Zatímco Berlín zachvátila politická paralýza, posledním úderem pro rostoucí počet výrobců v Německu je spíše energetická krize. Ve výrobní hale v Düsseldorfu doprovázely loni na podzim chmurné tóny trubače závěrečný akt jedné továrny, která na kontě měla více než stoletou tradici. Uprostřed blikání světlic a pochodní stálo mnoho z 1600 lidí, kteří přišli o práci, s kamennou tváří, když se na válcovací stolici uhlazoval žhavý kov posledního výrobku továrny - ocelové trubky - do dokonalého válce. Slavnostní ceremoniál ukončil 124 let trvající provoz, který začal v době rozkvětu německé industrializace a přečkal dvě světové války, ale nedokázal přežít následky energetické krize. V uplynulém roce proběhla řada podobných finále, která podtrhují bolestnou realitu, jíž Německo čelí: jeho dny průmyslové velmoci se možná chýlí ke konci. Průmyslová výroba v největší evropské ekonomice má od roku 2017 klesající tendenci a pokles se zrychluje s tím, jak klesá konkurenceschopnost. "Mám-li být upřímný, moc nadějí nemáme," řekl Stefan Klebert, generální ředitel společnosti GEA Group AG - dodavatele výrobních strojů, jehož kořeny sahají až do konce 19. století. "Opravdu si nejsem jistý, zda se nám podaří tento trend zastavit. Mnoho věcí by se muselo velmi rychle změnit." Základy německé průmyslové mašinérie se propadly jako domino. USA se vzdalují Evropě a snaží se konkurovat svým transatlantickým spojencům v oblasti investic do klimatu. Čína se stává větším soupeřem a přestává být nenasytným odběratelem německého zboží. Poslední ranou pro některé těžké výrobce byl konec obrovských objemů levného ruského zemního plynu. Vedle globální nestability prohlubuje politická paralýza v Berlíně dlouhodobé domácí problémy, jako je skřípající infrastruktura, stárnoucí pracovní síla a byrokratická zátěž. Vzdělávací systém, kdysi silná stránka, je symbolem dlouhodobého nedostatku investic do veřejných služeb. Výzkumný institut Ifo odhaduje, že klesající matematické dovednosti budou stát ekonomiku do konce století přibližně 14 bilionů eur (15 bilionů USD). V některých případech probíhá útlum průmyslu po malých krocích, jako je omezování expanze a investičních plánů. Jiné jsou zřetelnější, například přesun výrobních linek a snižování počtu zaměstnanců. V extrémních případech - jako v případě závodu na výrobu trubek Vallourec SACA, který byl kdysi součástí padlého průmyslového gigantu Mannesmann - je důsledkem trvalé uzavření. "Byl to obrovský šok," řekl Wolfgang Freitag, který v továrně pracoval od mládí. Jeho 59letá práce nyní spočívá v demontáži zařízení určených k prodeji a v pomoci svým bývalým kolegům najít novou práci. Německo má stále záviděníhodný seznam malých, agilních výrobců a Bundesbanka a další odmítají, že by se blížila úplná deindustrializace. Ale vzhledem k tomu, že se reformy zastavily, není jasné, co úpadek zpomalí. "Už nejsme konkurenceschopní," řekl ministr financí Christian Lindner na akci agentury Bloomberg na začátku tohoto měsíce. "Chudneme, protože nemáme žádný růst. Zaostáváme." Roztříštěnou koalici kancléře Olafa Scholze v polovině listopadu dále rozvrátila rozpočtová krize vyvolaná soudním rozhodnutím o výpůjčních opatřeních, která ponechala vládě jen malý prostor pro investice. "Člověk nemusí být pesimista, aby si řekl, že to, co děláme v tuto chvíli, nebude stačit," řekl Volker Treier, šéf zahraničního obchodu německé obchodní a průmyslové komory. "Rychlost strukturálních změn je závratná." Frustrace je všeobecná. Přestože v posledních týdnech vyšly do ulic statisíce lidí, aby protestovaly proti krajně pravicovému extremismu, protiimigrační Alternative für Deutschland neboli AfD vede v průzkumech před všemi třemi vládními stranami - zaostává pouze za konzervativním blokem. Scholzova aliance vedená sociálními demokraty má podle analýzy posledních průzkumů, kterou provedl Spiegel, podporu 34 % voličů. Podle Marie Röttgerové, vedoucí severoevropského zastoupení společnosti Michelin, hrozí, že se Německo dostane do sestupné spirály. Francouzský výrobce pneumatik zavře dva ze svých německých závodů a třetí do konce roku 2025 zredukuje, což se dotkne více než 1 500 zaměstnanců. Americký konkurent Goodyear má podobné plány pro dva závody. "Navzdory motivaci našich zaměstnanců jsme dospěli do bodu, kdy nemůžeme vyvážet nákladní pneumatiky z Německa za konkurenceschopné ceny," uvedla v rozhovoru. "Pokud Německo nedokáže vyvážet konkurenceschopně v mezinárodním kontextu, ztrácí země jednu ze svých největších předností." Další příklady poklesu se objevují pravidelně. Společnost GEA zavírá továrnu na výrobu čerpadel nedaleko Mohuče ve prospěch novějšího závodu v Polsku. Výrobce autodílů Continental AG (CON.DE) v červenci oznámil, že plánuje opustit závod, který vyrábí komponenty pro bezpečnostní a brzdové systémy. Konkurenční společnost Robert Bosch GmbH se chystá propustit tisíce zaměstnanců. Hlavním katalyzátorem byla energetická krize v létě 2022. I když se podařilo zabránit nejhorším scénářům, jako je zamrzání domácností a příděly, ceny zůstávají vyšší než v jiných ekonomikách, což zvyšuje náklady z vyšších mezd a složitosti regulace. Jedním z nejhůře postižených odvětví byly chemické látky - přímý důsledek toho, že Německo přišlo o levný ruský plyn. Vzhledem k tomu, že přechod na čistý vodík je stále nejistý, plánuje podle nedávného průzkumu průmyslového sdružení VCI téměř každá desátá společnost trvalé zastavení výrobních procesů. BASF SE, největší evropský výrobce chemikálií, ruší 2 600 pracovních míst a Lanxess AG snižuje počet zaměstnanců o 7 %. Pomalá německá byrokracie také nestíhá, i když jsou společnosti připraveny investovat. Společnost GEA instalovala solární kapacitu v továrně v západoněmeckém městě Oelde, kde vyrábí zařízení, které dokáže oddělit smetanu od mléka. O povolení k dodávkám energie požádala loni v lednu, dva měsíce před zahájením stavby, a na schválení stále čeká - téměř dva roky po zahájení projektu. Energetická tíseň přišla rychle po narušení v důsledku pandemie, která vedla k zastavení montážních linek, protože němečtí výrobci automobilů čekali měsíce na čipy a další komponenty, což zdůraznilo rizika závislosti na vzdálené síti dodavatelů, zejména v Asii. Čína nyní způsobuje Německu potíže v mnoha ohledech. Kromě strategického přesunu do oblasti vyspělé výroby zpomalení ekonomiky asijské velmoci ještě více snižuje poptávku po německém zboží. Levná konkurence z Číny zároveň znepokojuje průmyslová odvětví, která jsou klíčová pro klimatickou transformaci Německa - a nejde jen o elektromobily. Výrobci solárních panelů zavírají provozy a propouštějí zaměstnance, protože se snaží konkurovat státem podporovaným čínským rivalům. Podle generálního ředitele Detlefa Neuhause drážďanská společnost Solarwatt GmbH již snížila počet svých zaměstnanců o 10 % a pokud se situace letos nezlepší, možná přesune výrobu do zahraničí.