Státy G-7 se přetahují o návrh na postupné ukončení výroby elektřiny z uhlí do roku 2030

Z návrhů komuniké, které byly před úterním obnovením jednání zveřejněny a s nimiž se agentura Bloomberg News seznámila, vyplývá, že Evropská unie, USA a Japonsko vyjádřily výhrady k návrhu Spojeného království stanovit termín pro postupné ukončení výroby elektřiny z uhlí na domácím trhu do roku 2030. Formulace, která získala podporu Francie, by rovněž uznala potřebu „zrušit rozběh nových globálních projektů výroby energie z uhlí“, a proto by se země G-7 zavázaly ukončit výstavbu nových domácích uhelných elektráren a spolupracovat s mezinárodními partnery na ukončení podobných snah v celosvětovém měřítku.

Zatímco Japonsko, USA a EU vyjádřily výhrady, Německo navrhlo alternativní formulaci, která by zdůraznila cíl postupně ukončit domácí výrobu elektřiny z uhlí „ideálně do roku 2030“ nebo „v roce 2030“. Japonsko, které letos hostí zasedání skupiny G-7, navrhlo potvrdit závazek z loňského prohlášení vedoucích představitelů skupiny G-7 „dosáhnout do roku 2035 plně nebo převážně dekarbonizované energetiky“.

Zástupci Evropské komise na žádosti o komentář podané během evropského svátku bezprostředně nereagovali. Úředník japonského ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu nebyl okamžitě k zastižení, aby se vyjádřil. Ministerstvo zahraničí USA se nevyjádřilo.

Tyto úvahy mohou odrážet obavy z technické schopnosti zemí střední a východní Evropy dodržet termín 2030 a v USA z politických důsledků přijetí pevného termínu ukončení těžby uhlí federální vládou. Riskují však, že země G-7 nejsou tak odhodlané poslat uhlí do historie několik měsíců před rozhodujícím summitem OSN o klimatu v Dubaji, kde bude téměř 200 zemí tlačeno k postupnému ukončení využívání tohoto fosilního paliva.

Riziko spočívá v tom, že závěrečné komuniké ze summitu G-7, který se uskuteční 15. a 16. dubna v japonském Sapporu, bude živnou půdou pro další země, které budou kritizovat pokrok bohatých zemí v boji proti globálnímu oteplování a jejich odhodlání bojovat proti němu, uvedl Alden Meyer, vedoucí pracovník poradenské společnosti E3G.

„Pokaždé, když začnou mít výjimky týkající se financování fosilních paliv, silniční dopravy nebo neomezené těžby uhlí, dávají ostatním zemím záminku říct: ‚Dobře, mluvíte velkou hru, ale doma nic neplníte,'“ řekl Meyer. „Měly by se snažit navázat na poslední dvě setkání G-7 pod vedením Spojeného království a Německa, ale hrozí, že v některých oblastech přinejmenším ustrnou – ne-li ustoupí.“

Chcete využít této příležitosti?

Vyjednavači, kteří se na konci března sešli na týdenním virtuálním jednání, se také stále přou o formulaci, kterou Japonsko prosazuje používání vodíku a z něj vyrobeného čpavku jako zdroje energie. Několik zemí prosazuje, aby byla tato podpora upřesněna, a tvrdí, že jeho využívání musí být v souladu s dalšími klimatickými a dekarbonizačními cíli a musí k němu dojít pouze tehdy, když bude potlačeno související znečištění oxidy dusíku.

V souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině Japonsko také podpořilo jazykovou podporu investic do zemního plynu a zkapalněného zemního plynu s cílem „překlenout mezeru“ v zajištění cenově dostupných dodávek energie, což je snaha, která se shoduje s výzvou mnoha amerických podnikatelských skupin. Několik zemí se však postavilo proti, přičemž USA podpořily námitku, že zemní plyn by měl být přechodným zdrojem energie pouze „pro ty země, které si to mohou dovolit a jsou odhodlány“ přejít na čistou nulovou energii.

Podle zprávy, kterou v úterý zveřejnila nezisková organizace Oil Change International, je japonské lobbování za fosilní paliva před setkáním v Sapporu v rozporu se závazky, které ministři energetiky a životního prostředí této skupiny přijali již dříve. Skupina G-7 se loni zavázala, že „do konce roku 2022 ukončí novou přímou veřejnou podporu mezinárodního energetického sektoru využívajícího fosilní paliva bez omezení, s výjimkou omezených okolností jasně definovaných jednotlivými zeměmi, které jsou v souladu s limitem oteplování o 1,5 °C“.

Japonsko není jedinou zemí, která neplní své předchozí sliby. Podle OCI také podpora projektů v oblasti fosilních paliv z veřejných financí v Německu a Itálii neodpovídá klimatickým závazkům, které ministři energetiky a životního prostředí těchto zemí přijali v loňském roce. Podle zprávy činily toky veřejných financí zemí G-7 na projekty v oblasti fosilních paliv v letech 2020 až 2022 nejméně 73 miliard dolarů, což je více než dvojnásobek 28,6 miliardy dolarů, které ve stejném období směřovaly do čisté energie.

Před summitem nejvyšších ministrů energetiky a životního prostředí, který se uskuteční příští víkend, se země skupiny sedmi států přou o časový plán postupného ukončení výroby elektřiny z uhlí. Z návrhů komuniké, které byly před úterním obnovením jednání zveřejněny a s nimiž se agentura Bloomberg News seznámila, vyplývá, že Evropská unie, USA a Japonsko vyjádřily výhrady k návrhu Spojeného království stanovit termín pro postupné ukončení výroby elektřiny z uhlí na domácím trhu do roku 2030. Formulace, která získala podporu Francie, by rovněž uznala potřebu "zrušit rozběh nových globálních projektů výroby energie z uhlí", a proto by se země G-7 zavázaly ukončit výstavbu nových domácích uhelných elektráren a spolupracovat s mezinárodními partnery na ukončení podobných snah v celosvětovém měřítku. Zatímco Japonsko, USA a EU vyjádřily výhrady, Německo navrhlo alternativní formulaci, která by zdůraznila cíl postupně ukončit domácí výrobu elektřiny z uhlí "ideálně do roku 2030" nebo "v roce 2030". Japonsko, které letos hostí zasedání skupiny G-7, navrhlo potvrdit závazek z loňského prohlášení vedoucích představitelů skupiny G-7 "dosáhnout do roku 2035 plně nebo převážně dekarbonizované energetiky". Zástupci Evropské komise na žádosti o komentář podané během evropského svátku bezprostředně nereagovali. Úředník japonského ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu nebyl okamžitě k zastižení, aby se vyjádřil. Ministerstvo zahraničí USA se nevyjádřilo. Zdroj: Getty Images Tyto úvahy mohou odrážet obavy z technické schopnosti zemí střední a východní Evropy dodržet termín 2030 a v USA z politických důsledků přijetí pevného termínu ukončení těžby uhlí federální vládou. Riskují však, že země G-7 nejsou tak odhodlané poslat uhlí do historie několik měsíců před rozhodujícím summitem OSN o klimatu v Dubaji, kde bude téměř 200 zemí tlačeno k postupnému ukončení využívání tohoto fosilního paliva. Riziko spočívá v tom, že závěrečné komuniké ze summitu G-7, který se uskuteční 15. a 16. dubna v japonském Sapporu, bude živnou půdou pro další země, které budou kritizovat pokrok bohatých zemí v boji proti globálnímu oteplování a jejich odhodlání bojovat proti němu, uvedl Alden Meyer, vedoucí pracovník poradenské společnosti E3G. "Pokaždé, když začnou mít výjimky týkající se financování fosilních paliv, silniční dopravy nebo neomezené těžby uhlí, dávají ostatním zemím záminku říct: 'Dobře, mluvíte velkou hru, ale doma nic neplníte,'" řekl Meyer. "Měly by se snažit navázat na poslední dvě setkání G-7 pod vedením Spojeného království a Německa, ale hrozí, že v některých oblastech přinejmenším ustrnou - ne-li ustoupí." Vyjednavači, kteří se na konci března sešli na týdenním virtuálním jednání, se také stále přou o formulaci, kterou Japonsko prosazuje používání vodíku a z něj vyrobeného čpavku jako zdroje energie. Několik zemí prosazuje, aby byla tato podpora upřesněna, a tvrdí, že jeho využívání musí být v souladu s dalšími klimatickými a dekarbonizačními cíli a musí k němu dojít pouze tehdy, když bude potlačeno související znečištění oxidy dusíku. Zdroj: Getty Images V souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině Japonsko také podpořilo jazykovou podporu investic do zemního plynu a zkapalněného zemního plynu s cílem "překlenout mezeru" v zajištění cenově dostupných dodávek energie, což je snaha, která se shoduje s výzvou mnoha amerických podnikatelských skupin. Několik zemí se však postavilo proti, přičemž USA podpořily námitku, že zemní plyn by měl být přechodným zdrojem energie pouze "pro ty země, které si to mohou dovolit a jsou odhodlány" přejít na čistou nulovou energii. Podle zprávy, kterou v úterý zveřejnila nezisková organizace Oil Change International, je japonské lobbování za fosilní paliva před setkáním v Sapporu v rozporu se závazky, které ministři energetiky a životního prostředí této skupiny přijali již dříve. Skupina G-7 se loni zavázala, že "do konce roku 2022 ukončí novou přímou veřejnou podporu mezinárodního energetického sektoru využívajícího fosilní paliva bez omezení, s výjimkou omezených okolností jasně definovaných jednotlivými zeměmi, které jsou v souladu s limitem oteplování o 1,5 °C". Japonsko není jedinou zemí, která neplní své předchozí sliby. Podle OCI také podpora projektů v oblasti fosilních paliv z veřejných financí v Německu a Itálii neodpovídá klimatickým závazkům, které ministři energetiky a životního prostředí těchto zemí přijali v loňském roce. Podle zprávy činily toky veřejných financí zemí G-7 na projekty v oblasti fosilních paliv v letech 2020 až 2022 nejméně 73 miliard dolarů, což je více než dvojnásobek 28,6 miliardy dolarů, které ve stejném období směřovaly do čisté energie.