Míra inflace v Nigérii dosáhla v prosinci 2021 více než 27letého maxima, protože ceny potravin stále rostou. To prohloubilo krizi životních nákladů a zvýšilo tlak na centrální banku, aby zvýšila úrokové sazby. Spotřebitelská inflace v zemi vzrostla dvanáctý měsíc v řadě na 28,92 % meziročně, což je nejvyšší hodnota od poloviny roku 1996. Inflace potravin, která tvoří významnou část inflačního koše Nigérie, se v prosinci zvýšila na 33,93 %. Národní statistický úřad přičítá tento nárůst zvyšování cen různých potravin, včetně chleba, obilovin, oleje, ryb, masa, ovoce a vajec. Analytici poukazují na vyšší ceny pohonných hmot a slabší měnu jako na faktory přispívající k inflačním tlakům. David Omojomolo, ekonom společnosti Capital Economics, předpovídá, že inflace do konce prvního čtvrtletí překročí 30 % a pravděpodobně nedosáhne svého vrcholu dříve než v polovině roku 2024. Prezident Bola Tinubu provedl v loňském roce významné reformy, včetně zrušení dotace na pohonné hmoty a devalvace měny, ve snaze oživit hospodářský růst. Růst však nadále stagnuje a inflace se zhoršuje. Nigerijská centrální banka od září, kdy se její nový guvernér Olayemi Cardoso ujal funkce, ještě neuskutečnila žádné zasedání, na kterém by stanovila úrokové sazby. Podle Capital Economics musí centrální banka na příštím zasedání zvýšit sazby o 400 bazických bodů na 22,75 %, aby prokázala své odhodlání bojovat proti inflaci. Pokud se jí to nepodaří, může to podkopat dynamiku a optimismus provázející reformní úsilí vlády.
Míra inflace v Nigérii dosáhla v prosinci 2021 více než 27letého maxima, protože ceny potravin stále rostou. To prohloubilo krizi životních nákladů a zvýšilo tlak na centrální banku, aby zvýšila úrokové sazby. Spotřebitelská inflace v zemi vzrostla dvanáctý měsíc v řadě na 28,92 % meziročně, což je nejvyšší hodnota od poloviny roku 1996. Inflace potravin, která tvoří významnou část inflačního koše Nigérie, se v prosinci zvýšila na 33,93 %. Národní statistický úřad přičítá tento nárůst zvyšování cen různých potravin, včetně chleba, obilovin, oleje, ryb, masa, ovoce a vajec. Analytici poukazují na vyšší ceny pohonných hmot a slabší měnu jako na faktory přispívající k inflačním tlakům. David Omojomolo, ekonom společnosti Capital Economics, předpovídá, že inflace do konce prvního čtvrtletí překročí 30 % a pravděpodobně nedosáhne svého vrcholu dříve než v polovině roku 2024. Prezident Bola Tinubu provedl v loňském roce významné reformy, včetně zrušení dotace na pohonné hmoty a devalvace měny, ve snaze oživit hospodářský růst. Růst však nadále stagnuje a inflace se zhoršuje. Nigerijská centrální banka od září, kdy se její nový guvernér Olayemi Cardoso ujal funkce, ještě neuskutečnila žádné zasedání, na kterém by stanovila úrokové sazby. Podle Capital Economics musí centrální banka na příštím zasedání zvýšit sazby o 400 bazických bodů na 22,75 %, aby prokázala své odhodlání bojovat proti inflaci. Pokud se jí to nepodaří, může to podkopat dynamiku a optimismus provázející reformní úsilí vlády.
Míra inflace v Nigérii dosáhla v prosinci 2021 více než 27letého maxima, protože ceny potravin stále rostou. To prohloubilo krizi životních nákladů a zvýšilo tlak na centrální banku, aby zvýšila úrokové sazby. Spotřebitelská inflace v zemi vzrostla dvanáctý měsíc v řadě na 28,92 % meziročně, což je nejvyšší hodnota od poloviny roku 1996. Inflace potravin, která tvoří významnou část inflačního koše Nigérie, se v prosinci zvýšila na 33,93 %. Národní statistický úřad přičítá tento nárůst zvyšování cen různých potravin, včetně chleba, obilovin, oleje, ryb, masa, ovoce a vajec. Analytici poukazují na vyšší ceny pohonných hmot a slabší měnu jako na faktory přispívající k inflačním tlakům. David Omojomolo, ekonom společnosti Capital Economics, předpovídá, že inflace do konce prvního čtvrtletí překročí 30 % a pravděpodobně nedosáhne svého vrcholu dříve než v polovině roku 2024. Prezident Bola Tinubu provedl v loňském roce významné reformy, včetně zrušení dotace na pohonné hmoty a devalvace měny, ve snaze oživit hospodářský růst. Růst však nadále stagnuje a inflace se zhoršuje. Nigerijská centrální banka od září, kdy se její nový guvernér Olayemi Cardoso ujal funkce, ještě neuskutečnila žádné zasedání, na kterém by stanovila úrokové sazby. Podle Capital Economics musí centrální banka na příštím zasedání zvýšit sazby o 400 bazických bodů na 22,75 %, aby prokázala své odhodlání bojovat proti inflaci. Pokud se jí to nepodaří, může to podkopat dynamiku a optimismus provázející reformní úsilí vlády.
