Smyslem je zabránit neoprávněnému vplouvání a vyplouvání nákladu nebo cestujících.
Ukrajinští obchodníci a úřady však tvrdí, že Rusko záměrně zpomaluje tempo tím, že posouvá hranice tohoto mandátu a omezuje personál. Sachautdinov uvedl, že členové ruského týmu končí práci v 15:30, což zastavuje denní inspekce. Počet lodí naložených plodinami, které mají koridor projít, v lednu klesl na nejnižší úroveň od jeho srpnového spuštění.
Spojené státy rovněž svalují vinu za zpomalení na Rusko, zatímco Moskva tvrdí, že zpoždění uměle vytvářejí ukrajinské společnosti.
Vývoz z Ukrajiny je životně důležitý, protože pomáhá nasytit hladovějící ve světě a snižuje tlak na inflaci nákladů. Obilný koridor již sehrál důležitou roli při přepravě značných objemů, což pomohlo snížit světové ceny potravin z rekordů, které byly dosaženy po ruské invazi. Zpoždění však zatěžují příjmy zemědělců a zvyšují náklady obchodníků, takže pěstování a přeprava ukrajinských plodin jsou stále náročnější.
„K průtahům při kontrole plavidel dochází denně, protože ruská strana při kontrolách překračuje své pravomoci, což je mimo rámec obilné iniciativy,“ řekl Sachautdinov.
Objem plodin odbavených na lodích z Ukrajiny v lednu klesl na 3,1 milionu tun, což je méně než cíl 5 milionů tun. Špatné počasí také na několik dní zastavilo práci ve Společném koordinačním centru v Istanbulu, které zprostředkovává dohodu o obilí.
Od listopadu byly podle OSN nasazeny tři inspekční týmy, zatímco v dřívějších obdobích jich bylo čtyři nebo pět. V lednu odbavily v průměru 2,7 plavidel naložených obilím denně, což je méně než 3,4 v prosinci.
Postupy JCC vyžadují, aby lodě a inspektoři ověřovali řadu údajů, od nákladních listů po seznamy posádek a hlášení spotřeby pohonných hmot.
Počet odbavených odplouvajících plavidel za den dosáhl maxima 46 31. října, kdy Rusko nakrátko odstoupilo od dohody a lodě byly kontrolovány bez jeho účasti.
Společnost Nibulon Ltd., významný ukrajinský obchodník s plodinami, dodala přes koridor více než 400 000 tun, ale uvedla, že omezení znamenají pro vývozce a výrobce značné ztráty.
Podle jejích zkušeností mohou být inspekce zrušeny kvůli čemukoli, od nespokojenosti ruských inspektorů s vybavením lodí až po státní příslušnost posádek. Rozdíly mezi množstvím paliva uvedeným v dokumentech a skutečným množstvím na palubě – které je téměř nemožné předvídat předem – mohou podle ní zdržet lodě.
Mezinárodní obchodní společnost Archer-Daniels-Midland Co. rovněž uvedla, že inspekce plavidel se v poslední době staly větší překážkou, zatímco ona tento proces zvládá.
„Rusové používají různé administrativní záminky, aby odmítli vydat povolení k průjezdu Bosporem,“ uvedl e-mailem Andriy Vadaturskyy, výkonný ředitel společnosti Nibulon. „Klienti po celém světě jsou nuceni čekat mnohem déle, zatímco spotřebitelé čelí nedostatku a vyšším cenám.“
Podle JCC čekala k 1. únoru na inspekci nebo na připojení k iniciativě fronta 114 lodí. Pro srovnání, na konci prosince jich bylo 96.
OSN 18. ledna vyzvala všechny strany, aby „zlepšily provozní efektivitu“ a snížily počet nevyřízených žádostí. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že k nárůstu dochází kvůli ukrajinským společnostem, které si pronajímají plavidla v rozporu s dohodnutými pravidly a lhůtami pro registraci a účast.
Ukrajina se snaží zvýšit objem jinými prostředky, například upřednostňováním větších plavidel. Stále také přepravuje zboží po železnici a silnici, ačkoli tyto cesty jsou zdlouhavé a příliv obilí vyvolal hněv východoevropských zemědělců.
Podle údajů společnosti UkrAgroConsult dosáhl vývoz obilí z černomořského regionu v říjnu svého maxima, a to přibližně 4 milionů tun. Iniciativa bude v březnu obnovena a nejistota ohledně jejího trvání by mohla ovlivnit i toky.
Dmitrij Timotin z agentury Inzernoexport GmbH v Oděse zajišťuje příjezdy plavidel do přístavů. Jedna z lodí, se kterou spolupracoval – Akson Sara – čekala téměř šest týdnů na vstupní odbavení a další na výstupní, než v prosinci vyplula s ukrajinskou kukuřicí do Egypta. Zpoždění znamenala, že obchodník musel zaplatit majiteli lodi navíc 1 milion dolarů za náklad v hodnotě přibližně 9 milionů dolarů, odhaduje.
Obchodní problémy zvyšují překážky pro zemědělce, kteří historicky posílají dvě třetiny svého obilí do zahraničí. Pěstitelé se již nyní potýkají s výpadky elektřiny a zaminovanými pozemky a jejich vývoz zaostává za minulou sezónou o 29 %. Ukrajinská obilnářská asociace předpovídá letošní sklizeň na poloviční úrovni oproti předválečnému období.
„Iniciativa by měla fungovat tak, jak byla zamýšlena, tedy přesunout 5 milionů tun potravin měsíčně,“ uvedla americká velvyslankyně Linda Thomas-Greenfieldová v lednovém projevu v Radě bezpečnosti OSN.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
