Poptávka investorů byla výrazně vyšší, chtěli cenné papíry nakoupit v objemu 18,3 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky (ČNB), která aukce organizovala. Do konce března se uskuteční ještě jedna vlna aukcí, celkem by prodeje státních dluhopisů za první čtvrtletí měly státu přinést 75 miliard korun.

Ministerstvo v aktuální aukci uvedlo na trh nové státní dluhopisy se splatností v roce 2033. V první tranši prodalo obligace v objemu šesti miliard korun, investoři je přitom chtěli nakoupit za 15,6 miliardy korun. Průměrný výnos činil 3,7 procenta ročně. Ve druhé aukci nabídlo ministerstvo dluhopisy s proměnlivým úročením splatné v roce 2043. Prodalo je v objemu 1,3 miliardy korun při poptávce 2,7 miliardy korun.

V lednu se v aukcích prodaly státní dluhopisy za 26 miliard korun, v únoru za 27,4 miliardy korun. Březnové aukce zatím znamenaly prodeje obligací v objemu 15,9 miliardy korun, ministerstvo plánuje do konce měsíce vydat dluhopisy ještě za šest miliard korun.

Strategie financování a řízení státního dluhu vydaná ministerstvem financí očekává letos celkovou výpůjční potřebu 468,8 miliardy korun. Z toho 300 až 400 miliard korun by měly pokrýt střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy.

Peníze jsou potřeba na financování letošního rozpočtového deficitu, který by měl podle schváleného státního rozpočtu být 252 miliard korun, a na zaplacení splatných státních dluhopisů vydaných v minulosti. Podle údajů ministerstva financí z konce února jsou letos splatné státní dluhopisy za 162,8 miliardy korun.

Český statistický úřad (ČSÚ) bude dnes na tiskové konferenci v Praze informovat o vývoji zahraničního obchodu ČR od vstupu do Evropské unie v roce 2004. Zveřejní údaje o vývozních a dovozních komoditách za posledních 20 let nebo přehled nejvýznamnějších obchodních partnerů ČR. Zahraniční obchod ČR skončil za celý loňský rok přebytkem 122,8 miliardy korun. Předloni ČR měla zápornou bilanci 204,8 miliardy korun. Lepšího výsledku se loni podařilo dosáhnout díky poklesu dovozu ropy a zemního plynu.

Letos v lednu vykázal zahraniční obchod přebytek 3,7 miliardy korun, meziročně byl o 4,2 miliardy korun nižší. Vývoz klesl o 6,5 procenta na 350,4 miliardy korun a dovoz o 5,5 procenta na 346,8 miliardy korun, informoval už dříve ČSÚ. V lednu se proti loňsku podle statistiků snížil přebytek bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie o 8,6 miliardy korun a deficit obchodu s mimounijními státy o 3,8 miliardy korun.

Po novoročním projevu prezidenta Petra Pavla v Česku zesílila debata o přijetí eura. Předseda Asociace exportérů Jiří Grund už dříve ČTK řekl, že by zavedení eura podle něj firmám přineslo významné úspory na konverzních poplatcích nebo by zjednodušilo účetnictví.

Společně s Českem vstoupilo v roce 2004 do EU dalších devět zemí, a to Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Kypr a Malta. Z toho sedm jich euro zavedlo. Jako první bylo v roce 2007 Slovinsko, zatím poslední v roce 2015 Litva. Loni se k eurozóně připojilo Chorvatsko, které do EU vstoupilo v roce 2013. Členy eurozóny je v současnosti 20 z 27 zemí unie.

Od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie, měla s členskými státy vždy kladnou obchodní bilanci. Za posledních 20 let přebytek zahraničního obchodu ČR s těmito zeměmi vzrostl více než čtyřnásobně, a to z 214,2 miliardy korun v roce 2004 na loňských 866,3 miliardy korun. Vyplývá to z informací, které na dnešní tiskové konferenci v Praze představili zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ). Za celou dobu členství v EU bylo nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka Německo.

Země EU byly v posledních 20 letech dominantním partnerem Česka v zahraničním obchodu. „Z celkového vývozu Česka připadá v současnosti 80 procent na státy Evropské unie, z celkového dovozu zboží je to 62 procent,“ řekla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová. Podíly se po dobu členství v EU významně nezměnily, v absolutní hodnotě se dovoz i vývoz zdvojnásobily, dodala.

Největší podíl na zahraničním obchodu ČR se státy EU mají podle ČSÚ motorová vozila a jejich díly a také stroje a zařízení. S odstupem následují počítače a optické přístroje, kovodělné výrobky, chemické látky a potravinářské výrobky. V dovozu zboží mají rovněž hlavní roli motorová vozidla a stroje, následují chemické látky a základní kovy. Komoditní struktura vyváženého i dováženého zboží byla posledních 20 let stejná.

Do Německa, které je nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka, v roce 2023 plynulo 30 procent z celkového vývozu. Podíl Německa na celkovém importu pak činil 23 procent. Přebytek obchodní bilance ČR s Německem loni dosáhl 353,3 miliardy korun, v roce 2004 to bylo 68,8 miliardy korun.