Proti dubnu se spotřebitelské ceny zvýšily, a to zejména kvůli zdražení pohonných hmot a stravovacích a ubytovacích služeb. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní informace o květnovém vývoji spotřebitelských cen v úterý.

„V průběhu května podle nás došlo opět k mírném meziměsíčnímu růstu cen potravin, zdražovaly i oděvy a obuv, pohonné hmoty a také stravovací a ubytovací služby. Naopak příznivě na inflaci působila stagnace cen rekreací a v uklidňování pokračovaly i zlevňující energie,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Meziměsíční růst cen podle něj dosáhl 0,2 procenta, což v meziročním vyjádření bude znamenat květnovou inflaci 2,8 procenta.

Analytici Raiffeisenbank připomněli, že v dubnu se inflace nečekaně výrazně zvýšila na 2,9 procenta kvůli zdražení potravin. „V květnu očekáváme, že inflace pouze mírně poklesla, a to na 2,8 procenta. Potraviny by sice mohly mírně poklesnout, ale ne tak razantně jako v prvních třech měsících tohoto roku,“ uvedli. Meziroční inflaci podle nich zvyšují také ceny pohonných hmot, které proti loňsku vzrostly kvůli napětí na Blízkém východě.

„Dále podle naší prognózy rostou zvýšeným tempem ceny v oblasti služeb, čemuž mohlo mírně napomoci i hokejové mistrovství světa, kdy v pohostinství či ubytování i pod náporem zahraničních fanoušků docházelo ke zdražování,“ doplnili analytici Raiffeisenbank.

Česká národní banka (ČNB) ve své jarní prognóze očekává v květnu meziroční inflaci 2,5 procenta. Predikce ale byla vypracována ještě před zveřejněním údajů za duben, které překvapily zdražením potravin. Pro duben očekávala ČNB také inflaci 2,5 procenta.

Česko se v letech 2022 a 2023 potýkalo s dvoucifernou inflací, pod deset procent se dostala loni v červnu. Letos v lednu skokově klesla na 2,3 procenta, v únoru dosáhla dvouprocentního cíle ČNB, ale po dvou měsících znovu vzrostla k horní hranici tolerančního pásma centrální banky. Za celý letošní rok očekává ČNB průměrnou inflaci 2,3 procenta, podle prognózy ministerstva financí bude 2,7 procenta.

Průměrná mzda v ČR v eurech dosáhla 1779 eur, rostla nejméně ve V4

Průměrná mzda v soukromém sektoru vyjádřená v eurech se v Česku letos meziročně zvýšila o šest procent na 1779 eur (43.716 korun). Růst mezd byl nejpomalejší ze zemí Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a polské mzdy překonaly ty české. Ze sousedních států je nejvyšší průměrná mzda v Rakousku, kde dosahuje 4753 eur (116.794 korun). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Forvis Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy.

Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná nominální mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o sedm procent na 43.941 korun. Po více než dvou letech se zvýšila průměrná mzda i v reálném vyjádření při započtení inflace, meziročně vzrostla o 4,8 procenta.

Polsko podle studie Forvis Mazars zaznamenalo mezi státy V4 nejvyšší růst průměrné mzdy vyjádřené v eurech, zvýšila se o 25 procent a dosáhla 1795 eur (44.109 korun). Rychleji než v Česku rostly mzdy i na Slovensku a v Maďarsku, v absolutní výši ale zůstaly na nižší úrovni. V Maďarsku dosáhla průměrná mzda po jedenáctiprocentním růstu 1597 eur (39.242 korun), na Slovensku po sedmiprocentním růstu 1383 eur (33.984 korun).

Nejvyšší průměrnou mzdu ze zemí střední a východní Evropy má Rakousko, kde dosáhla 4753 eur. Následuje Německo s průměrnou mzdou 4105 eur (100.875 korun). Naopak nejnižší průměrná mzda je v Kosovu, kde dosahuje 400 eur (9829 korun) a na Ukrajině, kde je 525 eur (12.901 korun).

Studie dále uvádí, že výše daní z příjmu se ve sledovaných zemích v posledním roce významně neměnila. „K nejvýraznější změně došlo u daně z příjmů fyzických osob v Chorvatsku, které přešlo k progresivnějšímu zdanění a výrazněji upravilo výši i rozptyl sazeb,“ uvedl vedoucí partner daňového oddělení Forvis Mazars v České republice Pavel Klein. Nadále platí, že menší část sledovaných států uplatňuje paušální daň z příjmu fyzických osob, kde se zdanění pohybuje v rozmezí od deseti do 20 procent. Ostatní země uplatňují progresivní zdanění a například v Rakousku dosahuje nejvyšší sazba daně 55 procent, ve Slovinsku 50 procent. Česko má dvě sazby daně z příjmu fyzických osob, základní činí 15 procent a zvýšená 23procentní se uplatňuje na výdělky nad trojnásobkem průměrné mzdy.

Studie si všímá i povinných odvodů zaměstnavatelů. V průměru je jejich podíl k hrubým mzdám ve sledovaných zemích 16 procent, mezi státy jsou ale velké rozdíly. Nejnižší odvody zaměstnavatelů jsou v Litvě, kde dosahují 1,77 procenta hrubé mzdy. V Česku jsou 24,8 procenta pro roční příjmy do 86.140 eur (2,1 milionu korun). Na Slovensku se zvýšily z 35,2 na 36,2 procenta.

<!– DIP popup–>