Škrty budou v provozní oblasti, nedotknou se investic, řekl novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Úspory podle něj mají dosáhnout 15 až 20 miliard korun. Zopakoval přesvědčení, že se podaří dodržet plánovaný letošní rozpočtový schodek 295 miliard korun.
„Vidíme, jak se plní položky v jednotlivých kapitolách. Prostor (ke škrtům) tam existuje,“ řekl Stanjura. Jako příklad úspor zmínil omezení výdajů na energie, které jsou podle něj ve všech rozpočtových kapitolách nižší než plánované. Celkový objem úspor je podle něj méně než jedno procento celkových výdajů, proto je přesvědčen, že se je podaří realizovat. Ve středu po jednání vlády řekl, že dohodu očekává do poloviny září.
Ministr také trvá na tom, že se podaří zachovat letošní plánovaný schodek rozpočtu. Růst schodku na zhruba 250 miliard korun během srpna je podle něj výkyv způsobený časovým nesouladem mezi příjmy a výdaji. Ve čtvrtek podle něj deficit klesl na zhruba 202 miliard korun.
Ke konci července byl rozpočtový schodek 214,1 miliardy korun, od konce června se snížil o 1,3 miliardy korun. V srpnu čeká Stanjura neutrální hospodaření, případně mírné snížení deficitu s ohledem na vyplacení dividendy energetické společnosti ČEZ. Pozitivní výhled na další měsíce podle něj dávají i informace o vysoké ziskovosti firem, které se projeví ve vyšším inkasu korporátní daně v září a v prosinci.
Loni rozpočet skončil se schodkem 360,4 miliardy korun. V roce 2021, kdy končilo funkční období předchozí vlády Andreje Babiše (ANO), činil deficit 419,7 miliardy korun. Schodek v roce 2021 byl nejvyšší v historii Česka.
Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo výhled ekonomického vývoje pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,2 procenta, zatímco v dubnu počítalo s růstem 0,1 procenta. Důvodem zhoršení je větší než očekávaný pokles spotřeby domácností, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odhad celoroční inflace ministerstvo ponechalo na 10,9 procenta.
Po hospodářské stagnaci z prvního pololetí podle ministerstva ekonomika ve třetím a čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně poroste, růst ale bude slabší než v loňském roce. Brzdí ho zejména utlumená spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace. Nízké jsou také investice, a to především v soukromém sektoru. Hlavním motorem ekonomiky je exportní aktivita firem, uvedl Stanjura.
V příštím roce by mělo přijít hospodářské oživení s růstem HDP 2,3 procenta. I v tomto směru ministerstvo zhoršilo svůj výhled proti dubnu, kdy očekávalo pro příští rok tříprocentní růst. K hospodářskému oživení přispěje zejména oživení poptávky domácností.
Prognóza už zohledňuje dopad vládního konsolidačního balíčku. Ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic řekl, že podle ekonomických modelů balíček sníží HDP zhruba o 0,3 procenta. Spuštění balíčku je ale podle něj vhodně načasováno, protože ekonomika už překoná stagnaci a bude v růstové fázi.
Podle nejnovější prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF) by HDP eurozóny měl letos růst o 0,9 procenta a příští rok o 1,3 procenta. Letošní hospodářskou výkonnost oblasti se společnou evropskou měnou táhne dolů zejména Německo, kde MMF očekává pokles HDP o 0,3 procenta. Náměstek ministra financí Marek Mora zmínil vývoj v Německu, které je jedním z hlavních českých hospodářských partnerů, za jeden z faktorů ovlivňujících nižší výkon české ekonomiky.
U inflace ministerstvo pro letošní rok ponechalo odhad na 10,9 procenta. V příštím roce podle prognózy meziroční růst spotřebitelských cen zpomalí na 2,8 procenta. Stanjura upozornil, že ministerstvo je ve svém odhadu pesimističtější než Česká národní banka (ČNB), podle které bude průměrná celoroční inflace v příštím roce 2,1 procenta.
V červenci byla podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziroční inflace 8,8 procenta. Podle dnešních dat Eurostatu, který používá jinou metodiku, byla inflace v Česku 10,2 procenta a byla čtvrtá nejvyšší v Evropské unii. V celé EU byla podle Eurostatu červencová inflace 6,1 procenta, v eurozóně 5,3 procenta.
Trh práce zůstane letos i v příštím roce přehřátý, řekl Stanjura. Nezaměstnanost podle metodiky ČSÚ by se podle prognózy letos měla zvýšit na 2,8 procenta z loňských 2,3 procenta, v příštím roce bude 2,7 procenta. V dubnu ministerstvo očekávalo letošní nezaměstnanost tři procenta.
Dlouhodobě nízká nezaměstnanost navzdory hospodářskému oslabení má podle Prušvice strukturální příčiny a souvisí s demografickým vývojem v Česku. Kvůli stárnutí populace podle něj za poslední dekádu odešlo z trhu práce zhruba 600.000 lidí. Stanjura podotkl, že pro zahraniční investory je při příchodu do Česka nyní největší obavou, zda seženou dostatek kvalitních zaměstnanců.
Prognóza také předpokládá letošní deficit sektoru vládních institucí 3,6 procenta HDP po loňských 3,2 procenta HDP. Zadlužení vládních institucí by se mělo zvýšit na 44,7 procenta HDP z loňských 44,2 procenta HDP.
Predikce hospodářského vývoje ministerstva financí je pesimističtější než odhady ČNB i České bankovní asociace (ČBA), které obě počítají s letošním růstem HDP 0,1 procenta a v příštím roce 2,3 procenta. Odhad letošní průměrné inflace je u všech institucí obdobný, ČNB a ČBA ji předpokládají 11 procent.
Škrty budou v provozní oblasti, nedotknou se investic, řekl novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura . Úspory podle něj mají dosáhnout 15 až 20 miliard korun. Zopakoval přesvědčení, že se podaří dodržet plánovaný letošní rozpočtový schodek 295 miliard korun.„Vidíme, jak se plní položky v jednotlivých kapitolách. Prostor tam existuje,“ řekl Stanjura. Jako příklad úspor zmínil omezení výdajů na energie, které jsou podle něj ve všech rozpočtových kapitolách nižší než plánované. Celkový objem úspor je podle něj méně než jedno procento celkových výdajů, proto je přesvědčen, že se je podaří realizovat. Ve středu po jednání vlády řekl, že dohodu očekává do poloviny září.Ministr také trvá na tom, že se podaří zachovat letošní plánovaný schodek rozpočtu. Růst schodku na zhruba 250 miliard korun během srpna je podle něj výkyv způsobený časovým nesouladem mezi příjmy a výdaji. Ve čtvrtek podle něj deficit klesl na zhruba 202 miliard korun.Ke konci července byl rozpočtový schodek 214,1 miliardy korun, od konce června se snížil o 1,3 miliardy korun. V srpnu čeká Stanjura neutrální hospodaření, případně mírné snížení deficitu s ohledem na vyplacení dividendy energetické společnosti ČEZ. Pozitivní výhled na další měsíce podle něj dávají i informace o vysoké ziskovosti firem, které se projeví ve vyšším inkasu korporátní daně v září a v prosinci.Loni rozpočet skončil se schodkem 360,4 miliardy korun. V roce 2021, kdy končilo funkční období předchozí vlády Andreje Babiše , činil deficit 419,7 miliardy korun. Schodek v roce 2021 byl nejvyšší v historii Česka.Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo výhled ekonomického vývoje pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,2 procenta, zatímco v dubnu počítalo s růstem 0,1 procenta. Důvodem zhoršení je větší než očekávaný pokles spotřeby domácností, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura . Odhad celoroční inflace ministerstvo ponechalo na 10,9 procenta.Po hospodářské stagnaci z prvního pololetí podle ministerstva ekonomika ve třetím a čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně poroste, růst ale bude slabší než v loňském roce. Brzdí ho zejména utlumená spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace. Nízké jsou také investice, a to především v soukromém sektoru. Hlavním motorem ekonomiky je exportní aktivita firem, uvedl Stanjura.V příštím roce by mělo přijít hospodářské oživení s růstem HDP 2,3 procenta. I v tomto směru ministerstvo zhoršilo svůj výhled proti dubnu, kdy očekávalo pro příští rok tříprocentní růst. K hospodářskému oživení přispěje zejména oživení poptávky domácností.Prognóza už zohledňuje dopad vládního konsolidačního balíčku. Ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic řekl, že podle ekonomických modelů balíček sníží HDP zhruba o 0,3 procenta. Spuštění balíčku je ale podle něj vhodně načasováno, protože ekonomika už překoná stagnaci a bude v růstové fázi.Podle nejnovější prognózy Mezinárodního měnového fondu by HDP eurozóny měl letos růst o 0,9 procenta a příští rok o 1,3 procenta. Letošní hospodářskou výkonnost oblasti se společnou evropskou měnou táhne dolů zejména Německo, kde MMF očekává pokles HDP o 0,3 procenta. Náměstek ministra financí Marek Mora zmínil vývoj v Německu, které je jedním z hlavních českých hospodářských partnerů, za jeden z faktorů ovlivňujících nižší výkon české ekonomiky.U inflace ministerstvo pro letošní rok ponechalo odhad na 10,9 procenta. V příštím roce podle prognózy meziroční růst spotřebitelských cen zpomalí na 2,8 procenta. Stanjura upozornil, že ministerstvo je ve svém odhadu pesimističtější než Česká národní banka , podle které bude průměrná celoroční inflace v příštím roce 2,1 procenta.V červenci byla podle Českého statistického úřadu meziroční inflace 8,8 procenta. Podle dnešních dat Eurostatu, který používá jinou metodiku, byla inflace v Česku 10,2 procenta a byla čtvrtá nejvyšší v Evropské unii. V celé EU byla podle Eurostatu červencová inflace 6,1 procenta, v eurozóně 5,3 procenta.Trh práce zůstane letos i v příštím roce přehřátý, řekl Stanjura. Nezaměstnanost podle metodiky ČSÚ by se podle prognózy letos měla zvýšit na 2,8 procenta z loňských 2,3 procenta, v příštím roce bude 2,7 procenta. V dubnu ministerstvo očekávalo letošní nezaměstnanost tři procenta.Dlouhodobě nízká nezaměstnanost navzdory hospodářskému oslabení má podle Prušvice strukturální příčiny a souvisí s demografickým vývojem v Česku. Kvůli stárnutí populace podle něj za poslední dekádu odešlo z trhu práce zhruba 600.000 lidí. Stanjura podotkl, že pro zahraniční investory je při příchodu do Česka nyní největší obavou, zda seženou dostatek kvalitních zaměstnanců.Prognóza také předpokládá letošní deficit sektoru vládních institucí 3,6 procenta HDP po loňských 3,2 procenta HDP. Zadlužení vládních institucí by se mělo zvýšit na 44,7 procenta HDP z loňských 44,2 procenta HDP.Predikce hospodářského vývoje ministerstva financí je pesimističtější než odhady ČNB i České bankovní asociace , které obě počítají s letošním růstem HDP 0,1 procenta a v příštím roce 2,3 procenta. Odhad letošní průměrné inflace je u všech institucí obdobný, ČNB a ČBA ji předpokládají 11 procent.
