Podle údajů Mezinárodního měnového fondu vzrostla gruzínská ekonomika v roce 2022 o 10,1 %, zatímco arménská o 12,6 %. V roce 2023 se jejich růst zpomalí na přibližně 4 %, respektive 5,5 %, což odráží obecné zmírnění v celém širším regionu Kavkazu a Střední Asie, uvedla agentura OSN.
Analytici přesto tvrdí, že základní faktory růstu “nezmizely” a že by se tyto země mohly dostat do centra pozornosti mezinárodního společenství.
“Důvodem, proč jsme nezpomalili tak, jak bychom mohli, je to, že jsme využili toho, že Rusko bylo zbytkem světa odsunuto na vedlejší kolej,” uvedl pro CNBC Mikheil Kukava, vedoucí oddělení hospodářské a sociální politiky gruzínského think tanku Institute for Development of Freedom of Information.
„Zprostředkovaný“ obchod s Ruskem
Západní představitelé v letošním roce bili na poplach, že někteří obchodníci využívají země, jako je Arménie, Gruzie, Kazachstán a Turecko, aby se vyhnuli sankcím vůči Rusku.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj ve svém posledním hospodářském výhledu uvedla, že tyto země se stávají tzv. zprostředkovanými obchodními partnery izolovaného státu.
“Vývoz z Evropské unie, Spojeného království a Spojených států do Střední Asie a na Kavkaz [se] dramaticky zvýšil, což naznačuje nárůst “zprostředkovaného obchodu”, kdy se zboží vyváží do středoasijských ekonomik a následně se prodává do Ruska,” uvedla EBRD.
Podle předběžných údajů gruzínského národního statistického úřadu Geostat se Rusko letos stalo druhým největším obchodním partnerem Gruzie podle dovozu a třetím největším obchodním partnerem podle vývozu. Do roku 2022 se ruský dovoz do země zvýšil o 79 %, zatímco vývoz do Ruska vzrostl o 7 %.
Rusko je zatím největším obchodním partnerem Arménie, pokud jde o dovoz i vývoz. Kyrgyzstán, Tádžikistán a Ázerbájdžán, stejně jako další země v regionu, zaznamenaly v uplynulém roce také prudký nárůst obchodu s Ruskem, vyplývá z údajů MMF.
“Měnící se obchodní modely v regionu jsou příležitostí, ale také rizikem,” řekl Subir Lall, zástupce ředitele MMF pro Blízký východ a Střední Asii, během briefingu na začátku tohoto měsíce.
Mluvčí gruzínské a arménské vlády na žádost CNBC o komentář k tomuto nárůstu bezprostředně nereagovali a neposkytli ani rozpis konkrétního zboží obchodovaného s Ruskem.
Údaje Geostatu však ukázaly, že naprostou většinu gruzínského obchodu tvoří automobily, benzín a blíže nespecifikované “ostatní zboží”. Za zvláštní zmínku stojí, že počet vozidel, letadel a plavidel vyvezených do Ruska se v roce 2022 zčtyřnásobil a v současné době je přibližně na dvojnásobku úrovně z roku 2021.
“Nepamatuji si dobu, kdy by Rusko bylo hlavním obchodním partnerem Gruzie – jak v dovozu, tak ve vývozu. U některých položek došlo k nárůstu o 1 000 % nebo 500 %. To je podezřelé, ne?” Kukava řekl.
“Přestože se nejedná o nic nelegálního – nejde o sankcionované zboží – máme podezření, že jde o zboží dvojího použití, jako jsou pračky, které lze využít k mnoha účelům,” dodal, který poznamenal, že součástky z těchto výrobků by mohly být znovu použity ve vojenských a mikročipových produktech.
Zásah proti obcházení sankcí
Rostoucí obchodní toky vyvolaly výzvy Evropské unie a spojeneckých zemí, aby tyto země buď přiměly k sankcím, nebo aby na ně samy uvalily sekundární sankce.
Mluvčí Evropské komise, výkonného orgánu EU, sdělil televizi CNBC, že v současné době pracuje na “přesměrování obchodních toků z některých třetích zemí, které jsou možnými vstupními branami do Ruska”.
To navazuje na vyjádření předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové ze začátku tohoto měsíce, která uvedla, že 11. balíček sankcí proti Rusku se zaměří na “potlačení obcházení” v koordinaci se zeměmi skupiny sedmi.
EBRD nyní odhaduje, že tento “zprostředkovaný obchod” představuje v Arménii a Kyrgyzstánu přibližně 4-6 % ročního hrubého domácího produktu. To podporuje “rozvíjející se logistický průmysl” v těchto zemích a posilování místních měn, uvedla banka.
Viceguvernér arménské centrální banky Armen Nurbekyan nicméně zdůraznil, že úřady každý týden sledují strukturu obchodu v zemi, aby se ujistily, že se podniky nedostávají do rozporu s embargem.
“Pro Arménii je dodržování sankcí absolutní prioritou,” řekl Nurbekyan televizi CNBC. “Nacházíme se v regionu, který je velmi neklidný, takže víme, co to znamená být v blízkosti zemí, na které se vztahují sankce, a myslím, že se nám celkem úspěšně daří řídit naši ekonomiku tak, abychom se problematickým případům vyhnuli.”
Nurbekyan poznamenal, že nárůst obchodu byl zaznamenán “ve všech oblastech”, včetně potravinářského průmyslu, zemědělského zboží a automobilů, protože domácí podniky využily zvýšené poptávky po odchodu západních podniků z Ruska.
Připustil, že procentní nárůst poptávky zejména po pokročilých technologických dílech byl “poměrně velký”, ale to bylo způsobeno tím, že se vycházelo z nízkého základu.
“Nikdo není tak naivní, aby se domníval, že vzhledem k velikosti sankcí, vzhledem k velikosti toků, se někdo může vyhnout jakýmkoli rizikům. Tak tomu nikdy není. Ale náš modus operandi je vždy takový, že … zajišťujeme, aby dodržování předpisů v našich finančních institucích a obecněji bylo na vyšší úrovni [než v jiných zemích]. Nebudeme zkrátka oportunističtí,” dodal.
Ohrožení vztahů se Západem
Západní spojenci zatím neupřesnili, jak bude vypadat další kolo sankcí, ani kdy by mohly vstoupit v platnost. Někteří analytici však tvrdí, že vyhlídka na ně by mohla přimět postižené země, aby přehodnotily svou loajalitu.
“Musíme se zbavit závislosti na ruské ekonomice,” řekl Kukava.
“Je to vyděděná země a ekonomická závislost na ní znamená, že nebudeme moci obchodovat s EU, USA a západními zeměmi. Růst musí pocházet spíše z obchodu s nimi než s Ruskem,” dodal.
To platí zejména pro země, které usilují o členství v EU a NATO.
Gruzie podala žádost o členství v EU v březnu 2022, týden po ruské invazi na Ukrajinu, a usiluje o získání statusu kandidátské země. Země vedle Ukrajiny deklarovala své aspirace na členství v NATO.
Podle nedávného průzkumu neziskové organizace National Democratic Institute, založené v USA, gruzínská veřejnost v posledních měsících znovu podpořila členství v EU a čtyři pětiny
Arménie zatím nikdy nepodala žádost o členství v EU a ostatní středoasijské země by neměly nárok na vstup do EU.
“Zintenzivněním obchodních vztahů s Ruskem přiléváme olej do ohně. Geopolitický kontext, s nímž se na nás [Gruzii] nyní myslí, je spojen s dalšími středoasijskými zeměmi. Ty však nemají za cíl členství v EU – my ano,” řekl Kukava.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
