Stát za první čtvrtletí vybral na daních 322,1 miliardy korun. Proti stejnému období loňského roku se daňové inkaso zvýšilo o 11,5 procenta. Nejrychleji rostl výběr daně z příjmu právnických osob, v absolutní částce se nejvíc zvýšilo inkaso daně z přidané hodnoty (DPH). Vyplývá to z dat, která zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu za první čtvrtletí. DPH byla tradičně hlavním daňovým příjmem státu. Vybralo se na ní 131,4 miliardy korun, tedy o 8,4 miliardy korun víc než loni. Ve srovnání s ostatními daněmi ale inkaso rostlo pomaleji, meziroční nárůst představoval 6,8 %. Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu právnických osob, které se meziročně zvýšilo o 15,1 procenta na 61,7 miliardy korun. Firmy působící v energetice a petrochemii a velké banky také odvedly čtvrtletní zálohu daně z mimořádných zisků (tzv. windfall tax) 13 miliard korun. Loni se první záloha windfall tax platila souhrnně až za tři čtvrtletí, celoročně se na ní vybralo 39,1 miliardy korun. Inkaso daně z příjmu fyzických osob se zvýšilo o 11 procent na 63 miliard korun. Na spotřební dani stát vybral 38,8 miliardy korun, což znamenalo meziroční nárůst o 11,7 procenta. Inkaso daně z hazardních her se zvýšilo o 6,6 procenta na 5,1 miliardy korun. Z příjmů státu naopak vypadl odvod z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny, který se uplatňoval v loňském roce a za první čtvrtletí činil 8,2 miliardy korun. Samotný státní rozpočet získal za první čtvrtletí na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 224,4 miliardy korun, o 14,1 procenta víc než ve stejném období roku 2023. Schodek rozpočtu ke konci března dosáhl 105 miliard korun, byl tak třetí nejhlubší za dobu existence Česka. Loni byl deficit za první kvartál rekordních 166,2 miliardy korun. Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje od letošního roku připadá 9,76 procenta a na obce 24,92 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. U daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti mají obce nárok na dalších 1,5 procenta celkového inkasa. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí. Celostátní daňové příjmy za první čtvrtletí 2023 a 2024 (v mld. Kč) - výběr:  Daňové příjmy (bez pojistného na sociální zabezpečení)DPHDaň z příjmu právnických osobDaň z příjmu fyzických osob vybíraná srážkouDaň z příjmu fyzických osob placená plátciDaň z příjmu fyzických osob placená poplatníkySpotřební daně2023288,812353,68,940,17,734,72024322,1131,461,79,845,87,438,8 Zdroj: Ministerstvo financí Kala: Samotné snižování personálních výdajů nevyřeší vysoké schodky rozpočtu Samotné snižování personálních výdajů nemůže vyřešit problém vysokých schodků státního rozpočtu. Vláda se musí zaměřit na redukci agend, modernizaci státní správy a způsob rozdělování peněz, řekl dnes novinářům při příchodu na jednání kabinetu předseda Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala. NKÚ v úterý ve výroční zprávě upozornil, že loňský nárůst příjmů státního rozpočtu dostatečně nepomohl snížit tempo zadlužování. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v minulosti opakovaně uvedl, že chce hledat další úspory mimo jiné i v personálních výdajích státu. Podle něj to může znamenat buď snížení počtu úředníků, nebo snížení jejich mezd. Kala podotkl, že loňské rozpočtové příjmy rostly natolik, že kdyby se podařilo zachovat výdaje na předloňské úrovni, byl by deficit nulový. "Není to problematika úspor na straně úředníků a na straně personálních výdajů. Myslím, že ten problém je mnohem hlubší. Pokud se nebudou redukovat agendy a pokud se nebude měnit to, jakým způsobem stát distribuuje finanční prostředky, tak k těm úsporám nemůže dojít," řekl. Podle něj se stát musí zaměřit na rozdělování dotací a na modernizaci a digitalizaci státní správy. U digitalizace přitom Kala nevidí výrazné pokroky, podle něj se Česku nedaří dohánět země, které jsou v tomto směru rozvinutější. Předseda NKÚ také nesouhlasí s argumentací, že Česko loni procházelo obtížným obdobím. "Který rok nebyl složitý? I před covidem byly povodně, byla řada dalších věcí," řekl. Podle ně stát musí být na krize připraven. NKÚ v úterý ve výroční správě uvedl, že nárůst příjmů loni nepomohl zpomalit zadlužování státu. Státní rozpočet skončil se schodkem 288,5 miliardy korun, státní dluh loni meziročně vzrostl o 216 miliard korun a na konci roku činil 3,111 bilionu korun. Ministerstvo financí v reakci na zprávu NKÚ uvedlo, že její závěry respektuje a že konsolidaci veřejných financí pokládá za nezbytnou. Vláda se snaží růst dluhu zpomalit. Loni v Parlamentu prosadila konsolidační balíček, který má letos a v příštím roce uspořit celkově asi 150 miliard korun. Firmám například zvyšuje daně, jednotlivcům ruší některé daňové výjimky.