Podíl české ekonomiky na hrubém domácím produktu (HDP) současných 27 zemí Evropské unie za 20 let členství vzrostl. V době vstupu v roce 2004 představoval 1,1 procenta unijního HDP, zatímco loni to bylo 1,8 procenta. Česko se v HDP na obyvatele také přiblížilo evropskému průměru, hospodářské sbližování se ale zastavilo s pandemií covidu-19. V aktuálním čísle časopisu Statistika a my to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Podrobné informace o vývoji Česka za dobu členství v unii představí ČSÚ příští týden na tiskové konferenci. Podíl Česka na HDP unie se zvýšil díky nadprůměrnému českému hospodářskému růstu. Ten země zaznamenávala zejména v prvních letech členství, kdy do roku 2008 průměrně rostla o 5,3 procenta ročně, zatímco evropský průměr byl 2,3 procenta. V období finanční krize v letech 2009 až 2013 zaznamenalo Česko průměrný pokles HDP o 0,3 procenta ročně, zatímco v EU byl průměrný pokles 0,2 procenta. Po odeznění krize se růst vrátil a český HDP rostl o 3,7 procenta ročně, zatímco evropský průměr byl 2,2 procenta. Růst ukončil pandemický šok v roce 2020. Také z pohledu růstu životní úrovně, tedy HDP na obyvatele, se Česko k evropskému průměru za dobu členství v unii přiblížilo. Při vstupu dosahovala země 81 procent evropského průměru, do roku 2019 se posunula na 93 procent evropského průměru. V důsledku hospodářského propadu po pandemii se ale dohánění EU zastavilo a v roce 2022 byl český HDP na obyvatele na 90 procentech průměru unie. ČSÚ upozornil, že mezi zeměmi, které do EU vstoupily od roku 2004, je Česko výjimkou, protože další se k průměrnému unijnímu HDP na obyvatele přibližovaly i v posledních letech. Přestože Česko po vstupu do EU využívalo peníze na pomoc strukturálně znevýhodněným regionům, nadále posilovala role Prahy jako hospodářského centra. V roce 2004 byl HDP na obyvatele v Praze na úrovni 217 procent českého průměru, v roce 2022 dosáhl 229 procent českého průměru. Nejvýrazněji vzrostla za dobu členství v unii hospodářská úroveň Jihomoravského kraje, nejhůř na tom byl Karlovarský kraj. Zdroj: Getty Images Mesršmíd: Počet uživatelé Portálu občana letos vzroste z 1,2 až na 1,7 milionu Počet uživatelů Portálu občana, který slouží pro kontakt lidí se státní správou, by se mohl zvýšit ze současných 1,2 milionu na 1,6 až 1,7 milionu na konci letošního roku. K nárůstu by měla přispět jeho mobilní verze, kterou dnes Digitální a informační agentura (DIA) oficiálně spustila. ČTK to řekl ředitel agentury Martin Mesršmíd. Mobilní aplikace je ke stažení v obchodech App Store a Google Play. Mobilní verze Portálu občana nabízí všech více než 600 služeb, které jsou aktuálně ve webové verzi portálu. Mimo jiné je mezi nimi přístup do veřejných registrů, podání daňového přiznání nebo používání datových schránek. Lidé si mohou vygenerovat například výpis z rejstříku trestů, katastru nemovitostí nebo z bodového hodnocení řidiče. Podle Mesršmída začnou portál využívat i lidé, kteří třeba již ani nepoužívají počítač, ale jen mobilní zařízení. "Konzumace služeb státu přes mobilní zařízení narůstá a dnes již tvoří přes 50 procent. S mobilní verzí portálu se tento vývoj ještě akceleruje," uvedl Mesršmíd. Do budoucna má podle svých slov ambici, aby Portál občana využívalo až pět milionů lidí. Výhodou mobilní aplikace je podle Mesršmída jednodušší identifikace uživatele, například prostřednictvím rozpoznávání obličeje, přístup do datových schránek, nebo možnost zasílání notifikací k různým agendám, například, když končí platnost řidičského průkazu. Portál občana vznikl v roce 2018 pro elektronickou komunikaci občanů se státem a v minulém roce se změnily jeho design i uživatelské rozhraní. Jeho nová podoba je jednodušší a uživatelsky přívětivější. Ukazuje také, jakou jednotnou vizuální podobu by v budoucnu měly mít i další weby státu. "S přibývajícími digitalizovanými službami se navíc nabídka neustále rozšiřuje. Již nyní připravujeme další služby, které se do Portálu občana přidají a výrazně lidem usnadní život,“ uvedl místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). Během letošního roku se do Portálu občana přidá například i systém DROZD, který lidem umožní lepší přípravu na případné krizové situace v zahraničí a v předstihu je upozorní před případným hrozícím nebezpečím. Další plánovanou službou v Portálu občana bude Registr zastupování, který tento týden prošel Senátem a ketrý poslouží pro on-line udělení plných mocí pro úkony se státem. Tedy například při převodu vozidla, daňovém přiznání či žádosti o cestovní pasy dětí. Na mobilních telefonech funguje od ledna letošního roku aplikace eDoklady, kterou si za první tři měsíce stáhlo přes 350.000 lidí. Aplikace eDoklady lidem slouží k pohodlnějšímu a bezpečnějšímu prokazování směrem k úřadům, soukromým subjektům, ale i mezi sebou. Akceptují jí ústřední státní úřady, od 1. dubna aplikaci využívá policie v terénu a od poloviny roku to pak budou využívat všechny úřady a obce, matriky, policie jako celek a podobně. Od příštího roku přibudou i banky nebo pošty či zdravotní pojišťovny. Zdroj: Pixabay