Vyplývá to z průzkumu mezi tisícovkou respondentů, který dnes novinářům představila Česká bankovní asociace a agentura Ipsos. Lidí, kteří se nechovají rizikově, podle výsledků průzkumu zároveň výrazně přibylo. Jejich podíl stoupl ze 33 na 42 procent.
Výrazně problematicky se zadlužují zejména lidi ve středním věku s nižším vzděláním. Nejzodpovědněji se chovají mladí do 26 let a senioři s maturitou nebo vyšším vzděláním. Lidé si v minulosti nejčastěji půjčovali na praktické věci, jako jsou automobily a motocykly, rekonstrukce bytů nebo spotřební elektronik. Naopak nikdy by si nejčastěji nepůjčili na zážitky nebo dovolenou. Odmítlo to 72 procent oslovených. Na sportovní vybavení by si nepůjčilo 46 procent respondentů a na běžnou spotřebu 38 procent.
V příštím roce osm procent Čechů zvažuje, že si vezme půjčku. Čtvrtina z nich ji plánuje v rozmezí 100.000 až 200.000 korun. Nejčastěji chtějí půjčené peníze využít na rekonstrukci bytu, což je nárůst proti loňskému roku. Naopak výrazně ubylo lidí, kteří zvažují úvěr kvůli vybavení bytu, spotřební nebo bílé elektronice. Kvůli obavě z rostoucí inflace si 15 procent Čechů v příštím roce neplánuje půjčit.
Peníze od banky si půjčilo 58 procent dotázaných, což je ve srovnání s loňským rokem o pět procentních bodů víc. Stoupl taky počet lidí, kteří si půjčují od známých a příbuzných. U lidí mezi 18 a 26 lety je to dokonce polovina z nich.
Tři čtvrtiny Čechů považují výši své půjčky za bezpečnou, nejčastěji to jsou vysokoškoláci. Naopak větší obavy panují u lidí s nižším vzděláním. Více než dvě třetiny dotázaných pak předpokládají, že bezpečné procento výše měsíční splátky je do pětiny příjmů. Případnou neschopnost splácet by třetina řešila vyjednáváním o odkladu splátek a čtvrtina by si peníze půjčila od příbuzných nebo známých. Peníze na umoření jiné splátky by si zvažovalo půjčit 14 procent Čechů v případě, že by se do nutnosti takové situace dostali.
„Naprostá většina lidí si uvědomuje, že půjčovat si na umoření jiné splátky není příliš zodpovědné chování. Naopak sedmina cítí, že by se do takové situace mohlo někdy dostat. Pozitivní zprávou v tomto kontextu je alespoň to, že by primárně tuto situaci chtěli řešit se svou bankou spíše než s někým, kdo by jejich problémy mohl ještě více prohloubit,“ uvedl Michal Straka z agentury Ipsos.
Nejčastějším důvodem půjček, a to v 62 procentech, je nedostatek hotovosti. Následuje neochota čekat a šetřit, což se týká dvaceti procent oslovených, případně nemožnost našetřit dostatek financí, což uvedlo 15 procent lidí.
Objem úvěrů domácností se ke konci září zvýšil o pět miliard na 2,225 bilionu korun. Podíl těch nevýkonných je zhruba 28,9 miliardy korun, tedy 1,2 procenta. Na této úrovni je od loňského června. U hypoték je tento podíl 0,6 procenta. Tato hodnota se nezměnila od května 2022.
Zdroj: Canva
Regulovaná část ceny elektřiny vzroste lidem meziročně o 65,7 %
Regulovaná složka ceny energií v příštím roce výrazně vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny meziročně zvýší 65,7 procenta, což by mělo znamenat asi 1077 Kč za megawatthodinu (MWh) víc. U plynu bude vyšší o 38,8 procenta, což je nárůst asi o 125 Kč za MWh. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů. Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) se konečné ceny elektřiny oproti letošku kvůli poklesu tržních cen příliš nezmění, u plynu pak klesnou. Na dnešní tiskové konferenci to oznámil šéf Rady ERÚ Stanislav Trávníček. Úřad podle něj oproti původnímu návrhu našel úspory kolem čtyř miliard korun, navrhované zvýšení regulované složky tak mírně upravil.
Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny v příštím roce bude u domácností tvořit přes 39 procent konečné ceny, u plynu pak zhruba 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky na konečné ceně nižší.
Zdroj: Getty Images
Vyplývá to z průzkumu mezi tisícovkou respondentů, který dnes novinářům představila Česká bankovní asociace a agentura Ipsos. Lidí, kteří se nechovají rizikově, podle výsledků průzkumu zároveň výrazně přibylo. Jejich podíl stoupl ze 33 na 42 procent.Výrazně problematicky se zadlužují zejména lidi ve středním věku s nižším vzděláním. Nejzodpovědněji se chovají mladí do 26 let a senioři s maturitou nebo vyšším vzděláním. Lidé si v minulosti nejčastěji půjčovali na praktické věci, jako jsou automobily a motocykly, rekonstrukce bytů nebo spotřební elektronik. Naopak nikdy by si nejčastěji nepůjčili na zážitky nebo dovolenou. Odmítlo to 72 procent oslovených. Na sportovní vybavení by si nepůjčilo 46 procent respondentů a na běžnou spotřebu 38 procent.V příštím roce osm procent Čechů zvažuje, že si vezme půjčku. Čtvrtina z nich ji plánuje v rozmezí 100.000 až 200.000 korun. Nejčastěji chtějí půjčené peníze využít na rekonstrukci bytu, což je nárůst proti loňskému roku. Naopak výrazně ubylo lidí, kteří zvažují úvěr kvůli vybavení bytu, spotřební nebo bílé elektronice. Kvůli obavě z rostoucí inflace si 15 procent Čechů v příštím roce neplánuje půjčit.Peníze od banky si půjčilo 58 procent dotázaných, což je ve srovnání s loňským rokem o pět procentních bodů víc. Stoupl taky počet lidí, kteří si půjčují od známých a příbuzných. U lidí mezi 18 a 26 lety je to dokonce polovina z nich.Tři čtvrtiny Čechů považují výši své půjčky za bezpečnou, nejčastěji to jsou vysokoškoláci. Naopak větší obavy panují u lidí s nižším vzděláním. Více než dvě třetiny dotázaných pak předpokládají, že bezpečné procento výše měsíční splátky je do pětiny příjmů. Případnou neschopnost splácet by třetina řešila vyjednáváním o odkladu splátek a čtvrtina by si peníze půjčila od příbuzných nebo známých. Peníze na umoření jiné splátky by si zvažovalo půjčit 14 procent Čechů v případě, že by se do nutnosti takové situace dostali.„Naprostá většina lidí si uvědomuje, že půjčovat si na umoření jiné splátky není příliš zodpovědné chování. Naopak sedmina cítí, že by se do takové situace mohlo někdy dostat. Pozitivní zprávou v tomto kontextu je alespoň to, že by primárně tuto situaci chtěli řešit se svou bankou spíše než s někým, kdo by jejich problémy mohl ještě více prohloubit,“ uvedl Michal Straka z agentury Ipsos.Nejčastějším důvodem půjček, a to v 62 procentech, je nedostatek hotovosti. Následuje neochota čekat a šetřit, což se týká dvaceti procent oslovených, případně nemožnost našetřit dostatek financí, což uvedlo 15 procent lidí.Objem úvěrů domácností se ke konci září zvýšil o pět miliard na 2,225 bilionu korun. Podíl těch nevýkonných je zhruba 28,9 miliardy korun, tedy 1,2 procenta. Na této úrovni je od loňského června. U hypoték je tento podíl 0,6 procenta. Tato hodnota se nezměnila od května 2022.Regulovaná složka ceny energií v příštím roce výrazně vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny meziročně zvýší 65,7 procenta, což by mělo znamenat asi 1077 Kč za megawatthodinu víc. U plynu bude vyšší o 38,8 procenta, což je nárůst asi o 125 Kč za MWh. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů. Podle Energetického regulačního úřadu se konečné ceny elektřiny oproti letošku kvůli poklesu tržních cen příliš nezmění, u plynu pak klesnou. Na dnešní tiskové konferenci to oznámil šéf Rady ERÚ Stanislav Trávníček. Úřad podle něj oproti původnímu návrhu našel úspory kolem čtyř miliard korun, navrhované zvýšení regulované složky tak mírně upravil.Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny v příštím roce bude u domácností tvořit přes 39 procent konečné ceny, u plynu pak zhruba 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky na konečné ceně nižší.
