Podle údajů zveřejněných minulý týden čínské společnosti od ledna do března uskutečnily přímé zahraniční investice ve výši 243 miliard jüanů . To byla nejvyšší hodnota za první čtvrtletí od roku 2016 – před zásahem proti odlivu kapitálu – a o téměř 13 % vyšší než před rokem.V čele tohoto tlaku stojí firmy z odvětví, kde Čína předbíhá své konkurenty, jako jsou elektromobily a solární energie. Tyto investice mohou pomoci zmírnit obchodní napětí – tím, že vytvoří pracovní místa a hospodářský růst na zámořských trzích, místo aby je zaplavily vývozem, který hrozí vyřazením místních výrobců z provozu.„Čína chce vyrábět v zámoří, aby se snížil přebytek obchodní bilance, a hlavně aby se snížila nadbytečná kapacita,“ uvedla Alicia Garcia Herrero, hlavní ekonomka pro Asii a Tichomoří ve společnosti Natixis SA. „Očekávám, že toto tempo bude velmi agresivně pokračovat. Stále však budou čelit protekcionismu.“Geopolitická konkurence – zejména s USA a Evropou – znamená, že investice z Číny nemusí být vždy vítány.Japonsko v 80. letech minulého století dokázalo využít zahraničních investic svých předních světových automobilek k uhlazení diplomatických vztahů. Nebylo však takovým strategickým konkurentem USA, jakým je dnes Čína. Podle Berta Hofmana, profesora Singapurské národní univerzity a bývalého ředitele Světové banky pro Čínu, to znamená, že Peking by nemusel být schopen následovat jeho příkladu. „Vůči čínským investicím“ v USA a Evropě panuje obrovská nedůvěra, řekl.Chcete využít této příležitosti?Zatím neexistuje žádný oficiální rozpis toho, kam investice v letošním a loňském roce směřovaly.V roce 2022 připadaly asi tři čtvrtiny čínských přímých zahraničních investic na Asii – i když tento údaj je zkreslený, protože velká část z nich směřuje do Hongkongu a poté je přesměrována do jiných zemí, nebo dokonce zpět na pevninu v rámci takzvaného „round-trippingu“. Téměř 17 % investic směřovalo do zpracovatelského průmyslu, což je druhé největší odvětví.Samostatná zpráva zveřejněná tento týden ukázala prudký nárůst čínských výrobních investic v bloku zemí jihovýchodní Asie ASEAN, které se v loňském roce téměř zečtyřnásobily. Jejich výše 26 miliard dolarů byla téměř dvakrát vyšší než celková částka amerických, jihokorejských a japonských firem.Čínské podniky vložily peníze do zpracování klíčových surovin, například do niklových dolů a hutí v Indonésii. Investují také do navazujících odvětví. Společnost Chery Automobile Co. tento týden oznámila, že jako poslední čínský výrobce automobilů hodlá v Thajsku založit továrnu a příští rok zahájit výrobu elektromobilů.Společnost Chery tento měsíc podepsala další dohodu o převzetí staré továrny Nissan ve Španělsku a výrobě elektromobilů v ní. Společnost BYD Co., největší světový výrobce elektromobilů, zahájila minulý měsíc práce na továrně v Brazílii – své první mimo Asii – a hodlá zahájit výrobu do začátku roku 2025. Má také velký projekt v Maďarsku, které se stalo centrem čínských obchodních aktivit v Evropě.V solárním průmyslu se čínští výrobci, kteří dominují globální výrobě, snaží více investovat v zahraničí poté, co se mnohé země začaly cítit nepohodlně, když se v oblasti zařízení, která jsou pro přechod na novou energetiku nezbytná, spoléhají na geopolitického rivala.Společnosti Longi Green Energy Technology Co. a Trina Solar Co. oznámily plány na výstavbu továren v USA, kde jsou k dispozici štědré vládní dotace v rámci snah Bidenovy administrativy o rozvoj obnovitelných zdrojů energie.Podle Hofmana byly některé čínské investice zaměřeny na přístup na americký trh bez celních poplatků. Nyní se „něco podobného děje s evropským trhem“, řekl v souvislosti s očekáváním, že i zde budou zavedena další čínská cla. Společnosti mohou také zohledňovat slabou poptávku doma, protože propad v oblasti bydlení v Číně zatěžuje spotřebitelské výdaje.Nárůst výstavby továren znamená odklon od investic do infrastruktury, které byly donedávna ústředním bodem čínských výdajů v zahraničí. Nemusí jít nutně o geografickou změnu, protože investice v zemích, které jsou součástí pekingské iniciativy Pásmo a cesta, údajně dosáhly v loňském roce rekordní výše.Od pandemického poklesu však mnoho čínských úvěrů, které financovaly infrastrukturu, zkyslo – zatímco země v Africe a Asii se snaží restrukturalizovat a snížit své dluhy. To vyvolalo obrat v přílivu čínské pracovní síly pro stavební investice. Podle Mezinárodního měnového fondu klesl počet čínských pracovníků v Africe mezi lety 2015 a 2021 téměř o dvě třetiny.