Klíčové body
- Francie bude muset najít více než 15 miliard eur ročně v příjmech nebo úsporách, aby splnila požadavky EU
- Ministr financí Bruno Le Maire zdůrazňuje nutnost udržet veřejné finance stabilní a varuje před zvyšováním daní
- Budoucí francouzská vláda bude čelit náročným jednáním s EU kvůli fiskálním pravidlům a potenciálním sankcím
Vzhledem k tomu, že současný ministr financí Bruno Le Maire slíbil, že po svém odchodu z funkce ponechá veřejné finance na stabilním kurzu, poskytuje tento součet náhled na výzvu, které bude čelit prezident Emmanuel Macron při sestavování koaliční vlády, jejíž pravděpodobné složky chtějí vyšší výdaje.
Celková částka byla zahrnuta do návrhu, který Evropská komise minulý měsíc zaslala Paříži, uvedli lidé, kteří si nepřáli být jmenováni, protože jednání o této záležitosti jsou důvěrná. Úprava se rovná přibližně 0,55 % ročního hrubého domácího produktu za sedm let.
Tento úvodní krok Bruselu bude základem pro náročná jednání s budoucí francouzskou vládou, která ještě nebyla sestavena. Země byla v červnu jedním z několika členů EU pokáraných za porušování fiskálních pravidel bloku a nyní podléhá monitorovacímu režimu, který by mohl vést k případným sankcím.
Dohodnout se na jakýchkoli výdajových škrtech ve Francii bude po Macronových předčasných volbách náročné. V hlasování zvítězila levicová aliance, která však nezískala většinu zákonodárců, a výsledkem je parlament, který je rozdělen v otázkách rozpočtové politiky.
Odstupující vláda v Paříži se zavázala k mimořádným krokům ke snížení výdajů v letošním roce a Le Maire ve čtvrtek nastínil podrobnosti o dalších úsporách ve výši 10 miliard eur.
Strany, které mají šanci sestavit příští vládu, slíbily obrovské zvýšení výdajů a mohly by některé z těchto opatření zrušit. Dokonce i narychlo sestavený manifest Macronovy vlastní skupiny by podle analýzy think tanku Institut Montaigne zvýšil deficit o přibližně 21 miliard eur ročně.

Ve čtvrtečním projevu Le Maire uvedl, že příští vláda musí dodržovat nová fiskální pravidla EU, aby si zajistila mezinárodní důvěryhodnost. To znamená „důsledně se držet“ stávajícího dlouhodobého plánu, který předpokládá úpravy ve výši 0,8 % HDP v letošním roce, 1,2 % v roce 2025 a 0,5 % a 0,7 % v následujících dvou letech.
„Buď budeme pokračovat v úsporách a nápravě veřejných financí, nebo Francouzům masivně zvýšíme daně,“ řekl Le Maire. „Je to jediná alternativa, v opačném případě bychom se vystavili velmi silné reakci trhu.“
Ministr bude příští týden v Bruselu, kde se bude projednávat postup EU při nadměrném schodku, uvedl představitel ministerstva financí.
Le Maire uvedl, že Francie žádá o delší horizont, aby dostala svůj rozpočtový deficit pod kontrolu, a usiluje o prodloužení ze čtyř na sedm let – i když to nic nemění na současném plánu dosáhnout 3% stropu do roku 2027.
Částka 15 miliard eur na požadovanou tzv. primární strukturální korekci je součástí jednání o tom, aby Francie získala více času, uvedli. Francouzská patová situace komplikuje diskuse o reformách a investicích, které by tento delší výhled doprovázely, dodali lidé.
Mezi opatření, která by mohla snížit výdaje, patří reforma systému pojištění v nezaměstnanosti, která měla být provedena. V noci na první kolo parlamentních voleb však premiér realizaci změn pozastavil. Le Maire připustil, že změna dávek v nezaměstnanosti byla podmínkou pro shovívavost Bruselu.
Bez prodloužení časového horizontu by země musela plány radikálněji okleštit. Podle odhadů bruselského think-tanku Bruegel by potřebná úprava měla činit 0,94 % HDP ve čtyřletém scénáři a 0,54 % v průběhu sedmi let.
Analytik PIMCO Europe Sovereign Credit Nicola Mai ve středu pro televizi Bloomberg uvedl, že předpokládá, že jakákoli budoucí vláda v Paříži se nakonec podvolí požadavkům.
„Budeme mít slabou vládu – menšinovou vládu,“ řekl. „Ať už bude ve vládě kdokoli, pravděpodobně v podstatě splní požadavky komise, pokud jde o deficity.“
Doporučení zemím, která byla vydána minulý měsíc, mají sloužit jako vodítko při přípravě na zaslání střednědobých fiskálních plánů do Bruselu do 20. září podle nově přepracovaných fiskálních pravidel EU.
Tyto plány pak podrobí kontrole úředníci a ministři financí bloku a poslouží jako základ pro roční rozpočty, které pak země musí předložit do poloviny října.
Mluvčí Komise uvedl, že členský stát a Komise se mohou dohodnout na prodloužení zářijové lhůty pro předložení rozpočtu o přiměřenou dobu. Pokud by se to však nepodařilo, ministři financí bloku by na návrh komise doporučili, aby se v plném rozsahu uplatnilo předložení, které Brusel zaslal v červnu, dodal mluvčí.

Pro investory do dluhopisů je fiskální trajektorie Francie klíčová v době, kdy její dluh již přesahuje 110 % HDP a stále roste.
Dodatečný výnos, který investoři požadují za nákup francouzských dluhopisů ve srovnání s bezpečnějšími německými ekvivalenty, již vystřelil vzhůru, protože trh se této perspektivě brání. Rozpětí se nyní pohybuje na úrovni 65 bazických bodů, což je výrazně nad průměrem kolem 40 bazických bodů za posledních pět let.
Zatímco finanční trhy dopřály Francii „letní klid“, tlak investorů se může zvýšit před plánovanými zprávami ratingových společností koncem tohoto roku, uvedl vedoucí ekonomického výzkumu banky Barclays Christian Keller.
„Francie musí něco udělat a musí udělat pravý opak toho, co se zdá, že většina stran nyní navrhuje,“ řekl. „Časem dojde k tlaku na francouzské spready, a to dále, než jsme nyní.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky