Průmyslový index Dow Jones dnes klesl o 245,25 bodu neboli 0,72 % na 34 053,87 bodu. Index S&P 500 se propadl o 0,47 % na 4 388,71 %, zatímco Nasdaq Composite skončil v červených číslech o 0,16 % na 13 667,29.
Trhy byly v pondělí zavřené z důvodu amerického svátku Juneteenth.
„Máme za sebou významnou sérii,“ řekl Art Hogan, hlavní tržní stratég společnosti B. Riley Financial. „Jak vstupujeme do nového, i když svátky zkráceného týdne, musíme najít věrohodné důvody, abychom pokračovali v broušení vzhůru proti silám negativity, které stále přetrvávají kolem potenciální recese, což se zdá být jako ‚Čekání na Godota‘, a potenciálu Fedu, který zůstává i nadále poměrně přísný vůči inflaci.“
Na newyorské burze v úterý klesající indexy převyšovaly ty rostoucí v poměru 2,2 ku 1. Největším opozdilcem v indexu S&P 500 byly energie, jejichž sektor klesl o více než 2 %. Mezitím společnosti, jako jsou Intel, Nike a Boeing Boeing táhly ke dnu index Dow, každý o více než 3 %.
Naproti tomu se dařilo stavitelům domů po zprávě o americkém trhu s nemovitostmi, která byla lepší, než se očekávalo. Akcie společností PulteGroup, D.R. Horton a Lennar zakončily výše o více než 1 %. Jinde se proti trendu postavila také společnost Nvidia, která vzrostla o více než 2 %, zatímco hlavní indexy oslabily.

Investoři mají za sebou silný týden, kdy index S&P 500 dosáhl nejvyšší úrovně od dubna 2022. S&P 500 a Nasdaq Composite zaznamenaly nejlepší týdenní výkony od března, přičemž benchmark širokého trhu vzrostl o 2,6 % a index s vysokým podílem technologických firem přidal 3,25 %. Byl to také pátý kladný týden indexu S&P 500 v řadě – první od listopadu 2021 – a osmý kladný týden indexu Nasdaq v řadě, což se mu dříve podařilo v roce 2019.
Investoři byli zjevně vstřícní vůči rozhodnutí centrální banky vynechat červnové zvýšení sazeb z minulého týdne. Předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell na středeční tiskové konferenci uvedl, že centrální banka ještě musí učinit rozhodnutí o politice před červencovým zasedáním. Tvůrci měnové politiky však předpokládají další dvě zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu ještě v tomto roce. Rozhodnutí vynechat červnové zvýšení přerušilo sérii deseti po sobě jdoucích zvýšení úrokových sazeb Fedu.
Navzdory Powellovu naléhání, že budoucí politika Fedu zůstane závislá na údajích, akcie rostou. V týdnu končícím 14. června se podle Americké asociace individuálních investorů zvýšila býčí nálada investorů na 45,2 % z 27,4 % před několika týdny. To je nejvyšší úroveň od listopadu 2021. Wall Street se snaží odhadnout, jak si silná nálada na trzích z minulého týdne udrží pozici ve zkráceném obchodním týdnu, který je chudý na ekonomické údaje.
„Domníváme se, že akciové trhy jsou tak napjaté, jak jen mohou být, přičemž účastníci trhu se obávají, aby nepřišli o potenciální nový býčí trh,“ napsal v úterý ve svém komentáři Mike Wilson, hlavní stratég pro americké akcie ve společnosti Morgan Stanley.
Obchodníci vstřebali květnové údaje o počtu rozestavěných nemovitostí v USA, které překonaly odhady. Minulý měsíc bylo zahájeno 1,63 milionu bytů, což je více, než očekávali ekonomové oslovení agenturou Dow Jones, kteří uváděli 1,39 milionu nemovitostí.
Čistý zisk českých bank v 1. čtvrtletí klesl o 2,4 miliardy na 21,12 miliardy Kč
Bankám a spořitelnám v Česku v letošním prvním čtvrtletí klesl meziročně souhrnný čistý zisk o 2,4 miliardy Kč na 21,12 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Aktiva bank podle nich činila ke konci března 9,745 bilionu korun, což je o 840 miliard více než na konci roku.
„Ziskovost bankovního sektoru meziročně ovlivnila řada vlivů od vyšších mzdových nákladů na zaměstnance, menšího výnosů z dividend či kurzových změn a přecenění aktiv. Významnou roli v poklesu ziskovosti však hrál pokles čistých úrokových výnosů. Ačkoli samotné úrokové výnosy meziročně dále vzrostly, úrokové náklady rostly o to rychleji a čisté úrokové výnosy tak meziročně klesly o 3,8 procenta,“ komentoval čísla analytik České bankovní asociace Jakub Seidler.
Tento vývoj je však podle něj v prostředí vysokých úrokových sazeb přirozený, jelikož úrokové náklady s určitým zpožděním dohání růst úrokových nákladů. Tento týden zveřejněná zpráva o finanční stabilitě ČNB předpokládá pokles ziskovosti tuzemského bankovního sektoru za celý letošní rok o 11 procent meziročně, dodal.
Šesti největších bank se od letoška týká takzvaná windfall tax, kterou schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.

Tato šestice bank vydělala v prvním čtvrtletí letošního roku celkem 14,8 miliardy Kč. Ve stejném období loni to bylo 15,6 miliard korun. Hlavním důvodem snížení zisku o 800 milionů je podle analytiků meziroční pokles čistých úrokových výnosů, který zasáhl většinu bank. Mohlo k tomu mírně přispět i zavedení daně z neočekávaných zisků, dodali.
„Z oznámených odvodů na mimořádné dani lze soudit, že stát vybere méně než se dříve očekávalo. Zatímco stát dříve doufal ve výběr jen z bankovního sektoru 33 miliard Kč, nyní očekávám, že se celkový odvod bank bude pohybovat v řádu nižších jednotek miliard,“ řekl ČTK analytik investiční společnosti XTB Tomáš Cverna. Za případným menším než očekávaným výběrem mimořádné daně budou podle něj stát právě úrokové výnosy.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky