Čína bude postupovat opatrně v otázce uvolňování měnové politiky

Podle ekonomů nebude mít malé snížení sazeb velký dopad na poptávku po úvěrech, protože rodiny a podniky napravují rozvahy poškozené COVID a splácejí dluhy, což Peking nutí spoléhat se na fiskální stimuly a další politické nástroje k povzbuzení poptávky.

Čínská lidová banka (PBOC) v úterý poprvé po deseti měsících snížila své základní úrokové sazby (LPR), přičemž pětiletou LPR, která ovlivňuje ceny hypoték, snížila o 10 bazických bodů méně, než se očekávalo.

Většina ekonomů očekává ve druhém pololetí další mírné snížení LPR o 10 bazických bodů – vedle snížení kapitálového požadavku bank (RRR) o 25 bazických bodů. PROC naposledy snížila RRR – objem hotovosti, který musí banky držet jako rezervy – v březnu o 25 bazických bodů.

Aby si Peking vytvořil prostor pro snížení úrokových sazeb, bude muset bankám umožnit snížit sazby z vkladů, které jsou pro věřitele klíčovým zdrojem financování, neboť jejich čisté úrokové marže – klíčový ukazatel ziskovosti – jsou rekordně nízké.

NIM čínských bank se prudce snížil z 1,91 % na konci loňského roku na 1,74 % v posledním čtvrtletí.

„Je možné, že ve druhé polovině letošního roku dojde k dalším škrtům v LPR … To opět přinese tlak na náklady bank,“ řekl Wang Yifeng, analytik bankovního sektoru ve společnosti Everbright Securities Co.

„Domnívám se, že banky ve čtvrtém čtvrtletí pravděpodobně přijmou opatření ke kontrole nákladů na závazky, například další snížení úrokových sazeb některých vkladových produktů,“ řekl Wang. „Tlak na banky v důsledku zužování NIM stále přetrvává.“

Každé snížení LPR o 5 bazických bodů by mohlo snížit zisky před zdaněním velkých bank až o 1,8 %, uvedla ve své zprávě China Merchants Securities.

Snížení sazeb z úvěrů i vkladů však bankám nepomůže, pokud se nezvýší poptávka po úvěrech.

Podle analytiků série snížení úrokových sazeb z vkladů, které banky provedly od září, zatím nedokázala povzbudit spotřebu a další snižování může být kontraproduktivní, protože střadatelé jsou poškozeni nižšími výnosy.

Nové úvěry domácnostem, především hypotéky a spotřebitelské úvěry, tvořily v prvních pěti měsících pouze 14 % všech nových úvěrů, což je méně než 18 % v loňském roce a 40 % v roce 2021, zatímco většina nových úvěrů směřovala do podniků, ukázaly údaje centrální banky.

„Malé snížení sazeb je užitečným lékem proti bolesti, ale nemůže zmírnit skutečný problém,“ řekl Gary Ng, hlavní ekonom společnosti Natixis pro Asii a Tichomoří.

„Domácnosti a podniky si nejsou jisté hospodářským výhledem a předvídatelností politiky. To znamená, že vláda musí rozplést uzel regulací a poskytnout více prostoru pro oddech nad rámec měnové a fiskální politiky.“

SLABOST DŮVĚRY

Vzhledem k tomu, že podnikatelská důvěra v soukromém sektoru zůstává nízká, mohlo by být více úvěrů směřováno do státních podniků a infrastrukturních projektů. To by však podle ekonomů mohlo podpořit rizika špatného zadlužení v bankovním sektoru a strukturální deformace.

„Poptávka po úvěrech pro soukromé podniky zůstala v posledních několika letech od zavedení COVID spíše slabá,“ uvedl jeden z vedoucích pracovníků velké státní banky, který si nepřál být jmenován, protože nebyl oprávněn hovořit s médii.

„A nyní, když podniky napravují své rozvahy po ukončení omezení COVID (v prosinci), je pro ně nereálné půjčovat si peníze na výstavbu továren a rozšiřování kapacit.“

Podle ekonomů je Čína i nadále na cestě k dosažení svého skromného cíle růstu do roku 2023 ve výši přibližně 5 %, ale hlubší zpomalení v nadcházejících měsících by mohlo způsobit další propouštění a zvýšit deflační rizika, což by dále podkopalo důvěru v soukromý sektor.

Čínský kabinet v pátek jednal o politických opatřeních na podporu ekonomiky. Političtí inspektoři očekávají, že se opatření zaměří na urychlení výdajů na infrastrukturu, podporu spotřebitelů a soukromých firem a zmírnění omezení v sektoru nemovitostí.

Peking by měl urychleně zavést balíček hospodářských politik k odstranění mezery výstupu, která vyjadřuje rozdíl mezi skutečným a potenciálním výstupem ekonomiky, uvedl Zhang Ming, vedoucí ekonom Čínské akademie sociálních věd, špičkového státního think tanku.

Ústřední vláda by měla zvážit vydání speciálních dluhopisů v hodnotě 1 bilionu jüanů (139 miliard USD) na financování spotřebitelských poukázek, uvedl Zhang. Vláda dosud takovým výzvám k agresivním opatřením odolávala, přestože se Peking zavázal, že bude upřednostňovat oživení spotřebitelské ekonomiky.

Navzdory výrazným překážkám růstu však Čína pravděpodobně nebude čelit situaci, jakou prožilo Japonsko v 90. letech, protože v ekonomice číslo 2 na světě nedošlo k „velkému finančnímu šoku“, napsali ve své zprávě ekonomové Morgan Stanley (NYSE:MS).

„Domníváme se, že poučení z japonské zkušenosti z 90. let minulého století je dobře zdokumentováno a že jeho opakování v čínském kontextu se zdá být mnohem méně pravděpodobné.“