Stále více představitelů Federálního rezervního systému se domnívá, že Spojené státy se pravděpodobně nevrátí k velmi nízkým úrokovým sazbám, jaké byly před pandemií COVID-19. Jako důvody tohoto posunu v myšlení jsou uváděny faktory, jako je rostoucí federální deficit a poptávka po investicích do zelené energie, umělé inteligence a domácí výroby. Navzdory nejtvrdšímu zvyšování sazeb za poslední generaci zůstává americká ekonomika silná, s nízkou nezaměstnaností a nadtrendovým růstem. Pokrok v návratu inflace k 2% cíli Fedu se však v letošním roce zastavil, což některé vede ke spekulacím o nutnosti obecně vyšší úrovně úrokových sazeb. Důkazem této změny v uvažování bylo březnové zasedání Fedu, kde byl mediánový odhad dlouhodobější sazby federálních fondů revidován směrem nahoru z 2,5 % na 2,6 %. Podobný názor vyjádřili také představitelé regionálních bank Fedu v Dallasu a Clevelandu, čímž zdůraznili, že dochází k posunu. Tato změna perspektivy odráží pokračující odolnost americké ekonomiky navzdory vysokým nominálním úrokovým sazbám a vyšším odhadům rovnovážné úrokové sazby.
Stále více představitelů Federálního rezervního systému se domnívá, že Spojené státy se pravděpodobně nevrátí k velmi nízkým úrokovým sazbám, jaké byly před pandemií COVID-19. Jako důvody tohoto posunu v myšlení jsou uváděny faktory, jako je rostoucí federální deficit a poptávka po investicích do zelené energie, umělé inteligence a domácí výroby. Navzdory nejtvrdšímu zvyšování sazeb za poslední generaci zůstává americká ekonomika silná, s nízkou nezaměstnaností a nadtrendovým růstem. Pokrok v návratu inflace k 2% cíli Fedu se však v letošním roce zastavil, což některé vede ke spekulacím o nutnosti obecně vyšší úrovně úrokových sazeb. Důkazem této změny v uvažování bylo březnové zasedání Fedu, kde byl mediánový odhad dlouhodobější sazby federálních fondů revidován směrem nahoru z 2,5 % na 2,6 %. Podobný názor vyjádřili také představitelé regionálních bank Fedu v Dallasu a Clevelandu, čímž zdůraznili, že dochází k posunu. Tato změna perspektivy odráží pokračující odolnost americké ekonomiky navzdory vysokým nominálním úrokovým sazbám a vyšším odhadům rovnovážné úrokové sazby.
Stále více představitelů Federálního rezervního systému se domnívá, že Spojené státy se pravděpodobně nevrátí k velmi nízkým úrokovým sazbám, jaké byly před pandemií COVID-19. Jako důvody tohoto posunu v myšlení jsou uváděny faktory, jako je rostoucí federální deficit a poptávka po investicích do zelené energie, umělé inteligence a domácí výroby. Navzdory nejtvrdšímu zvyšování sazeb za poslední generaci zůstává americká ekonomika silná, s nízkou nezaměstnaností a nadtrendovým růstem. Pokrok v návratu inflace k 2% cíli Fedu se však v letošním roce zastavil, což některé vede ke spekulacím o nutnosti obecně vyšší úrovně úrokových sazeb. Důkazem této změny v uvažování bylo březnové zasedání Fedu, kde byl mediánový odhad dlouhodobější sazby federálních fondů revidován směrem nahoru z 2,5 % na 2,6 %. Podobný názor vyjádřili také představitelé regionálních bank Fedu v Dallasu a Clevelandu, čímž zdůraznili, že dochází k posunu. Tato změna perspektivy odráží pokračující odolnost americké ekonomiky navzdory vysokým nominálním úrokovým sazbám a vyšším odhadům rovnovážné úrokové sazby.
