Stát by měl v příštích letech používat veškeré výnosy z emisních povolenek na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Dosud má tuto povinnost pouze u části z těchto výnosů. Počítá s tím návrh novely zákona o podmínkách obchodování s povolenkami, kterou ve středu projedná vláda. Ta bude muset vyřešit rozpor, kdo bude příjmy z dražby povolenek kontrolovat, zájem o to má totiž hned několik ministerstev. Vyplývá to z překládací zprávy pro vládu, kterou má ČTK k dispozici. Letošní výnosy z povolenek by podle odhadů měly činit přes 40 miliard Kč. Emisní povolenky nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu. Návrh revidované novely reaguje na upravenou směrnici EU, která vyžaduje, aby veškeré výnosy z povolenek byly využity na ochranu klimatu. Stát to bude muset unii zřejmě i vykazovat. Dosud musela být takto použita pouze polovinu těchto výnosů, v případě zbylých peněz šlo jen o doporučení. Konkrétní příklady opatření, na které bude možné peníze nově využít, návrh nespecifikuje. Zdroj: Canva Neshody však panují kolem směřování výnosů z povolenek. V současné době je část výnosů přerozdělená mezi ministerstvo životního prostředí (MŽP), ministerstvo průmyslu a obchodu a státní rozpočet. To by však novela měla změnit. Podle MŽP, které návrh zpracovalo, by peníze měly být pod správou Státního fondu životního prostředí. Odůvodňuje to tím, že jako gestor pro oblast emisních povolenek musí zajistit jejich účelné využití ve prospěch opatření proti změně klimatu. S tím však nesouhlasí MPO, které žádá příjmy z povolenek do vlastní rozpočtové kapitoly, a to kvůli potřebě financovat provozní podporu existujících zdrojů energie. Ministerstva financí a dopravy pak chtějí, aby výnosy byly příjmem státního rozpočtu. Na rozdělení peněz se resorty neshodly ani v rámci připomínkového řízení. Nejasnosti ovšem může podle mnohých vyvolat i použití výnosů z emisních povolenek. Podle místopředsedy opozičního hnutí ANO Karla Havlíčka by vláda měla peníze utržených z prodeje emisních povolenek použít například na snížení cen energií. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) to však odmítl. Podle něho by to bylo v rozporu s unijními pravidly. Návrh novely dále počítá s úpravou celkového množství povolenek pro leteckou dopravu a rozšiřuje systém i na námořní dopravu. Schvalování novely postupně nabírá zpoždění. Podle původních plánů měla původně platit už od začátku tohoto roku. V případě delších průtahů by mohly Česku za opožděné přijetí úprav hrozit i sankce. Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise. Vláda projedná novelu k větší podpoře sociálních služeb v domácím prostředí Zakotvení větší podpory poskytování sociálních služeb potřebným lidem v jejich přirozeném sociálním prostředí patří k cílům poslanecké novely, kterou ve středu projedná vláda. Zákon skupiny koaličních zákonodárců v čele s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) by také rozšířil poskytování sociálních služeb v azylových domech na osoby závislé na návykových látkách a upravil by síť sociálních služeb celostátního a nadregionálního charakteru. Kabinet by se mohl podle dostupných podnkladů postavit k předloze neutrálně. "Sociální služby by měly vedle rodiny jako první zajišťovat, pokud to lze, podporu a pomoc v přirozeném sociálním prostředí klienta," stojí ve zdůvodnění. Pobytové služby by měly představovat podle předkladatelů až poslední řešení. Novela v souvislosti s tím upravuje i takzvanou neformální péči. Jde například o její podporu formou poradenství i odlehčovacími službami, které umožňují zajistit pečujícím lidem odpočinek. Mohly by podle novely trvat až 180 dnů v roce. Azylové domy by se podle novely mohly přímo ze zákona starat nejen o lidi závislé na návykových látkách, ale také o lidi bez domova kvůli doléčení po hospitalizaci. Úprava sítě sociálních služeb celostátního a nadregionálního charakteru vychází podle zdůvodnění ze skutečnosti, že taková síť sice funguje, současné znění zákona ji ale nezná. Zatímco ministerstvo práce a sociálních věcí s novelou v připomínkovém řízení souhlasilo, proti se postavil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Jurečkovu úřadu vytkl mimo jiné to, že dosud nepřipravil celkovou změnu zákona o sociálních službách včetně způsobu jejich financování. Nyní navrhovaná novela povede podle Stanjury k požadavku na zvyšování výdajů státního rozpočtu. "Tento trend je do budoucna neudržitelný," napsal. Koaliční poslanecká předloha také zmírňuje požadavky na bezúhonnost pracovníků v sociálních službách. Větší obecní úřady by podle předlohy musely cíleně vyhledávat poskytovatele sociálních služeb bez oprávnění. Některé části novely by měly být účinné už od letošního července. Předkladatelé proto chtějí, aby Sněmovna schválila předlohu zrychleně už v prvním čtení.