Orbán otevírá novou frontu kvůli 18% klíčové úrokové sazbě v Maďarsku

Orbán a guvernér centrální banky Gyorgy Matolcsy, donedávna blízcí spojenci, se veřejně přeli o směřování měnové politiky a vyměňovali si vinu za meziroční růst cen přesahující 25 % a za kolísavý forint, který byl v uplynulém roce jedním z nejvolatilnějších na světě.

V posledních krocích vláda zakázala velkým místním investorům a retailovým bankám vkládat hotovost do úvěrových linek centrální banky s 18% úrokem. Kabinet také prodloužil strop pro úroky, které mohou komerční banky vyplácet z vkladů, až do konce června, což má podle něj odstranit mezeru v zákoně, z níž těží bonitní klienti.

„Náklady na mnohá vládní rozhodnutí převyšují jejich přínosy, ale lze je napravit,“ řekl Matolcsy ve čtvrtek na prezentaci knihy, jak uvedl web Novekedes.hu, v posledním ostrém komentáři proti Orbánově vládě.

Vládní nařízení bylo zveřejněno necelý týden před očekávaným zasedáním centrální banky, které se uskuteční 28. března a na němž centrální banka zveřejní nové prognózy inflace a poskytne vodítko pro další vývoj výpůjčních nákladů. Tvůrci politiky uvedli, že klíčová úroková sazba ve výši 18 % je nutná k omezení inflace a ukotvení forintu.

Měna se otřásla vládními kroky a včera posílila na přibližně 385 za euro, což byl největší denní zisk mezi evropskými měnami rozvíjejících se trhů. Patřila k oblíbeným investicím v rámci carry-trade, kdy obchodníci nakupují aktiva krytá vyššími úrokovými sazbami, například v Maďarsku, za úvěry poskytnuté v prostředí s nižšími výnosy.

„Zatím se zdá, že pro investory je důležitější zisk než politická rizika, protože bychom již byli svědky nepříznivé reakce trhu,“ řekl Peter Virovacz, ekonom ING Groep NV v Budapešti.

Nejnovější omezení mohou mít na forint omezený dopad, protože neomezují neomezený přístup zahraničních institucionálních investorů k jednodenní vkladové facilitě centrální banky prostřednictvím devizových swapů s maďarskými věřiteli. Mohou dokonce posílit forint tím, že sníží místní výnosy, sníží náklady na devizové swapy a zvýší zisky z carry trades, uvedl Virovacz.

Orbán, který od roku 2010 řídí rozsáhlé státní zásahy do ekonomiky, využívá své pravomoci k účinnému uvolnění měnových podmínek, mimo jiné spuštěním státem dotovaných programů podnikových úvěrů a omezením úrokových sazeb hypoték.

Nejnovější omezení se týkají dvou úvěrových facilit centrální banky, které mají týdenní, resp. měsíční splatnost a které spolu s hlavní jednodenní vkladovou facilitou pomáhaly řídit likviditu a zpřísňovat měnové podmínky.

Omezují také sazbu, kterou mohou komerční banky platit z krátkodobých vkladů, na průměrný výnos tříměsíčních státních pokladničních poukázek, který je v současnosti nižší než 15 %, zatímco klíčová sazba činí 18 %.

Chcete využít této příležitosti?

Ekonomika Maďarska

Maďarská ekonomika je smíšenou ekonomikou s vysokými příjmy a podle indexu ekonomické složitosti je devátou nejsložitější ekonomikou. Maďarsko je členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) s velmi vysokým indexem lidského rozvoje a kvalifikovanou pracovní silou a s 13. nejnižší příjmovou nerovností na světě. Maďarská ekonomika je 53. největší ekonomikou na světě (ze 188 zemí měřených MMF) s ročním výkonem 265,037 miliardy dolarůa v HDP na obyvatele měřeným podle parity kupní síly je na 41. místě na světě.

Maďarsko má tržní ekonomiku orientovanou na vývoz s velkým důrazem na zahraniční obchod; země je tak 35. největší exportní ekonomikou na světě. V roce 2015 země vyvezla více než 100 miliard dolarů a dosáhla vysokého přebytku obchodní bilance ve výši 9,003 miliardy dolarů, z čehož 79 % směřovalo do Evropské unie (EU) a 21 % tvořil obchod mimo EU. Výrobní kapacity Maďarska jsou z více než 80 % v soukromém vlastnictví, přičemž celkové zdanění činí 39,1 %, z čehož je financována sociální ekonomika země. Na straně výdajů je hlavní složkou HDP spotřeba domácností, která tvoří 50 % jeho celkového objemu, následuje tvorba hrubého fixního kapitálu s 22 % a vládní výdaje s 20 %.

Omezení zveřejněná ve středu pozdě večer ve vyhlášce zintenzivnila snahu vlády o účinné uvolnění měnových podmínek, aby pomohla ekonomice zotavit se z pokračující recese. Centrální banka odolává tlaku na snížení své klíčové úrokové sazby, která je v EU vysoká 18 %, a tvrdí, že její prioritou je zpomalení inflace.Orbán a guvernér centrální banky Gyorgy Matolcsy, donedávna blízcí spojenci, se veřejně přeli o směřování měnové politiky a vyměňovali si vinu za meziroční růst cen přesahující 25 % a za kolísavý forint, který byl v uplynulém roce jedním z nejvolatilnějších na světě.V posledních krocích vláda zakázala velkým místním investorům a retailovým bankám vkládat hotovost do úvěrových linek centrální banky s 18% úrokem. Kabinet také prodloužil strop pro úroky, které mohou komerční banky vyplácet z vkladů, až do konce června, což má podle něj odstranit mezeru v zákoně, z níž těží bonitní klienti.„Náklady na mnohá vládní rozhodnutí převyšují jejich přínosy, ale lze je napravit,“ řekl Matolcsy ve čtvrtek na prezentaci knihy, jak uvedl web Novekedes.hu, v posledním ostrém komentáři proti Orbánově vládě.Vládní nařízení bylo zveřejněno necelý týden před očekávaným zasedáním centrální banky, které se uskuteční 28. března a na němž centrální banka zveřejní nové prognózy inflace a poskytne vodítko pro další vývoj výpůjčních nákladů. Tvůrci politiky uvedli, že klíčová úroková sazba ve výši 18 % je nutná k omezení inflace a ukotvení forintu.Měna se otřásla vládními kroky a včera posílila na přibližně 385 za euro, což byl největší denní zisk mezi evropskými měnami rozvíjejících se trhů. Patřila k oblíbeným investicím v rámci carry-trade, kdy obchodníci nakupují aktiva krytá vyššími úrokovými sazbami, například v Maďarsku, za úvěry poskytnuté v prostředí s nižšími výnosy.„Zatím se zdá, že pro investory je důležitější zisk než politická rizika, protože bychom již byli svědky nepříznivé reakce trhu,“ řekl Peter Virovacz, ekonom ING Groep NV v Budapešti.Nejnovější omezení mohou mít na forint omezený dopad, protože neomezují neomezený přístup zahraničních institucionálních investorů k jednodenní vkladové facilitě centrální banky prostřednictvím devizových swapů s maďarskými věřiteli. Mohou dokonce posílit forint tím, že sníží místní výnosy, sníží náklady na devizové swapy a zvýší zisky z carry trades, uvedl Virovacz.Orbán, který od roku 2010 řídí rozsáhlé státní zásahy do ekonomiky, využívá své pravomoci k účinnému uvolnění měnových podmínek, mimo jiné spuštěním státem dotovaných programů podnikových úvěrů a omezením úrokových sazeb hypoték.Nejnovější omezení se týkají dvou úvěrových facilit centrální banky, které mají týdenní, resp. měsíční splatnost a které spolu s hlavní jednodenní vkladovou facilitou pomáhaly řídit likviditu a zpřísňovat měnové podmínky.Omezují také sazbu, kterou mohou komerční banky platit z krátkodobých vkladů, na průměrný výnos tříměsíčních státních pokladničních poukázek, který je v současnosti nižší než 15 %, zatímco klíčová sazba činí 18 %.Chcete využít této příležitosti?Ekonomika MaďarskaMaďarská ekonomika je smíšenou ekonomikou s vysokými příjmy a podle indexu ekonomické složitosti je devátou nejsložitější ekonomikou. Maďarsko je členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj s velmi vysokým indexem lidského rozvoje a kvalifikovanou pracovní silou a s 13. nejnižší příjmovou nerovností na světě. Maďarská ekonomika je 53. největší ekonomikou na světě s ročním výkonem 265,037 miliardy dolarůa v HDP na obyvatele měřeným podle parity kupní síly je na 41. místě na světě. Maďarsko má tržní ekonomiku orientovanou na vývoz s velkým důrazem na zahraniční obchod; země je tak 35. největší exportní ekonomikou na světě. V roce 2015 země vyvezla více než 100 miliard dolarů a dosáhla vysokého přebytku obchodní bilance ve výši 9,003 miliardy dolarů, z čehož 79 % směřovalo do Evropské unie a 21 % tvořil obchod mimo EU. Výrobní kapacity Maďarska jsou z více než 80 % v soukromém vlastnictví, přičemž celkové zdanění činí 39,1 %, z čehož je financována sociální ekonomika země. Na straně výdajů je hlavní složkou HDP spotřeba domácností, která tvoří 50 % jeho celkového objemu, následuje tvorba hrubého fixního kapitálu s 22 % a vládní výdaje s 20 %.