1. června – Zakládá se Evropská centrální banka

Pojďme se podívat trochu blíže na její historii – a na to, co se uvnitř jejích kanceláří vlastně děje.

1. června roku 1998 byla založena Evropská centrální banka. Jejím prvořadým úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie. Dnes se v krátkosti zaměříme právě na její činnost. Vzhledem k tomu, že v současnosti se ve světě odehrávají opravdu velké ekonomické změny, její role bude v následujících měsících a letech nejspíš ještě mnohem významnější.

Při bližším pohledu do průřezu historií uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:

• 1980 – Začala vysílat televizní stanice CNN.
• 1990 – George Bush a Michail Gorbačov podepsali smlouvu o ukončení výroby chemických zbraní.
• 1998 – Byla založena Evropská centrální banka.
• 2003 – V Číně začalo napouštění nádrže obří přehrady Tři soutěsky.
• 2005 – Nizozemci v referendu odmítli návrh Evropské ústavy.
• 2009 – Zřítilo se letadlo Airbus A330-200(let Air France 447), které spadlo do Atlantského oceánu.
• 2011 – Raketoplán Endeavour se vrátil ze své poslední mise.
• 2015 – Na řece Jang-c’-ťiang se v důsledku zásahu tornádem či downburstem potopila výletní loď Tung-fang č’-sing (Hvězda východu). Zahynulo 442 lidí, přežilo jen dvanáct.
• 2016 – Ve Švýcarsku byl otevřen 57 km dlouhý Gotthardský úpatní tunel, nejdelší železniční tunel na světě (provozní zahájení dne 11.12.2016).

A nyní se už přesuneme klasicky do světa byznysu a ekonomiky:

• 1873 – Byla založena společnost Canadian Pacific Railway. Tato železniční společnost hrála zásadní roli v rozvoji a expanzi Kanady.
• 1937 – Hooverova přehrada, rozsáhlý inženýrský projekt na řece Colorado, byla dokončena po pěti letech výstavby. Přehrada poskytovala vodní energii a vodní zdroje pro jihozápad Spojených států.
• 1999 – Napster, průkopnická platforma pro sdílení souborů peer-to-peer, byla zpřístupněna veřejnosti. Způsobila revoluci v hudebním průmyslu a měla významný dopad na digitální distribuci a problematiku autorských práv.
• 2015 – Uber, platforma pro sdílení jízd, zahájila provoz v argentinském Buenos Aires, čímž zahájila expanzi na latinskoamerický trh.
• 2017 – Společnost Amazon oznámila akvizici společnosti Whole Foods Market, významného řetězce supermarketů známého pro ekologické a přírodní potraviny. Tato akvizice znamenala vstup společnosti Amazon do odvětví potravinářství.

Evropská centrální banka (ECB), centrální bankovní orgán eurozóny, kterou tvoří 19 členských států Evropské unie (EU), jež přijaly euro jako společnou měnu. Hlavním úkolem Centrální banky je provádět měnovou politiku v regionu řízením nabídky eura a udržováním cenové stability. Byla založena v roce 1998 Amsterodamskou smlouvou. Její sídlo je ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu.

ECB a národní centrální banky členských zemí EU tvoří takzvaný Eurosystém. ECB odpovídá za dohled nad úvěrovými institucemi v Eurosystému a v zúčastněných členských státech mimo eurozónu. Na ECB dohlíží Rada guvernérů složená ze šesti členů Výkonné rady, z nichž jeden zastává funkci prezidenta, a 19 guvernérů národních centrálních bank zemí eurozóny. Členy výkonné rady jmenuje Evropská rada.

ECB provádí měnovou politiku tím, že kontroluje nabídku eur v regionu. Pokud v eurozóně začne docházet k inflaci a růstu cen – například v důsledku neočekávaného zvýšení poptávky nebo náhlého snížení nabídky -, ECB reaguje stažením eur z trhu, aby zmírnila tlak na ceny. Naopak, pokud ekonomiky eurozóny zažijí recesi – hospodářský pokles spojený s poklesem produkce a hospodářské aktivity – Banka zasáhne tím, že na trh napumpuje více eur, aby podpořila hospodářskou aktivitu a zvrátila dopady recese.

ECB je jedinou institucí, která může povolit tisk eurobankovek. Na rozdíl od Federálního rezervního systému, který jako centrální bankovní orgán Spojených států využívá k ovlivňování nabídky peněz nákup a prodej amerických státních dluhopisů, ECB ovlivňuje nabídku eur na trhu tím, že přímo kontroluje množství eur, které mají k dispozici způsobilé členské banky. ECB každý týden vyhlašuje určitý objem peněžních prostředků, které chce dodat, a stanovuje spodní hranici přijatelné úrokové sazby. Způsobilé banky – což jsou národní centrální banky eurozóny a komerční banky, které poskytly zajištění a splňují určitá bilanční kritéria – se poté začnou o prostředky ECB ucházet prostřednictvím aukčního mechanismu. Někdy ECB místo aukce určí úrokovou sazbu, kterou je ochotna akceptovat, a umožní členským bankám, aby za přidělenou sazbu požádaly o libovolné množství finančních prostředků. Jakmile banky prostředky obdrží, použijí je k poskytování úvěrů podnikům a spotřebitelům v ekonomice. Tímto způsobem ECB kontroluje množství peněz, které se dostanou do systému, a krátkodobou úrokovou sazbu, kterou banky platí za získání těchto prostředků.