Světový dluh se ve třetím čtvrtletí zvýšil na rekordních 307,4 bilionu dolarů (6,9 biliardy Kč). Ve skupině takzvaných rozvíjejících se zemí pak maxima dosáhl poměr dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP). Vyplývá to z dnešní zprávy Institutu pro mezinárodní finance (IIF), jehož členy je více než 400 bank a finančních institucí po celém světě. Institut předpokládá, že globální dluh dosáhne do konce roku 310 bilionů dolarů, což za pět let představuje nárůst o více než 25 procent. Varuje také, že posun směrem k politickému populismu by mohl v příštím roce dluh ještě zvýšit.
„Volby v řadě zemí a pokračující geopolitické třenice vyvolávají při pohledu do roku 2024 obavy ze zvýšeného zadlužování vlád a jejich fiskální disciplíny. To se týká mimo jiné Indie, Jihoafrické republiky, Pákistánu či Spojených států,“ uvádí IIF, z jehož zprávy cituje agentura Reuters.
„Pokud nadcházející volby povedou k populistické politice zaměřené na kontrolu sociálního napětí, výsledkem by mohlo být ještě více vládních úvěrů a úbytek fiskální zdrženlivosti,“ dodal institut.
Dvě třetiny nárůstu světového dluhu v uplynulém čtvrtletí pocházely z rozvinutých trhů v čele se Spojenými státy, Japonskem, Francií a Británií. Výrazný nárůst zaznamenaly také rozvíjející se trhy jako Čína, Indie, Brazílie nebo Mexiko.
Světový dluh se ve třetím čtvrtletí zvýšil na rekordních 307,4 bilionu dolarů . Ve skupině takzvaných rozvíjejících se zemí pak maxima dosáhl poměr dluhu k hrubému domácímu produktu . Vyplývá to z dnešní zprávy Institutu pro mezinárodní finance , jehož členy je více než 400 bank a finančních institucí po celém světě. Institut předpokládá, že globální dluh dosáhne do konce roku 310 bilionů dolarů, což za pět let představuje nárůst o více než 25 procent. Varuje také, že posun směrem k politickému populismu by mohl v příštím roce dluh ještě zvýšit.
„Volby v řadě zemí a pokračující geopolitické třenice vyvolávají při pohledu do roku 2024 obavy ze zvýšeného zadlužování vlád a jejich fiskální disciplíny. To se týká mimo jiné Indie, Jihoafrické republiky, Pákistánu či Spojených států,“ uvádí IIF, z jehož zprávy cituje agentura Reuters.
„Pokud nadcházející volby povedou k populistické politice zaměřené na kontrolu sociálního napětí, výsledkem by mohlo být ještě více vládních úvěrů a úbytek fiskální zdrženlivosti,“ dodal institut.
Dvě třetiny nárůstu světového dluhu v uplynulém čtvrtletí pocházely z rozvinutých trhů v čele se Spojenými státy, Japonskem, Francií a Británií. Výrazný nárůst zaznamenaly také rozvíjející se trhy jako Čína, Indie, Brazílie nebo Mexiko.
Světový dluh se ve třetím čtvrtletí zvýšil na rekordních 307,4 bilionu dolarů (6,9 biliardy Kč). Ve skupině takzvaných rozvíjejících se zemí pak maxima dosáhl poměr dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP). Vyplývá to z dnešní zprávy Institutu pro mezinárodní finance (IIF), jehož členy je více než 400 bank a finančních institucí po celém světě. Institut předpokládá, že globální dluh dosáhne do konce roku 310 bilionů dolarů, což za pět let představuje nárůst o více než 25 procent. Varuje také, že posun směrem k politickému populismu by mohl v příštím roce dluh ještě zvýšit.
"Volby v řadě zemí a pokračující geopolitické třenice vyvolávají při pohledu do roku 2024 obavy ze zvýšeného zadlužování vlád a jejich fiskální disciplíny. To se týká mimo jiné Indie, Jihoafrické republiky, Pákistánu či Spojených států," uvádí IIF, z jehož zprávy cituje agentura Reuters.
"Pokud nadcházející volby povedou k populistické politice zaměřené na kontrolu sociálního napětí, výsledkem by mohlo být ještě více vládních úvěrů a úbytek fiskální zdrženlivosti," dodal institut.
Dvě třetiny nárůstu světového dluhu v uplynulém čtvrtletí pocházely z rozvinutých trhů v čele se Spojenými státy, Japonskem, Francií a Británií. Výrazný nárůst zaznamenaly také rozvíjející se trhy jako Čína, Indie, Brazílie nebo Mexiko.
