Doba poklesu průměrné reálné mzdy je nejdelší v historii ČR

V reálném srovnání se vrátila na úroveň roku 2018. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Pokles byl ve druhém čtvrtletí nejnižší od posledního čtvrtletí roku 2021, letos se podle nich zastaví. Český statistický úřad dnes oznámil, že průměrná mzda v Česku se v druhém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,7 procenta na 43.193 korun. Po započtení inflace 11,1 procenta se mzda reálně snížila o 3,1 procenta.

„Tento pokles byl nejmírnější od posledního čtvrtletí 2021, šlo ale již o sedmý pokles v řadě. K tak dlouhému období ztráty kupní síly výdělků v historii Česka (od roku 1993) dosud nedošlo,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. V důsledku přetrvávající vysoké inflace klesá kupní síla obyvatel už od konce roku 2021. Za loňský rok o 8,5 procenta, letos za první polovinu roku o dalších 4,5 procenta, doplnil analytik Banky Creditas Petr Dufek.

NKÚ upozorňuje na rostoucí zadlužení státu, vysokou inflaci i vysoké výdaje

Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí EU a tento trend pokračoval i loni. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokážou pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Udržení zaměstnanosti je tak zásadní pro snižování schodků. Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU a pokles reálných mezd byl nejvyšší v historii ČR. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.

Vyjádření ministerstva financí ČTK zjišťuje.

Úřad také upozornil na růst povinných výdajů rozpočtu, takzvaných mandatorních, které loni poprvé překročily bilion korun. Stál za tím hlavně růst výdajů na důchody. V případě inflace by vláda podle NKÚ měla podniknout systémové rozpočtové kroky a zaměřit se víc na její příčiny. Mezi tyto příčiny patří podle úřadu nárůst výdajů, který má za následek schodkové hospodaření a rychle rostoucí zadlužení. Úřad uvádí, že snahy o zotavení ekonomiky po pandemii covidu-19 zpomalila energetická krize, kterou ještě prohloubil konflikt na Ukrajině a jeho ekonomické dopady. To vedlo k nárůstu cen energií.

Vláda již předložila do Sněmovny návrh konsolidačního balíčku, který má pomocí hlavně daňových změn vylepšit veřejné rozpočty. Další miliardy chce vláda ušetřit pomocí výdajových škrtů.

Chcete využít této příležitosti?

V posledních čtyřech letech převyšoval růst výdajů o 26 procentních bodů růst příjmů, což je podle NKÚ hlavním důvodem schodků státního rozpočtu. „V příjmech státu stále existuje prostor pro zlepšení. NKÚ ho spatřuje například v lepším výběru daní – celkový objem daňových nedoplatků se v roce 2022 pohyboval nad 106 miliardami korun,“ uvedl prezident úřadu Miloslav Kala. Podle něj se nabízí i boj s daňovými úniky především u daně z přidané hodnoty nebo úprava daňového systému. Daně by se zvyšovaly pomocí inflačních koeficientů, aby tak reálně neztrácely na své významnosti. Vláda v konsolidačním balíčku mimo jiné navrhla u daně z nemovitostí jejich zvyšování o inflace.

Kala také poukazuje na vysoké mandatorní a kvazimandatorní výdaje. Povinné výdaje loni poprvé přesáhly bilion korun a meziročně se zvýšily o víc než 94 miliard korun. Stály za tím hlavně mimořádné valorizace důchodů, v jejichž důsledku se průměrný starobní důchod loni o 1700 korun měsíčně. Vláda již letos prosadila v Parlamentu snížení mimořádné valorizace a napříště prosazuje i její nahrazení dočasným příspěvkem, který se nebude promítat do budoucích valorizací. Na růst mandatorních a kvazimandatorních výdajů úřad upozorňoval již dříve.

Nejvyšší kontrolní úřad také varuje, že ani vysoká míra zaměstnanosti nedokáže vytvořit dostatek příjmů státu pro krytí rostoucích výdajů státu. Pokud by se v budoucnu přiblížila míra nezaměstnanosti k průměrné míře v EU, znamenalo by to pro veřejné rozpočty výrazný výpadek příjmů a nárůst výdajů na podpory v nezaměstnanosti. Tím by se dále zhoršilo zvyšování veřejného dluhu, uvedl NKÚ.

Ve stanovisko také stojí, že podle mezinárodního srovnání zaznamenaly tři čtvrtiny zemí EU loni vyšší meziroční růst hrubého domácího produktu než ČR. Česko vykázalo o 1,1 procentního bodu nižší meziroční růst než průměru EU. Česká ekonomika se tak nedokázala vrátit na předkrizové tempo růstu hospodářství z roku 2019, kdy ekonomika rostla tříprocentním tempem, uvedl úřad.

Doba poklesu průměrné reálné mzdy, která klesla sedmé čtvrtletí v řadě, je nejdelší v historii ČR. V reálném srovnání se vrátila na úroveň roku 2018. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Pokles byl ve druhém čtvrtletí nejnižší od posledního čtvrtletí roku 2021, letos se podle nich zastaví. Český statistický úřad dnes oznámil, že průměrná mzda v Česku se v druhém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,7 procenta na 43.193 korun. Po započtení inflace 11,1 procenta se mzda reálně snížila o 3,1 procenta. "Tento pokles byl nejmírnější od posledního čtvrtletí 2021, šlo ale již o sedmý pokles v řadě. K tak dlouhému období ztráty kupní síly výdělků v historii Česka (od roku 1993) dosud nedošlo," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. V důsledku přetrvávající vysoké inflace klesá kupní síla obyvatel už od konce roku 2021. Za loňský rok o 8,5 procenta, letos za první polovinu roku o dalších 4,5 procenta, doplnil analytik Banky Creditas Petr Dufek. Zdroj: Getty Images NKÚ upozorňuje na rostoucí zadlužení státu, vysokou inflaci i vysoké výdaje Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí EU a tento trend pokračoval i loni. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokážou pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Udržení zaměstnanosti je tak zásadní pro snižování schodků. Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU a pokles reálných mezd byl nejvyšší v historii ČR. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Vyjádření ministerstva financí ČTK zjišťuje. Úřad také upozornil na růst povinných výdajů rozpočtu, takzvaných mandatorních, které loni poprvé překročily bilion korun. Stál za tím hlavně růst výdajů na důchody. V případě inflace by vláda podle NKÚ měla podniknout systémové rozpočtové kroky a zaměřit se víc na její příčiny. Mezi tyto příčiny patří podle úřadu nárůst výdajů, který má za následek schodkové hospodaření a rychle rostoucí zadlužení. Úřad uvádí, že snahy o zotavení ekonomiky po pandemii covidu-19 zpomalila energetická krize, kterou ještě prohloubil konflikt na Ukrajině a jeho ekonomické dopady. To vedlo k nárůstu cen energií. Vláda již předložila do Sněmovny návrh konsolidačního balíčku, který má pomocí hlavně daňových změn vylepšit veřejné rozpočty. Další miliardy chce vláda ušetřit pomocí výdajových škrtů. V posledních čtyřech letech převyšoval růst výdajů o 26 procentních bodů růst příjmů, což je podle NKÚ hlavním důvodem schodků státního rozpočtu. "V příjmech státu stále existuje prostor pro zlepšení. NKÚ ho spatřuje například v lepším výběru daní - celkový objem daňových nedoplatků se v roce 2022 pohyboval nad 106 miliardami korun," uvedl prezident úřadu Miloslav Kala. Podle něj se nabízí i boj s daňovými úniky především u daně z přidané hodnoty nebo úprava daňového systému. Daně by se zvyšovaly pomocí inflačních koeficientů, aby tak reálně neztrácely na své významnosti. Vláda v konsolidačním balíčku mimo jiné navrhla u daně z nemovitostí jejich zvyšování o inflace. Kala také poukazuje na vysoké mandatorní a kvazimandatorní výdaje. Povinné výdaje loni poprvé přesáhly bilion korun a meziročně se zvýšily o víc než 94 miliard korun. Stály za tím hlavně mimořádné valorizace důchodů, v jejichž důsledku se průměrný starobní důchod loni o 1700 korun měsíčně. Vláda již letos prosadila v Parlamentu snížení mimořádné valorizace a napříště prosazuje i její nahrazení dočasným příspěvkem, který se nebude promítat do budoucích valorizací. Na růst mandatorních a kvazimandatorních výdajů úřad upozorňoval již dříve. Nejvyšší kontrolní úřad také varuje, že ani vysoká míra zaměstnanosti nedokáže vytvořit dostatek příjmů státu pro krytí rostoucích výdajů státu. Pokud by se v budoucnu přiblížila míra nezaměstnanosti k průměrné míře v EU, znamenalo by to pro veřejné rozpočty výrazný výpadek příjmů a nárůst výdajů na podpory v nezaměstnanosti. Tím by se dále zhoršilo zvyšování veřejného dluhu, uvedl NKÚ. Ve stanovisko také stojí, že podle mezinárodního srovnání zaznamenaly tři čtvrtiny zemí EU loni vyšší meziroční růst hrubého domácího produktu než ČR. Česko vykázalo o 1,1 procentního bodu nižší meziroční růst než průměru EU. Česká ekonomika se tak nedokázala vrátit na předkrizové tempo růstu hospodářství z roku 2019, kdy ekonomika rostla tříprocentním tempem, uvedl úřad. Zdroj: Shutterstock