Téměř dvacet let poté, co ji investiční banka vytvořila jako optimistickou vizi globálního ekonomického přeskupení, se skupina zemí BRICS – Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika – proměnila ve vlivný orgán spojený s mnohostranným věřitelem. Začátek roku 2024 znamenal významné rozšíření jejích řad, neboť skupina přivítala několik nových členů, čímž se spojili někteří z nejkolosálnějších výrobců energie s mamutími spotřebiteli pocházejícími z rozvojových zemí, což následně posílilo její hospodářský vliv ve světě, jemuž dominují převážně Spojené státy. Nedávno do skupiny BRICS vstoupily významné země, jako je Saúdská Arábie, Írán, Spojené arabské emiráty, Etiopie a Egypt. Zajímavé je, že pozvání dostala také Argentina, ale prezident Javier Milei nabídku odmítl, což bylo motivováno změnou zahraničně politického směřování, které se orientuje na Spojené státy a Izrael a odklání se od Číny a Brazílie. Nedávné rozšíření, podporované Ruskem a Jihoafrickou republikou, bylo primárně vedeno snahou Číny posílit svůj globální vliv a mělo za cíl rozšířit dosah a potenciální moc BRICS. Ukázalo se však, že pro Indii a Brazílii vyvolává obavy, neboť Indie se obává možnosti, že skupina bude sloužit jako platforma pro čínské zájmy, a Brazílie se obává napjatých vztahů se Západem. Důsledky významnějšího orgánu BRICS jsou dalekosáhlé. Díky začlenění významných zemí produkujících fosilní paliva by tento blok mohl představovat výzvu dominantnímu postavení dolaru v oblasti obchodu s ropou a zemním plynem. Přechodem těchto členských zemí na alternativní měny by mohlo dojít k výrazné změně západně orientovaného finančního prostředí. Ačkoli analytici považují toto rozšíření spíše za politicky motivované než za ekonomicky motivované, větší aliance nepochybně slouží jako impozantní protiváha národům G7. Širší důsledky takové aliance mají významné dopady na geopolitické a hospodářské prostředí na celém světě. BRICS by mohl poskytnout zdánlivě silnou alternativu k organizacím, jimž dominuje především Západ, jako je OPEC, Šanghajská organizace pro spolupráci, Společný trh jižních zemí a Africká unie, a podpořit tak multipolárnější svět. Od svého vzniku zaznamenala skupina BRICS několik významných finančních úspěchů. Členské země si uvědomily potřebu okamžité likvidity během hospodářských krizí a dohodly se na systému sdružování prostředků, v jehož rámci každá země přispěje k vytvoření kumulativní rezervy ve výši 100 miliard USD, která bude členským zemím k dispozici v případě finanční tísně. Tato likviditní facilita byla zprovozněna v roce 2016. Kromě toho ve snaze financovat iniciativy zaměřené na udržitelnost zřídil orgán BRICS Novou rozvojovou banku, organizaci po vzoru Světové banky, která od svého fungování v roce 2015 schválila financování ve výši téměř 33 miliard dolarů na infrastrukturní projekty týkající se vodních zdrojů a dopravy. Obchodní vztahy v rámci skupiny zaznamenaly vzestupnou trajektorii s výrazným nárůstem obchodu mezi hlavními členy o 56 %, který v letech 2017-2022 dosáhne celkem 422 miliard dolarů. Díky bohatým zásobám přírodních zdrojů a zemědělských produktů jsou Brazílie a Rusko ideálním partnerem pro čínskou poptávku, a vytvářejí tak cenná partnerství v rámci skupiny. Vznik skupiny BRICS lze vysledovat až do roku 2001, kdy ekonom Jim O’Neill ze společnosti Goldman Sachs Group Inc. vymyslel zkratku “BRIC”, aby zdůraznil slibný hospodářský potenciál Brazílie, Ruska, Indie a Číny. Tento termín sloužil jako optimistická předpověď v době převládajícího pesimismu na trhu, který vyvolaly teroristické útoky v USA 11. září. Vzhledem k podobným trajektoriím růstu se tyto čtyři země rozhodly tento pojem využít a uvědomily si, že spojením svých zdrojů mohou posílit svůj globální vliv. Později, v roce 2010, byla do skupiny zařazena Jihoafrická republika, která přidala písmeno “S” do zkratky “BRICS”. Řízení v rámci BRICS bylo předmětem diskusí. Zatímco významný HDP Číny jí pravděpodobně zaručuje největší vliv v rámci skupiny, nedávný populační nárůst v Indii působí jako účinná protiváha. Reakce skupiny BRICS na ruskou invazi na Ukrajinu byla relativně neutrální a byla vnímána spíše jako regionální problém než jako globální krize. Konflikt nicméně změnil zapojení Ruska do institucí skupiny a způsobil, že Nová rozvojová banka pozastavila své ruské projekty a následně omezila přístup Ruska k dolarům prostřednictvím společného systému zahraničních měn BRICS. V důsledku toho se zdálo, že země BRICS upřednostňují svůj přístup k finančnímu systému založenému na dolarech před pomocí Rusku v době amerických sankcí. V současném globálním ekonomickém klimatu rozvíjející se trhy nadále vzbuzují zájem investorů. Rozdílné ekonomické cesty a geopolitické rozdíly skupiny BRICS však poněkud oslabily její původní kouzlo jako investičního tématu. Výjimky, jako je Indie, podporují mezinárodní zájem díky svým rostoucím ekonomikám, které vyvolávají srovnání s výkonností Číny před zhruba deseti lety a potenciálem replikovat podobný model růstu. Naopak země jako Brazílie a Jihoafrická republika se potýkají s ekonomickými problémy, jako jsou výpadky elektřiny a zpomalující se hospodářský růst. Vývoj skupiny BRICS nicméně objasňuje posun v globálních politických a ekonomických zdrojích moci. Vzhledem k tomu, že rozvíjející se ekonomiky usilují o nové vymezení své role na mezinárodním hřišti, skupiny jako BRICS zdůrazňují potenciál integrovanějšího, multipolárního světa.