincům jako spoluobětem imperialismu. "Myslím, že Rusko velmi obratně využívá informace a propagandu k budování tohoto narativu, ale tento narativ je úspěšný, protože v zemích, jako je Jihoafrická republika, již existuje hluboká kultura protizápadních nálad, což souvisí s jejich vlastní historií, kdy byly oběťmi imperialismu." Rostoucí vliv Ruska byl v posledních týdnech patrný při protestech v Burkině Faso, kdy demonstranti odsuzovali Francii a regionální blok ECOWAS a zároveň mávali ruskými vlajkami. "Není pochyb o tom, že na bývalých hřištích Francie roste nespokojenost s ní a Rusku se daří v chaosu a jeho instituce vyplňují mezeru, když Francie ustupuje," zdůraznil Gruzd. Poznamenal také, že ruské operace na sociálních sítích vedle propagace prokremelských sdělení staví také na "existujících zlomových liniích, jako jsou protifrancouzské nálady nebo nálady proti homosexuálům" a soupeření mezi politickými bloky. "Země jako Jihoafrická republika skutečně uvěřily ruskému narativu, že je antikoloniální mocností, že podporuje malého člověka, že mít jednu supervelmoc a mít za supervelmoc USA není pro svět dobré, že je třeba multipolarity, že je třeba alternativních zdrojů moci a jejího rozdělení," vysvětlil Gruzd. "To rezonuje silně i v zemích, které byly Západem marginalizovány." Africké národy nejsou "územím, na kterém by mohly soupeřit velmoci" Jen za poslední měsíc se Lavrov, nový čínský ministr zahraničí Qin Gang a americká ministryně financí Janet Yellenová vydali na africké cesty, přičemž Yellenová se tento týden setká s jihoafrickým prezidentem Cyrilem Ramaphosou. Americký ministr zahraničí Antony Blinken, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz navštívili kontinent také v loňském roce, zatímco americký prezident Joe Biden uspořádal v prosinci americko-africký summit, který je vnímán jako snaha získat zpět část vlivu, který Washington ztratil ve prospěch Číny v uplynulém desetiletí nebo déle. Tafuro i Gruzd poznamenali, že příval diplomatických aktivit by neměl být vnímán jako "boj o Afriku", protože vyjednávací síla kontinentu znamená, že nyní pevně zaujímá místo u jednacího stolu. Zdroj: DW.com "Myslím, že z afrického hlediska bychom byli raději, kdybychom nebyli klasifikováni výhradně jako území, na kterém se velmoci utkávají, ale kdybychom uznali, že africké vlády a africké společnosti jsou samy o sobě aktivní, takže nejsou pěšákem v něčí hře, ale hráči, kteří sedí kolem šachovnice," řekl Gruzd. Tafurová také namítla, že srovnávání se studenou válkou nebo zjednodušování diplomatických návštěv na soupeření o zdroje opomíjí zásadní změnu paradigmatu, která v současnosti probíhá. "Někdy prostě zapomínáme, že tyto africké země mají vlastní agendu a nakonec je na nich, aby se rozhodly, zda se jim vztah s Čínou, Tureckem nebo Ruskem vyplatí a zda je pro ně výhodné zachovat například vyvážený přístup, jako je obchodování s každým, kdo chce obchodovat," řekla. "Je také na nich, jak budou utvářet své vztahy s těmito vnějšími hráči."