MMF zlepšil výhled české ekonomiky na letošní rok i příští rok

V letošním roce se má hrubý domácí produkt (HDP) zvýšit o 0,2 procenta, v dubnu přitom fond čekal pokles o 0,5 procenta. Příští rok má tempo růstu zrychlit na 2,3 procenta místo dříve očekávaných dvou procent. Uvedl to MMF ve své podzimní prognóze. Odhad růstu světové ekonomiky na rok 2024 MF mírně snížil, letošní nechal beze změny.

Výsledek za loňský rok však fond mírně zhoršil. Podle aktuální prognózy HDP stoupl o 2,3 procent, v dubnu předpokládal, že HDP se za rok 2022 zvýšil o 2,4 procenta.

Inflace má v ČR v letošním roce zpomalit na 10,9 procenta z loňských 15,1 procenta. V příštím roce má inflace činit 4,6 procenta. Zůstane tak nad cílovou úrovní České národní banky (ČNB), která činí dvě procenta. Výhled inflace je ale lepší než v dubnu, kdy MMF čekal v letošním roce zvýšení spotřebitelských cen o 11,8 procenta a v příštím roce o 5,8 procenta.

Míra nezaměstnanosti má letos vzrůst na 2,8 procenta z 2,1 procenta loni. V roce 2024 má míra nezaměstnanosti činit 2,6 procenta.

I přes výrazné zlepšení si česká ekonomika povede hůře než ekonomiky Slovenska a Polska. HDP Slovenska se letos zvýší o 1,3 procenta a Polska o 0,6 procenta. Hůře než Česko si povede další člen visegrádské čtyřky, Maďarsko, jehož ekonomika se má snížit o 0,3 procenta. V příštím roce však Slovensko i Maďarsko mají růst rychleji než Česká republika, růst Polska má být stejný, jako růst Česka.

České ministerstvo financí v srpnové prognóze uvedlo, že za letošní rok čeká pokles HDP o 0,2 procenta. Podle prognózy České národní banky (ČNB) by ekonomika letos měla za celý rok vzrůst o 0,1 procenta. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v červnu odhadla, že Česká ekonomika letos vzroste o 0,3 procenta.

MMF dnes mírně zhoršil odhad růstu globální ekonomiky na příští rok o 0,1 procentního bodu na 2,9 procenta. Výhled na letošní rok nechal beze změny, HDP se má zvýšit o tři procenta.

Mezinárodní měnový fond (MMF) mírně snížil odhad růstu globální ekonomiky na příští rok, výhled na letošek nechal beze změny. Předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) se letos zvýší o tři procenta a příští rok o 2,9 procenta. Výhled na rok 2024 MMF snížil o 0,1 procentního bodu. Organizace to dnes uvedla ve své podzimní prognóze.

Celosvětové zotavení z pandemie nemoci covid-19 a dopadů ruské invaze na Ukrajinu zůstává pomalé a nerovnoměrné. Hospodářská aktivita stále nedosahuje úrovně před pandemií, a to zejména v rozvíjejících se a rozvinutých ekonomikách. Rozdíly mezi regiony se zvětšují. Oživení brzdí vedle dlouhodobých důsledků pandemie a války na Ukrajině a rostoucí geoekonomické roztříštěnosti i zpřísňování měnové politiky nutné ke snížení inflace. Negativní vliv mají také krajní projevy počasí.

„Celosvětová inflace by měla postupně klesat z 8,7 procenta v letošním roce na 6,9 procenta v příštím roce 2023 a na 5,8 procenta v roce 2024,“ uvádí zpráva. Výhled inflace na roky 2023 a 2024 MMF zvedla o 0,1 a 0,6 procentního bodu. Organizace očekává, že inflace se ve většině případů vrátí k cíli až v roce 2025.

Tříprocentní růst měnový fond označuje za slabý, když se vezme v úvahu dlouhodobý průměr. Ten v letech 2000 až 2019 činil 3,8 procenta.

Mezinárodní měnový fond vydává zprávu o výhledu globální ekonomiky dvakrát za rok – na jaře a na podzim. V červenci vychází aktualizace jarního výhledu, v lednu aktualizace výhledu podzimního.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v září zpomalil na 6,9 procenta ze srpnových 8,5 procenta. Inflace zpomaluje osmý měsíc v řadě a její zářijová hodnota je nejnižší od prosince 2021. Nadále však zůstává vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky. V porovnání se srpnem klesly v září ceny o 0,7 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ)..

Na meziroční růst cenové hladiny měly v září nadále největší vliv náklady na bydlení. Nájemné stouplo téměř o osm procent, vodné o 16,3 procenta, stočné o více než čtvrtinu a ceny tepla a teplé vody o 36,2 procenta.

Další v pořadí vlivu byly ceny potravin a nealkoholických nápojů. Ceny brambor stouply za rok o 63,4 procenta a cukr zdražil témkěř o 45 procent. Ceny lihovin stouply o 3,1 procenta, vína o 6,7 procenta a piva téměř o desetinu. Více platí i kuřáci, tabákové výrobky zdražily meziročně o 7,4 procenta.

Zářijový vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl podle statistiků ovlivněn především vyššími cenami dovolených s komplexními službami, které zdražily o více než 12 procent. Ceny stravovacích služeb stouply meziročně o desetinu a ceny ubytování o 12,2 procenta.

Oproti srpnu ceny v září klesly o 0,7 procenta. U potravin a nealkoholických nápojů byly nižší u většiny sledovaných položek. Ceny ovoce se snížily o 3,8 procenta, zeleniny téměř o tři procenta. Proti srpnu klesly také ceny plynu a elektřiny. Naopak dražší byly ceny pohonných hmot, oděvů a obuvi. V souvislosti se začátkem nového školního roku se o 5,8 procenta zvýšily ceny v oddíle vzdělávání.

I přes pokles v posledních osmi měsících zůstává meziroční inflace v Česku stále vysoká. Od února 2022 do letošního června se dokonce držela nad deseti procenty. Před tím se ale pod touto hranicí držela nepřetržitě od července roku 1998, a to většinou výrazně.

ČSÚ dnes zveřejnil také informace o srpnovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Meziroční pokles vývozních cen zrychlil na 5,2 procenta po červencových 4,5 procenta a u dovozu zrychlil na 12,8 procenta z předchozích 11,6 procenta. Meziměsíčně ceny vyváženého zboží stouply o 0,6 procenta a u dováženého o 1,3 procenta.

„V srpnu byly ceny ve vývozu a dovozu výrazně ovlivněny kurzem koruny vůči euru a dolaru. Dovozní ceny energií se meziročně snížily o 49,5 procenta, nejvíce ceny plynu, elektřiny, ropy a ropných výrobků. Směnné relace byly meziročně s hodnotou 108,7 procenta významně pozitivní,“ uvedl k výsledkům vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.