Klíčové body

Čínské zahraniční investice dosáhly osmiletého maxima
Investice jsou zaměřeny na odvětví s technologickým náskokem, jako jsou elektromobily a solární energie
Čínské firmy více staví továrny v zahraničí než investují do infrastruktury, což naznačuje změnu strategie

Podle údajů zveřejněných minulý týden čínské společnosti od ledna do března uskutečnily přímé zahraniční investice ve výši 243 miliard jüanů (33,5 miliardy USD). To byla nejvyšší hodnota za první čtvrtletí od roku 2016 – před zásahem proti odlivu kapitálu – a o téměř 13 % vyšší než před rokem.

V čele tohoto tlaku stojí firmy z odvětví, kde Čína předbíhá své konkurenty, jako jsou elektromobily a solární energie. Tyto investice mohou pomoci zmírnit obchodní napětí – tím, že vytvoří pracovní místa a hospodářský růst na zámořských trzích, místo aby je zaplavily vývozem, který hrozí vyřazením místních výrobců z provozu.

„Čína chce vyrábět v zámoří, aby se snížil přebytek obchodní bilance, a hlavně aby se snížila nadbytečná kapacita,“ uvedla Alicia Garcia Herrero, hlavní ekonomka pro Asii a Tichomoří ve společnosti Natixis SA. „Očekávám, že toto tempo bude velmi agresivně pokračovat. Stále však budou čelit protekcionismu.“

Geopolitická konkurence – zejména s USA a Evropou – znamená, že investice z Číny nemusí být vždy vítány.

Rostoucí podezření

Japonsko v 80. letech minulého století dokázalo využít zahraničních investic svých předních světových automobilek k uhlazení diplomatických vztahů. Nebylo však takovým strategickým konkurentem USA, jakým je dnes Čína. Podle Berta Hofmana, profesora Singapurské národní univerzity a bývalého ředitele Světové banky pro Čínu, to znamená, že Peking by nemusel být schopen následovat jeho příkladu. „Vůči čínským investicím“ v USA a Evropě panuje obrovská nedůvěra, řekl.

Zatím neexistuje žádný oficiální rozpis toho, kam investice v letošním a loňském roce směřovaly.

V roce 2022 připadaly asi tři čtvrtiny čínských přímých zahraničních investic na Asii – i když tento údaj je zkreslený, protože velká část z nich směřuje do Hongkongu a poté je přesměrována do jiných zemí, nebo dokonce zpět na pevninu v rámci takzvaného „round-trippingu“. Téměř 17 % investic směřovalo do zpracovatelského průmyslu, což je druhé největší odvětví.

Samostatná zpráva zveřejněná tento týden ukázala prudký nárůst čínských výrobních investic v bloku zemí jihovýchodní Asie ASEAN, které se v loňském roce téměř zečtyřnásobily. Jejich výše 26 miliard dolarů byla téměř dvakrát vyšší než celková částka amerických, jihokorejských a japonských firem.

Čínské podniky vložily peníze do zpracování klíčových surovin, například do niklových dolů a hutí v Indonésii. Investují také do navazujících odvětví. Společnost Chery Automobile Co. tento týden oznámila, že jako poslední čínský výrobce automobilů hodlá v Thajsku založit továrnu a příští rok zahájit výrobu elektromobilů.

Společnost Chery tento měsíc podepsala další dohodu o převzetí staré továrny Nissan ve Španělsku a výrobě elektromobilů v ní. Společnost BYD Co., největší světový výrobce elektromobilů, zahájila minulý měsíc práce na továrně v Brazílii – své první mimo Asii – a hodlá zahájit výrobu do začátku roku 2025. Má také velký projekt v Maďarsku, které se stalo centrem čínských obchodních aktivit v Evropě.

Obcházení celních předpisů

V solárním průmyslu se čínští výrobci, kteří dominují globální výrobě, snaží více investovat v zahraničí poté, co se mnohé země začaly cítit nepohodlně, když se v oblasti zařízení, která jsou pro přechod na novou energetiku nezbytná, spoléhají na geopolitického rivala.

Společnosti Longi Green Energy Technology Co. a Trina Solar Co. oznámily plány na výstavbu továren v USA, kde jsou k dispozici štědré vládní dotace v rámci snah Bidenovy administrativy o rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

Podle Hofmana byly některé čínské investice zaměřeny na přístup na americký trh bez celních poplatků. Nyní se „něco podobného děje s evropským trhem“, řekl v souvislosti s očekáváním, že i zde budou zavedena další čínská cla. Společnosti mohou také zohledňovat slabou poptávku doma, protože propad v oblasti bydlení v Číně zatěžuje spotřebitelské výdaje.

Nárůst výstavby továren znamená odklon od investic do infrastruktury, které byly donedávna ústředním bodem čínských výdajů v zahraničí. Nemusí jít nutně o geografickou změnu, protože investice v zemích, které jsou součástí pekingské iniciativy Pásmo a cesta, údajně dosáhly v loňském roce rekordní výše.

Od pandemického poklesu však mnoho čínských úvěrů, které financovaly infrastrukturu, zkyslo – zatímco země v Africe a Asii se snaží restrukturalizovat a snížit své dluhy. To vyvolalo obrat v přílivu čínské pracovní síly pro stavební investice. Podle Mezinárodního měnového fondu klesl počet čínských pracovníků v Africe mezi lety 2015 a 2021 téměř o dvě třetiny.

Podle údajů zveřejněných minulý týden čínské společnosti od ledna do března uskutečnily přímé zahraniční investice ve výši 243 miliard jüanů . To byla nejvyšší hodnota za první čtvrtletí od roku 2016 – před zásahem proti odlivu kapitálu – a o téměř 13 % vyšší než před rokem.V čele tohoto tlaku stojí firmy z odvětví, kde Čína předbíhá své konkurenty, jako jsou elektromobily a solární energie. Tyto investice mohou pomoci zmírnit obchodní napětí – tím, že vytvoří pracovní místa a hospodářský růst na zámořských trzích, místo aby je zaplavily vývozem, který hrozí vyřazením místních výrobců z provozu.„Čína chce vyrábět v zámoří, aby se snížil přebytek obchodní bilance, a hlavně aby se snížila nadbytečná kapacita,“ uvedla Alicia Garcia Herrero, hlavní ekonomka pro Asii a Tichomoří ve společnosti Natixis SA. „Očekávám, že toto tempo bude velmi agresivně pokračovat. Stále však budou čelit protekcionismu.“Geopolitická konkurence – zejména s USA a Evropou – znamená, že investice z Číny nemusí být vždy vítány.Japonsko v 80. letech minulého století dokázalo využít zahraničních investic svých předních světových automobilek k uhlazení diplomatických vztahů. Nebylo však takovým strategickým konkurentem USA, jakým je dnes Čína. Podle Berta Hofmana, profesora Singapurské národní univerzity a bývalého ředitele Světové banky pro Čínu, to znamená, že Peking by nemusel být schopen následovat jeho příkladu. „Vůči čínským investicím“ v USA a Evropě panuje obrovská nedůvěra, řekl.Zatím neexistuje žádný oficiální rozpis toho, kam investice v letošním a loňském roce směřovaly.V roce 2022 připadaly asi tři čtvrtiny čínských přímých zahraničních investic na Asii – i když tento údaj je zkreslený, protože velká část z nich směřuje do Hongkongu a poté je přesměrována do jiných zemí, nebo dokonce zpět na pevninu v rámci takzvaného „round-trippingu“. Téměř 17 % investic směřovalo do zpracovatelského průmyslu, což je druhé největší odvětví.Samostatná zpráva zveřejněná tento týden ukázala prudký nárůst čínských výrobních investic v bloku zemí jihovýchodní Asie ASEAN, které se v loňském roce téměř zečtyřnásobily. Jejich výše 26 miliard dolarů byla téměř dvakrát vyšší než celková částka amerických, jihokorejských a japonských firem.Čínské podniky vložily peníze do zpracování klíčových surovin, například do niklových dolů a hutí v Indonésii. Investují také do navazujících odvětví. Společnost Chery Automobile Co. tento týden oznámila, že jako poslední čínský výrobce automobilů hodlá v Thajsku založit továrnu a příští rok zahájit výrobu elektromobilů.Společnost Chery tento měsíc podepsala další dohodu o převzetí staré továrny Nissan ve Španělsku a výrobě elektromobilů v ní. Společnost BYD Co., největší světový výrobce elektromobilů, zahájila minulý měsíc práce na továrně v Brazílii – své první mimo Asii – a hodlá zahájit výrobu do začátku roku 2025. Má také velký projekt v Maďarsku, které se stalo centrem čínských obchodních aktivit v Evropě.V solárním průmyslu se čínští výrobci, kteří dominují globální výrobě, snaží více investovat v zahraničí poté, co se mnohé země začaly cítit nepohodlně, když se v oblasti zařízení, která jsou pro přechod na novou energetiku nezbytná, spoléhají na geopolitického rivala.Společnosti Longi Green Energy Technology Co. a Trina Solar Co. oznámily plány na výstavbu továren v USA, kde jsou k dispozici štědré vládní dotace v rámci snah Bidenovy administrativy o rozvoj obnovitelných zdrojů energie.Podle Hofmana byly některé čínské investice zaměřeny na přístup na americký trh bez celních poplatků. Nyní se „něco podobného děje s evropským trhem“, řekl v souvislosti s očekáváním, že i zde budou zavedena další čínská cla. Společnosti mohou také zohledňovat slabou poptávku doma, protože propad v oblasti bydlení v Číně zatěžuje spotřebitelské výdaje.Nárůst výstavby továren znamená odklon od investic do infrastruktury, které byly donedávna ústředním bodem čínských výdajů v zahraničí. Nemusí jít nutně o geografickou změnu, protože investice v zemích, které jsou součástí pekingské iniciativy Pásmo a cesta, údajně dosáhly v loňském roce rekordní výše.Od pandemického poklesu však mnoho čínských úvěrů, které financovaly infrastrukturu, zkyslo – zatímco země v Africe a Asii se snaží restrukturalizovat a snížit své dluhy. To vyvolalo obrat v přílivu čínské pracovní síly pro stavební investice. Podle Mezinárodního měnového fondu klesl počet čínských pracovníků v Africe mezi lety 2015 a 2021 téměř o dvě třetiny.