Čtvrtá průmyslová revoluce: Generativní umělá inteligence a budoucnost práce

Vzestup generativní umělé inteligence (AI) znamená novou kapitolu v probíhající sáze průmyslové revoluce – fázi, kdy stroje nejen plní úkoly, ale také se učí, vyvíjejí a dokonce se samy replikují. Předpokládá se, že tato éra bude mít stejně rozsáhlý dopad a stejně transformační účinek jako éry předchozí. Jádrem všech průmyslových revolucí je téma ničení a vytváření pracovních míst, protože se vyvíjely metody, stroje a povaha práce. Anomálií v případě umělé inteligence je však nejistota ohledně toho, jakou novou podobu získá trh práce po jejím skončení a kolik pracovních míst vznikne na místo těch zrušených. Mnozí rozdělují průmyslovou revoluci do tří vývojových etap: parní (kolem roku 1770), elektrická (kolem roku 1870) a informační věk (od roku 1950). Tyto přechodné fáze představují tapisérii náhrad, jako je automobilový průmysl, který nahradil koňské povozy, a oddělení informačních technologií, která nahradila sekretářky. Tyto posuny však často vedly k tomu, že někteří lidé zůstali pozadu kvůli radikálnímu rozdílu v povaze práce, požadavcích na kvalifikaci a geografickému přemístění. S tím, jak společnosti založené na umělé inteligenci zaznamenávají burzovní triumf, se znásobily obavy týkající se jistoty zaměstnání. Umělá inteligence proniká do všech oblastí života – od chatbotů pro obsluhu zákazníků a chirurgických operací až po vojenské drony. AI navíc stupňuje napětí v souvislosti s pracovními spory v různých odvětvích, od detroitského automobilového průmyslu až po hollywoodskou scénáristickou dílnu. Odborníci předpovídají, že vývoj AI může brzy dosáhnout “singularity” – hypotetické hranice, kdy se stroje vyvinou mimo lidskou kontrolu. Pokud se to projeví, může být ztráta pracovních míst poměrně všední záležitostí. Konglomerát vedoucích představitelů průmyslu, technologů a akademické obce se zasazuje o globální stanovení priorit pro zmírnění rizik zániku AI a staví je po bok pandemií a jaderných válek. Historické precedenty mohou poskytnout určitý náhled na budoucí pracovní struktury s pokročilou AI. Během průmyslové revoluce se ve Velké Británii objevily ručně vyráběné stroje poháněné hojností uhlí a obsluhované přebytečnou nekvalifikovanou pracovní silou. Luddité, tradiční textilní řemeslníci, tyto stroje sabotovali na protest proti továrním systémům nerespektujícím jejich řemeslné znalosti. Druhá průmyslová revoluce byla svědkem vzestupu USA jako světového lídra. Tato éra změnila svět díky inovacím, jako je elektřina, masová výroba, korporace, automobily, letadla, ledničky a rádia. Tyto pokroky však vyvolaly odpor těch, jejichž živobytí byly ohroženy. Třetí průmyslová revoluce zlikvidovala pracovní místa pro operátory telefonních ústředen, sazeče novin a nespočet dalších profesí, protože výpočetní technika maskovala lidskou práci. Přesto tato ztráta pracovních míst posloužila jako neintuitivně pozitivní funkce, protože vytvořila prostor pro radikálně nové příležitosti. McKinsey Global Institute uvádí, že osobní počítače a internet sice od roku 1980 vedly ke ztrátě 3,5 milionu pracovních míst v USA, ale zároveň vytvořily 19 milionů nových pracovních míst. Když se zamýšlíme nad tím, co znamená nástup umělé inteligence pro naši budoucnost, McKinsey odhaduje, že do roku 2030 bude muset změnit zaměstnání přibližně 375 milionů pracovníků z celkových 2,7 miliardy. Zdroj: Getty Images Průzkum společnosti LinkedIn, provedený pro Světové ekonomické fórum, nabízí některé náznaky týkající se směru růstu pracovních míst. Nejrychlejší vývoj se předpokládá v oblastech vyžadujících dovednosti lidí: prodej a zapojení zákazníků, lidské zdroje a získávání talentů, marketing a komunikace a partnerství a aliance. Jedinou výjimkou jsou technologie a IT, které dokazují, že i stroje s umělou inteligencí potřebují lidskou obsluhu. Podle Michaela Chui ze společnosti McKinsey Global by budoucí spojenectví lidí a technologií nemuselo zcela vymýtit pracovní místa, místo toho nám umožní hlubší partnerství se stroji. Když se vrátíme do minulosti, každá vlna průmyslové revoluce vedla k větší prosperitě, vědeckému a lékařskému pokroku, levnějšímu zboží a pozitivně propojenému světu. Očekává se, že umělá inteligence bude katalyzátorem ještě většího pokroku. Může nám poskytnout superschopnosti, jak naznačuje Chui, nebo naopak vést k rozvratu, což poukazuje na dvě výrazně kontrastní budoucnosti vyplývající z revoluce v oblasti umělé inteligence. Ať tak či onak, je jasné, že svět čeká pozoruhodný převrat.