čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 0,4 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Vývoj mírně překonal odhady analytiků, kteří čekali nižší růst. Při hodnocení aktuálních údajů se shodli, že oživování ekonomiky je jen pozvolné, brzdí ho zejména průmysl.

„Meziroční růst ekonomiky o 0,4 procenta podpořily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností. Rostly také výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a pozitivní vliv měla i zahraniční poptávka. Naopak negativně přispěla změna stavu zásob,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

K vývoji hrubé přidané hodnoty (HPH), tedy výsledku rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, nejpozitivněji přispěly obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Dařilo se také informačním a komunikačním činnostem, peněžnictví a pojišťovnictví. Pokračoval naopak pokles v průmyslu.

Zaměstnanost v Česku ve druhém čtvrtletí podle dat ČSÚ mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 procenta. V meziročním srovnání stoupla o 0,2 procenta.

Analytici očekávali nepatrně nižší růst HDP. Mezičtvrtletně předpokládali zvýšení o 0,1 procenta. Svůj odhad odvozovali zejména ze slabého výkonu průmyslu.

<!– DIP popup–>

Analytici: Oživování ekonomiky je jen pozvolné, brzdí ho průmysl

Oživování české ekonomiky pokračuje jen pozvolna, brzdí ho zejména slabý vývoj průmyslu. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Očekávají, že za celý letošní rok česká ekonomika vzroste zhruba o jedno procento.

„Tuzemská ekonomika třetí čtvrtletí v řadě roste, nicméně tempo růstu není příliš oslnivé a zároveň výhledu do budoucna začaly v posledních týdnech opět slábnout v kontextu slabšího vývoje v zahraničí,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

„Spotřeba domácností již není brzdou růstu poté, co poklesla inflace. Průmysl, dřívější motor růstu, je ale stále zaseklý. Zdražení energií, klíčového vstupu, je pro velkou část našeho průmyslu značný problém. Na výrobu s vyšší přidanou hodnotou, u které by vyšší ceny energií až tak nevadily, se naše ekonomika stále není schopná přeorientovat,“ doplnil ekonom Deloitte Václav Franče.

„I přes určité zlepšení například u vývoje inflace či zvýšení spotřeby domácností a vlády se podniky stále potýkají s relativně nízkou domácí i zahraniční poptávkou, o čemž svědčí slabé hodnoty nových průmyslových zakázek dle ČSÚ nebo ekonomický sentiment firem zaznamenaný v kvartálních šetřeních,“ sdělil ČTK ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek. Za varovný signál označil i nízké firemní investice. „Řada podniků pociťuje nejistotu v souvislosti s dalšími faktory jako pomalejší než očekávané oživení domácí i evropské ekonomiky, vysoké ceny energie či jiných vstupů, nedostatek pracovní síly, ale také narůstající regulace. Uvedené překážky se promítají do poměrně nízké podnikatelské důvěry včetně ochoty investovat,“ dodal.

Podle partnera PwC Petra Smutného by české ekonomice mohl pomoci tuzemský zbrojní průmysl s ohledem na pokračující konflikt na Ukrajině. „Poprat se ale bude muset se stále problematickým úvěrovým financováním a nedostatkem výrobních kapacit,“ uvedl Smutný. Naopak pokračující problémy hutě Liberty Ostrava se podle něj už na ekonomickém vývoji výrazně neprojeví, trh se s nimi vypořádal v předchozích čtvrtletích.

Pracovníci úřadu práce dnes přímo ve školícím středisku podniku Liberty Ostrava začali nabízet pomoc zaměstnancům huti ohroženým ztrátou zaměstnání. Ve speciálním projektu chtějí lidem nabídnou možnost rekvalifikace, pomoci jim při hledání vhodného pracovního místa a především nabídnout možnost příspěvku na mzdové náklady u nového zaměstnavatele. Ten může získat až 15.000 korun měsíčně po dobu tři čtvrtě roku. Ráno po otevření kanceláře do ní ale mířili jen jednotlivci.

Přímo v huti mohou zájemci o pomoc žádat ještě ve středu, ale požádat o ni lze nyní i v následujících dnech také na pobočkách úřadu práce. Zaměstnanci, kteří dnes za pracovnicemi úřadu práce přicházeli, se o situaci v podniku příliš bavit nechtěli. Pokud mluvili, pouze anonymně.

„Díval jsem se po nějakém rekvalifikačním kurzu, protože se určitě budu chtít dále rozvíjet. Zatím to budu řešit, domluvili jsme se, že to ještě promyslím a podívám se na nějaké rekvalifikační kurzy a pak to budu řešit dál,“ řekl ČTK jeden ze zájemců o program, který v huti pracuje jako výzkumný pracovník v koksárenství. Najít nové místo podle něj bude složité a zřejmě bude muset hledat zaměstnání v jiném oboru.

V huti pracuje 12 let. „Je to hrůza a asi už k tomu ani není co říct nového. Není to jednoduché, ale jiná možnost není. Asi se budu dívat po něčem úplně jiném, jiném oboru, raději,“ doplnil.

Další z pracovníků, který za pracovnicemi úřadu práce teprve mířil, si posteskl hlavně na to, že informace o pomoci se k lidem dostávají pozdě. Pracovní poměr v huti chce ukončit ke konci měsíce.

„Dozvěděl jsem se to včera (v pondělí), vždycky všechno dělají na poslední chvíli, podle mě je to cílené. Mám na to dva dny, je to trapné, výpověď dávám zítra (ve středu),“ řekl. Dosud nabízená pomoc podle něj neodpovídá situaci, do níž se zaměstnanci huti dostali.

Další se zaměstnanců naopak nabídku úřadu práce ocenil. „Myslím si, že to lidem může pomoci, ale teď záleží, co od toho každý očekává. Jestli za něj někdo práci najde nebo bude aktivní a bude si ji hledat sám. Já se jdu víceméně jen informovat. Stále pracuju v huti jako hutník na vysokých pecích. Myslím si, že když člověk chce, tak si práci najde.“

Většina provozů Liberty Ostrava stojí od loňského prosince, kdy huti zastavila společnost Tameh Czech dodávky energií. Převážná část zaměstnanců je od té doby doma, od června je firma v úpadku. Minulý týden Liberty Ostrava oznámila, že předložila odborům návrh na snížení počtu zaměstnanců. Odejít má až 2600 lidí z téměř 5000 zaměstnanců.

Nový program je financovaný z fondů Evropské unie, jeho rozpočet je 300 milionů korun.Podmínkou zapojení do projektu je, aby se zájemci ještě během trvání pracovního poměru zaevidovali na úřadu práce jako zájemci o zaměstnání.

Slezská huť, která je od června v úpadku, patří od roku 2019 Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty. Liberty Ostrava vyrábí ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl.