Klíčové body
- Čínská centrální banka PBOC zkoumá obchodování s vládními dluhopisy jako nový způsob regulace likvidity
- PBOC zvažuje přechod na jedinou krátkodobou úrokovou sazbu pro jasnější signalizaci měnové politiky
- Tyto změny mají za cíl zlepšit technické nástroje PBOC pro řízení úrokových sazeb a peněz
O tři měsíce později začínají vyplouvat na povrch plány na potenciálně největší změnu za poslední roky v tom, jak Čína provádí měnovou politiku.
Pan Gongsheng, guvernér Čínské lidové banky, ve středu nejjasněji potvrdil, že měnový orgán zkoumá obchodování s vládními dluhopisy na sekundárním trhu jako způsob regulace likvidity. PBOC tuto implementaci studuje společně s ministerstvem financí a půjde o postupný proces, uvedl ve svém projevu.
To reaguje na Siův pokyn „obohatit soubor nástrojů měnové politiky“ a „postupně zvýšit nákup a prodej vládních dluhopisů v rámci operací centrální banky na volném trhu“ v projevu během loňského zasedání o finanční politice, který byl zveřejněn až v knize vydané v březnu.
Kromě toho Pan naznačil další změny v systému úrokových sazeb. Banka možná zváží přechod na používání jediné krátkodobé sazby, kterou by se řídily trhy. Uvažuje také o zúžení koridoru, v němž se mohou tržní sazby pohybovat, aby signalizovaly jasnější cíl politiky.
S jistotou lze říci, že všechny tyto kroky mají za cíl zdokonalit technické nástroje, které PBOC používá k řízení úrokových sazeb a peněz.
Nemusí nutně pomoci odpovědět na některé z velkých otázek, před kterými nyní čínští politici stojí – například zda mohou úvěry podpořit ekonomiku, když se domácnosti a firmy nechtějí více zadlužovat, nebo jak zmírnit náklady na půjčky, aniž by došlo k oslabení jüanu. Mnoho podrobností zůstává nejasných, stejně jako časový plán změn.
Někteří pozorovatelé PBOC považují návrhy za součást desetiletí trvající změny, kdy centrální banka postupně umožnila trhům hrát větší roli při určování úrokových sazeb.
PBOC také přechází k nástrojům založeným na ceně, jako jsou úrokové sazby, a oslabuje nástroje založené na kvantitě, jako je objem úvěrů. Pan ve středu uvedl, že je čas věnovat méně pozornosti růstu úvěrů, protože v rámci transformace ekonomiky klesá objem půjček developerů a místních vlád.
„Přechod na jednu krátkodobou úrokovou sazbu, která je propojena s finančním trhem, jako na hlavní politickou sazbu by byl zřejmým dalším krokem v postupné reformě rámce čínské měnové politiky,“ uvedl Louis Kuijs, hlavní ekonom asijsko-pacifické pobočky S&P Global Ratings.
„Rámec by se tím zjednodušil a zprůhlednil a přiblížil by se „odvětvovému standardu“, který se uplatňuje ve většině vyspělých ekonomik.“
Jiní tvrdí, že změny nabízejí PBOC větší vliv jak na krátkodobé, tak potenciálně i na dlouhodobé sazby.
Frederic Neumann, hlavní asijský ekonom banky HSBC, uvedl, že obchodování s dluhopisy ze strany PBOC je „dalším nástrojem, kterým může mikromanipulovat v podstatě celou křivku“.
Podle něj by to bylo podobné řízení výnosové křivky s odkazem na politiku Bank of Japan, která v zájmu oživení ekonomiky stlačuje dlouhodobé výpůjční náklady. Čínský důraz na efektivní využívání úvěrů namísto jejich rychlé expanze podle Neumanna také ukazuje na další centrální řízení.
Jedním ze závěrů, které mnozí analytici z Panova projevu vyvodili, je, že PBOC se chystá oslabit to, co bylo jedním z jejích hlavních nástrojů: jednoleté politické úvěry známé jako střednědobé úvěrové facility.
Od svého zavedení před deseti lety se MLF stal hlavním kanálem, kterým centrální banka dodává peníze do ekonomiky a usměrňuje tržní sazby.
V posledních měsících však poptávka bank po těchto prostředcích ochabla, protože si banky začaly levněji půjčovat mezi sebou. Úroková sazba MLF se již deset měsíců drží na stejné úrovni, i když ostatní výpůjční náklady v ekonomice prudce klesly – částečně proto, že PBOC se obává znehodnocení měny.
MLF je navíc k dispozici pouze vybraným bankám. Nákupem a prodejem státních dluhopisů jako alternativním způsobem řízení likvidity mohou centrální bankéři ovlivňovat finanční podmínky širšího okruhu účastníků trhu.
A ve srovnání s MLF nabízí sazba sedmidenních reverzních odkupů – krátkodobých úvěrů, které jsou bankám k dispozici každý den – větší flexibilitu pro jemné doladění politiky.
Podle Serena Zhoua, hlavního ekonoma pro Čínu ve společnosti Mizuho Securities Asia Ltd., se Pan může domnívat, že čínský trh sazeb je nyní dostatečně vyspělý na to, aby centrální banka přestala používat k jeho řízení více kotev.
Financial News, noviny spravované PBOC, ve čtvrtek citovaly nejmenované odborníky z odvětví, podle nichž by centrální banka měla oslabit vazbu mezi MLF – která představuje náklady bank na financování – a základní sazbou úvěrů, která je referenčním ukazatelem pro sazby úvěrů reálné ekonomice.
Ta je podle nich důležitější, protože pro hospodářský růst jsou důležitější skutečné náklady dlužníků.
V současné době jsou MLR založeny na úrokových sazbách, které 20 bank nabízí svým nejlepším klientům. Uvádějí se jako rozpětí vůči sazbě MLF.
Jedním z pravděpodobných cílů je zajistit plynulejší transmisní mechanismus od krátkodobých úrokových sazeb k dlouhodobějším.
Současné nastavení PBOC, která používá dvě základní sazby – sedmidenní reverzní repo a MLF – snižuje signální efekt jejích měnových rozhodnutí, tvrdí ve čtvrteční zprávě ekonomové Macquarie Group Ltd. pod vedením Larryho Hu.
Kromě toho je podle nich současný úrokový koridor vytvořený PBOC – rozpětí, v němž se mají tržní sazby pohybovat – příliš široký, což vede k vysoké volatilitě trhu sedmidenních mezibankovních úvěrů ve srovnání s mnohem stabilnějšími sazbami v USA a Evropě.
