Kriminalita páchaná v kyberprostoru za loňský rok představovala přes deset procent registrované kriminality v ČR. Cílovou skupinou útoků byla veřejnost včetně zranitelných skupin spotřebitelů. Útočníci používají hlavně podvodné telefonáty, takzvaný vishing, nebo podvržené odkazy v chatovacích aplikacích, textových zprávách nebo e-mailech, takzvaný phishing. Uvádí to Česká národní banka v pravidelné Zprávě o výkonu dohledu nad finančním trhem za loňský rok.
„Vysoký stupeň digitalizace finančních služeb přinesl v roce 2022 zesílené riziko podvodů v on-line prostředí, zejména v souvislosti s poskytováním platebních služeb, což je spojeno s dlouhodobým růstem kybernetické kriminality jako takové,“ upozornila ČNB. Trestných činů páchaných v kyberprostoru podle dřívějších informací policejního prezidia v České republice loni meziročně přibylo 9036, bylo jich 18.554, tedy téměř o 100 procent víc než v předešlém roce.
Útočníci nejčastěji manipulativními technikami přiměli oběti ke sdělení osobních bezpečnostních prvků nebo k připojení podvodného zařízení k jejich účtu. Mohli tak odčerpat peníze z těchto účtů a v některých případech využili i další služby, například si sjednali spotřebitelský úvěr. Podvody se nejčastěji staly za součinnosti podvedených klientů, upozornila centrální banka. Klienti často sdělili své přístupové údaje potřebné pro uskutečnění platebních transakcí.
Náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík již dříve popsal, že pachatelé kybernetické kriminality u obětí například vyvolávají strach nebo zvědavost, zneužívají jejich důvěru, neznalost i časovou tíseň a zaštiťují se falešnými autoritami. Strach podle něj vyvolávají tak, že jim vyhrožují nebo je klamou ohledně toho, že při nečinnosti je čeká postih. Časovou tíseň stupňují tvrzením, že jejich nabídka je časově omezená.
„Proto je klíčové, aby finanční instituce důsledně a pravidelně informovaly své klienty o aktuálních hrozbách v souvislosti s poskytováním finančních služeb a o opatřeních, která sami klienti mají přijmout za účelem ochrany svých peněžních prostředků a následné prevence škod v případě, že se stanou obětí podvodu,“ doporučuje ČNB.
Na nebezpečí útoků na klienty bank poukázal ve své zprávě za loňský rok i finanční arbitr. Uvedl, že nejčastějším typem sporů z platebního styku, který musel řešit, byly spory z neschválených platebních transakcí. Šlo podle něj zpravidla o falešné telefonáty nebo zneužití hesel. Také arbitr uvedl, že v některých případech si útočník sjednal s bankou spotřebitelský úvěr ve výši statisíců korun a peníze ukradl.
ČNB ve své zprávě doplnila, že vzhledem k nárůstu kybernetických rizik v důsledku eskalace geopolitické situace se zaměřila na podporu kybernetické odolnosti bank a dalších úvěrových institucí i finančního sektoru jako celku.
Problematikou kyberkriminality se od letošního roku zabývá nový policejní útvar, Národní centrála pro boj s terorismem, extremismem a kybernetickou kriminalitou (NCTEKK).
Zdroj: Pixabay
V Česku dlouhodobě ubývá směnáren, loni jich z trhu odešlo dalších šest
V tuzemsku dlouhodobě ubývá směnáren a pokles jejich počtu se nezastavil ani loni. Proti předchozím letům se ale zmírnil. Česká národní banka evidovala ke konci loňského roku 857 směnárníků, zatímco o rok dříve jich bylo 863. Ještě v roce 2017 jich ale na tuzemském trhu působilo víc než tisíc. ČNB to uvedla v pravidelné zprávě o výkonu dohledu nad finančním trhem za loňský rok, kterou předložila poslancům. Ještě v roce 2010 dohlížela ČNB v tuzemsku zhruba na 1460 směnáren. S ústupem covidové pandemie a nárůstem počtu turistů však vzrostl počet stížností na nevýhodné kurzy.
„Oprávnění k poskytování směnárenských služeb získalo 22 směnárníků, zatímco evidovaný roční úbytek činil 28 směnárníků,“ stojí ve zprávě. Česká národní banka v případě směnáren dohlížela hlavně na to, zda dodržují preventivní opatření proti praní špinavých peněz.
Předseda sněmovního podvýboru pro ochranu spotřebitele Patrik Nacher (ANO) se domnívá, že za poklesem počtu směnáren může stát pokles poptávky po jejich službách vyvolaný růstem alternativních možností, jak peníze směnit. „Především jsem rád, že téměř zmizely ty predátorské směnárny. Kvůli nim jsme měnili zákon,“ řekl ČTK.
ČNB loni při dohledu ověřovala také důvěryhodnost vedoucích osob a skutečných majitelů směnáren. Ověřovali také, zda směnárny řádně evidují své obchody. Pomocí takzvaného mystery shoppingu také ověřovali, zda směnárna splní své povinnosti, když klient odstoupí od smlouvy, a také zda správně zveřejňuje informace v kurzovních lístcích. S vypuknutím války na Ukrajině se vyskytly dotazy i upozornění na možnosti či nemožnosti směnit ukrajinské hřivny za koruny.
ČNB loni zahájila šest sankčních řízení pro porušení zákona o směnárenské činnosti, v sedmi případech tato řízení skončila pravomocným rozhodnutím. Pětkrát uložila pokutu, v jednom případě odňala povolení k činnosti směnárníka a v jednom případě řízení zastavila. Nejvyšší pokutu ve výši 100.000 korun uložila firmě UAF CZ za to, že neposkytovala stanovené informace. Další čtyři řízení se směnárnami zahájila ČNB podle zákona proti praní špinavých peněz. Uložila za to pokuty v celkovém objemu 680.000 korun.
Zdroj: Getty
Počet útoků v on-line bankovnictví v posledních letech několikanásobně narostl a stejně tak se zvyšuje i důmyslnost podvodů. Kriminalita páchaná v kyberprostoru za loňský rok představovala přes deset procent registrované kriminality v ČR. Cílovou skupinou útoků byla veřejnost včetně zranitelných skupin spotřebitelů. Útočníci používají hlavně podvodné telefonáty, takzvaný vishing, nebo podvržené odkazy v chatovacích aplikacích, textových zprávách nebo e-mailech, takzvaný phishing. Uvádí to Česká národní banka v pravidelné Zprávě o výkonu dohledu nad finančním trhem za loňský rok.
"Vysoký stupeň digitalizace finančních služeb přinesl v roce 2022 zesílené riziko podvodů v on-line prostředí, zejména v souvislosti s poskytováním platebních služeb, což je spojeno s dlouhodobým růstem kybernetické kriminality jako takové," upozornila ČNB. Trestných činů páchaných v kyberprostoru podle dřívějších informací policejního prezidia v České republice loni meziročně přibylo 9036, bylo jich 18.554, tedy téměř o 100 procent víc než v předešlém roce.
Útočníci nejčastěji manipulativními technikami přiměli oběti ke sdělení osobních bezpečnostních prvků nebo k připojení podvodného zařízení k jejich účtu. Mohli tak odčerpat peníze z těchto účtů a v některých případech využili i další služby, například si sjednali spotřebitelský úvěr. Podvody se nejčastěji staly za součinnosti podvedených klientů, upozornila centrální banka. Klienti často sdělili své přístupové údaje potřebné pro uskutečnění platebních transakcí.
Náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík již dříve popsal, že pachatelé kybernetické kriminality u obětí například vyvolávají strach nebo zvědavost, zneužívají jejich důvěru, neznalost i časovou tíseň a zaštiťují se falešnými autoritami. Strach podle něj vyvolávají tak, že jim vyhrožují nebo je klamou ohledně toho, že při nečinnosti je čeká postih. Časovou tíseň stupňují tvrzením, že jejich nabídka je časově omezená.
"Proto je klíčové, aby finanční instituce důsledně a pravidelně informovaly své klienty o aktuálních hrozbách v souvislosti s poskytováním finančních služeb a o opatřeních, která sami klienti mají přijmout za účelem ochrany svých peněžních prostředků a následné prevence škod v případě, že se stanou obětí podvodu," doporučuje ČNB.
Na nebezpečí útoků na klienty bank poukázal ve své zprávě za loňský rok i finanční arbitr. Uvedl, že nejčastějším typem sporů z platebního styku, který musel řešit, byly spory z neschválených platebních transakcí. Šlo podle něj zpravidla o falešné telefonáty nebo zneužití hesel. Také arbitr uvedl, že v některých případech si útočník sjednal s bankou spotřebitelský úvěr ve výši statisíců korun a peníze ukradl.
ČNB ve své zprávě doplnila, že vzhledem k nárůstu kybernetických rizik v důsledku eskalace geopolitické situace se zaměřila na podporu kybernetické odolnosti bank a dalších úvěrových institucí i finančního sektoru jako celku.
Problematikou kyberkriminality se od letošního roku zabývá nový policejní útvar, Národní centrála pro boj s terorismem, extremismem a kybernetickou kriminalitou (NCTEKK).
Zdroj: Pixabay
V Česku dlouhodobě ubývá směnáren, loni jich z trhu odešlo dalších šest
V tuzemsku dlouhodobě ubývá směnáren a pokles jejich počtu se nezastavil ani loni. Proti předchozím letům se ale zmírnil. Česká národní banka evidovala ke konci loňského roku 857 směnárníků, zatímco o rok dříve jich bylo 863. Ještě v roce 2017 jich ale na tuzemském trhu působilo víc než tisíc. ČNB to uvedla v pravidelné zprávě o výkonu dohledu nad finančním trhem za loňský rok, kterou předložila poslancům. Ještě v roce 2010 dohlížela ČNB v tuzemsku zhruba na 1460 směnáren. S ústupem covidové pandemie a nárůstem počtu turistů však vzrostl počet stížností na nevýhodné kurzy.
"Oprávnění k poskytování směnárenských služeb získalo 22 směnárníků, zatímco evidovaný roční úbytek činil 28 směnárníků," stojí ve zprávě. Česká národní banka v případě směnáren dohlížela hlavně na to, zda dodržují preventivní opatření proti praní špinavých peněz.
Předseda sněmovního podvýboru pro ochranu spotřebitele Patrik Nacher (ANO) se domnívá, že za poklesem počtu směnáren může stát pokles poptávky po jejich službách vyvolaný růstem alternativních možností, jak peníze směnit. "Především jsem rád, že téměř zmizely ty predátorské směnárny. Kvůli nim jsme měnili zákon," řekl ČTK.
ČNB loni při dohledu ověřovala také důvěryhodnost vedoucích osob a skutečných majitelů směnáren. Ověřovali také, zda směnárny řádně evidují své obchody. Pomocí takzvaného mystery shoppingu také ověřovali, zda směnárna splní své povinnosti, když klient odstoupí od smlouvy, a také zda správně zveřejňuje informace v kurzovních lístcích. S vypuknutím války na Ukrajině se vyskytly dotazy i upozornění na možnosti či nemožnosti směnit ukrajinské hřivny za koruny.
ČNB loni zahájila šest sankčních řízení pro porušení zákona o směnárenské činnosti, v sedmi případech tato řízení skončila pravomocným rozhodnutím. Pětkrát uložila pokutu, v jednom případě odňala povolení k činnosti směnárníka a v jednom případě řízení zastavila. Nejvyšší pokutu ve výši 100.000 korun uložila firmě UAF CZ za to, že neposkytovala stanovené informace. Další čtyři řízení se směnárnami zahájila ČNB podle zákona proti praní špinavých peněz. Uložila za to pokuty v celkovém objemu 680.000 korun.
Zdroj: Getty
