Podle kritického scénáře ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) by se tak mohlo stát v příštím roce, pravděpodobnější je podle úřadu rok 2027. Novinářům to dnes řekli zástupci ministerstva a provozovatele přenosové soustavy ČEPS s tím, že na zákazníky nebude mít dovoz elektřiny negativní dopad. Česko nyní dováží ze zahraničí kolem 15 terawatthodiny (TWh) elektřiny ročně, zároveň však vyváží do ciziny až 30 TWh za rok.

Předpoklady vycházejí z analýz ministerstva k různým scénářům dalšího vývoje české energetiky. V modelovém kritickém scénáři, který podle zástupců ministerstva není příliš pravděpodobný, se odhaduje ukončení provozu uhelných elektráren energetických skupin Sev.en a SUAS Group v roce 2025, a o dva roky později také odstavení uhelných zdrojů ČEZ. Kromě toho do tohoto scénáře úřad započítal také některé tzv. stresové faktory, jako jsou například pomalejší instalace obnovitelných zdrojů, neplánovaná odstávka některého z jaderných bloků nebo odstávka vedení energie z Německa.

Při naplnění kritického scénáře se tak Česko stane mírným dovozcem elektřiny v příštím roce. Podle vrchního ředitele sekce energetiky MPO Reného Neděly by to však neohrozilo bezpečnost dodávek elektřiny. V roce 2027 by pak podíl dovážené elektřiny na celkové spotřebě podle odhadů vzrostl na zhruba 20 %.

<!– DIP popup–>

Podle MPO je však v současné době pravděpodobnější scénář, podle něhož dovoz elektřiny převáží nad vývozem v roce 2027. Česká soustava by na to podle ČEPS měla být připravena, zároveň by k tomu měly stačit i výrobní kapacity v zahraničí. Celková technická kapacita přenosové sítě pro dovoz je podle místopředsedy ČEPS Svatopluka Vnoučka 20 TWh za rok. Do roku 2030 ji chce státní podnik navýšit na 24 TWh. Vnouček ale zároveň upozornil, že objem dovozu se bude odvíjet především od nákladů na výrobu elektřiny v ČR a v okolních zemích.

Dovoz elektřiny její cenu podle ministerstva výrazně neovlivní. Při dalším rozvoji výroby z obnovitelných zdrojů by podle resortu měla cena elektřiny postupně klesat bez ohledu na to, zda bude vyrobena v ČR nebo v zahraničí. Výjimkou budou situace, kdy nebude dostupný dovoz levné elektřiny nebo nastane nižší dostupnost energie z obnovitelných zdrojů. Tyto situace by však měly postupem času ubývat. Dostupnost elektřiny na okolních trzích zůstane podle ČEPS dostatečná pro dovoz do Česka i v případě kritických scénářů.

Neděla zároveň upozornil, že Česko dováží v určitých obdobích roku část elektřiny už nyní. Děje se tak především kvůli ekonomické výhodnosti dovezené výroby. Stále však platí, že v roční bilanci se z Česka více elektřiny vyvezlo. Nejvíce elektřiny v současnosti proudí z Německa. Loni to byla asi polovina celkového dovozu.

Vláda ve středu projednala soubor opatření, které MPO připravilo pro případ rychlého útlumu uhlí. Tím hlavním by mělo být zjednodušení povolování nových zdrojů a rozšíření finanční podpory zdrojů k zajištění dekarbonizace. „Půjde o zdroje jako zemní plyn, ale také vodík či technologie pro zachytávání a ukládání oxidu uhličitého,“ popsal Neděla. Opatření dále zahrnují záchrannou pojistku v podobě rozšíření opatření přesahujících licenci, které nyní může vydávat ERÚ, v případě teplárenských zdrojů, i na ty na výrobu elektřiny. Dále se upraví pravidla ČEPS pro výběr dodavatelů zajišťujících služby výkonové rovnováhy.

Rozpočtová rada varuje před výpadky příjmů z povolenek a požadavky resortů

Příjmy i výdaje státního rozpočtu se zatím vyvíjí podle očekávání, riziko pro dodržení plánovaného schodku 252 miliard korun ale představují nižší příjmy z emisních povolenek nebo požadavky některých resortů na dodatečný růst výdajů. V pravidelném čtvrtletním stanovisku to dnes uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). Podpořila také vládní návrh na úpravu penzijního systému, podle ní je nutná pro dlouhodobou udržitelnost systému.

Státní rozpočet byl na konci květa v deficitu 210,4 miliardy korun. Příjmy dosáhly 721,1 miliardy korun, výdaje byly 931,5 miliardy korun. Podle NRR jsou daňové příjmy i hlavní výdajové položky zatím v souladu s očekáváním.

„Přesto NRR vidí určitá rizika, která by mohla dostat státní rozpočet z hlediska dodržení schváleného schodku pod výrazný tlak. Jedná se zejména o příjmy z emisních povolenek,“ uvedla rada. Rozpočet počítá s příjmy povolenek 41 miliard korun, s ohledem na pokles jejich cen lze ale podle NRR očekávat pokles výnosu o 25 miliard korun. Rada upozornila, že problém špatného rozpočtování příjmů z povolenek se objevoval i v minulých státních rozpočtech.

Za další riziko pro dodržení schodku označila rada požadavky některých ministerstev na růst jejich výdajů. „Pokud by mělo dojít k navýšení výdajů u některé rozpočtové kapitoly, pak podle NRR musí dojít k adekvátnímu snížení výdajů v jiné rozpočtové kapitole, neboť prostor pro řešení prostřednictvím zapojení nároků z nespotřebovaných výdajů je omezený,“ uvedla.

NRR upozornila také na dlouhodobě přebytkové hospodaření samospráv, které v letošním prvním čtvrtletí skončily v rekordním přebytku 70,6 miliardy korun. „NRR se domnívá, že dlouhodobě vysoké přebytky hospodaření územních samosprávných celků ve všech fázích hospodářského cyklu nejsou makroekonomicky rozumné a nevedou k efektivnímu využívání prostředků vybraných od daňových poplatníků.1 V řadě případů totiž tyto přebytky zůstávají ležet na bankovních účtech a nepřináší daňovým poplatníkům užitek v podobě veřejných statků či služeb,“ uvedla rada. Doporučila zahájit debatu o rozdělení příjmů mezi jednotlivé veřejné rozpočty.

Rada rovněž podpořila vládní návrh důchodové reformy. „Úpravy parametrů penzijního systému NRR považuje za nezbytné, má-li důchodový systém zůstat dlouhodobě udržitelný,“ uvedla.

Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.