Apple je bezesporu ikonou technologického světa i americké ekonomiky. A ne bezdůvodně.

1. srpna roku 2018 se Apple stává 1. veřejně obchodovanou společností ve Spojených státech, jejíž tržní kapitalizace přesáhla 1 bilion dolarů a která tohoto milníku dosáhla na newyorské burze. Dnes si tedy posvítíme na to, co tomuto úspěchu vlastně předcházelo.

Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:

• 1944 – Anne Franková napsala poslední zápis do svého deníku.
• 1960 – Benin získal nezávislost na Francii.
• 1971 – V newyorském Madison Square Garden uspořádal George Harrison benefiční koncert pro Bangladéš.
• 1976 – Niki Lauda havaroval na německém okruhu Nürburgring.
• 1981 – Zahájila vysílání americká televizní stanice MTV.
• 2007 – V minnesotském Minneapolis se zhroutil 579 metrů dlouhý most do řeky Mississippi.
• 2008 – V pohoří Karákóram na hoře K2 zahynulo 11 osob při sérii nešťastných událostí.
• 2020 – V Spojených arabských emirátech se spustila první jaderná elektrárna – první jaderná elektrárna na území arabského světa.

A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:

• 1911 – Harriet Quimbyová získává jako první žena ve Spojených státech pilotní průkaz. Její úspěch otevřel dveře ženám v letectví a souvisejících odvětvích.
• 1958 – Americký Kongres schvaluje Národní zákon o letectví a kosmonautice a zakládá NASA (Národní úřad pro letectví a kosmonautiku). Tím byla zahájena nová éra výzkumu vesmíru a souvisejících odvětví.
• 1971 – V Madison Square Garden v New Yorku se koná Koncert pro Bangladéš, který pořádají George Harrison a Ravi Shankar. Byl to jeden z prvních velkých benefičních koncertů a ukázal potenciál hudebních akcí pro dobročinné účely.
• 1981 – Americká letecká společnost Delta Air Lines kupuje evropské linky společnosti Pan Am, která se potýká s finančními problémy, a výrazně tak rozšiřuje svou mezinárodní působnost.
• 1996 – Tunel Eurasia, silniční tunel spojující asijskou a evropskou část tureckého Istanbulu, je otevřen pro veřejný provoz. Tento tunel usnadňuje dopravu a podporuje hospodářskou integraci mezi oběma kontinenty.
• 2013 – Mezinárodní měnový fond (MMF) schvaluje finanční pomoc Řecku ve výši 1,7 miliardy eur, jejímž cílem je podpořit zemi během probíhající evropské dluhové krize.

U zrodu společnosti Apple Inc. stál celoživotní sen Stephena G. Wozniaka postavit si vlastní počítač – sen, který se stal náhle uskutečnitelným, když se v roce 1975 objevil první komerčně úspěšný mikropočítač Altair 8800, který byl dodáván jako stavebnice a využíval nedávno vynalezený mikroprocesorový čip. Podpořen svými přáteli z Homebrew Computer Clubu, skupiny v oblasti Sanfranciského zálivu, která se soustředila kolem Altairu, Wozniak rychle vymyslel plán vlastního mikropočítače. Když v roce 1976 společnost Hewlett-Packard, kde byl Wozniak na stáži jako inženýr, neprojevila o jeho návrh zájem, přesunul tehdy 26letý Wozniak spolu s bývalým spolužákem ze střední školy, 21letým Stevem Jobsem, výrobu do garáže Jobsovy rodiny. Jobs a Wozniak pojmenovali svou společnost Apple. Jako provozní kapitál prodal Jobs svůj minibus Volkswagen a Wozniak programovatelnou kalkulačku. Jejich první model byl pouhou pracovní deskou s obvody, ale na Jobsovo naléhání byla verze z roku 1977 samostatným strojem ve speciálně tvarovaném plastovém pouzdře, na rozdíl od zakázaných ocelových krabic jiných prvních strojů. Tento Apple II nabízel také barevný displej a další funkce, díky nimž se Wozniakův výtvor stal prvním mikropočítačem, který oslovil běžného člověka.

Ačkoli byl Jobs drzý podnikatelský začátečník, jehož vzhled stále nesl stopy jeho hippie minulosti, pochopil, že aby se společnost mohla rozvíjet, bude potřebovat profesionální vedení a značné finanční prostředky. Přesvědčil Regise McKennu, známého specialistu na vztahy s veřejností v polovodičovém průmyslu, aby společnost zastupoval; zajistil také investici Michaela Markkuly, bohatého veterána společnosti Intel Corporation, který se stal největším akcionářem společnosti Apple a vlivným členem její správní rady. Společnost se stala okamžitě úspěšnou, zejména poté, co Wozniak vynalezl diskový řadič, který umožnil přidat levnou disketovou jednotku, díky níž bylo ukládání a vyhledávání informací rychlé a spolehlivé. Díky prostoru pro ukládání a manipulaci s daty se Apple II stal oblíbeným počítačem pro zástupy amatérských programátorů. Především v roce 1979 představili dva Bostoňané – Dan Bricklin a Bob Frankston – první tabulkový procesor VisiCalc pro osobní počítače a vytvořili tak něco, čemu se později začalo říkat „killer app“ (zabijácká aplikace –; v dobrém slova smyslu): program tak užitečný, že podpořil prodej hardwaru.

Zatímco VisiCalc otevřel trh pro malé firmy a spotřebitele, dalším důležitým trhem byly v počátcích počítače Apple II základní vzdělávací instituce. Díky kombinaci agresivních slev a darů (a absenci jakékoliv počáteční konkurence) si společnost Apple vybudovala mezi vzdělávacími institucemi velkou pozici a přispěla k tomu, že její platforma dominovala softwaru pro základní školy až do 90. let.

Zisky a velikost společnosti Apple rostly historickým tempem: v roce 1980 měla společnost čistý zisk přes 100 milionů dolarů a více než 1 000 zaměstnanců. Její prosincová veřejná nabídka akcií byla největší od roku 1956, kdy na burzu vstoupila společnost Ford Motor Company. (Na konci roku 1980 byla hodnota společnosti Apple téměř 2 miliardy dolarů vyšší než hodnota společnosti Ford.) Společnost Apple však brzy začala čelit konkurenci ze strany vedoucího hráče počítačového průmyslu, společnosti International Business Machines Corporation. IBM čekala, až se trh s osobními počítači rozroste, a v roce 1981 představila vlastní řadu osobních počítačů IBM PC. IBM porušila svou tradici používat pouze proprietární hardwarové komponenty a software a sestavila stroj z běžně dostupných komponent, včetně mikroprocesoru Intel, a použila DOS (diskový operační systém) od společnosti Microsoft Corporation. Protože ostatní výrobci mohli používat stejné hardwarové komponenty, jaké používala společnost IBM, a také licencovat DOS od společnosti Microsoft, mohli vývojáři nového softwaru počítat s širokým trhem pro svůj software kompatibilní s IBM PC. Nový systém měl brzy vlastní „killer app“: tabulkový procesor Lotus 1-2-3, který si okamžitě získal přízeň podnikatelské komunity – trh, na který Apple II nedokázal proniknout.

Apple měl ale vlastní plán, jak znovu získat vedoucí postavení: sofistikovanou novou generaci počítačů, které by se výrazně lépe používaly. V roce 1979 vedl Jobs tým inženýrů, aby se seznámil s inovacemi vytvořenými ve výzkumném centru Palo Alto (Kalifornie) společnosti Xerox Corporation (PARC). Tam jim bylo předvedeno první funkční grafické uživatelské rozhraní (GUI) s okny na obrazovce, ukazovacím zařízením známým jako myš a použitím ikon neboli obrázků, které nahradily nepohodlné protokoly vyžadované všemi ostatními počítači. Společnost Apple tyto myšlenky okamžitě začlenila do dvou nových počítačů: Lisa, uvedený na trh v roce 1983, a levnější Macintosh, uvedený na trh v roce 1984. Druhý jmenovaný projekt převzal sám Jobs, který trval na tom, že počítač by měl být nejen skvělý, ale „šíleně skvělý“. Výsledkem bylo zjevení – dokonale sladěné s nekonvenční televizní reklamou ve stylu sci-fi, která Macintosh představila během přenosu Super Bowlu 1984 – počítač za 2 500 dolarů, který se nepodobal žádnému jinému předcházejícímu.

Navzdory nadšeným reakcím médií se Macintosh zpočátku prodával pod očekávání společnosti Apple. Kritici poukazovali na to, že Mac, jak se mu začalo říkat, nemá dostatečnou paměť a úložiště a chybí mu standardní vybavení, jako jsou kurzorové klávesy a barevný displej. (Mnozí skeptici také pochybovali o tom, že by dospělí někdy chtěli používat stroj, který je závislý na grafickém uživatelském rozhraní, a odsuzovali jej jako „hračku“ a plýtvání výpočetními zdroji.) V důsledku špatných prodejních výsledků byl Jobs v září 1985 odvolán ze společnosti jejím výkonným ředitelem (CEO) Johnem Sculleym. (Wozniak odešel z Applu v únoru 1985, aby se stal učitelem.) Pod Sculleyho vedením Apple stroj neustále zdokonaloval. V prvních letech však Mac zachránilo to, že Apple v roce 1985 uvedl na trh cenově dostupnou laserovou tiskárnu spolu s programem PageMaker od společnosti Aldus Corporation, který se stal první „killer“ aplikací pro Mac. Tyto dvě inovace společně odstartovaly revoluci v oblasti stolního publikování. Malé firmy a tiskárny mohly najednou vyrábět profesionálně vypadající brožury, letáky a dopisy, aniž by musely používat drahé litografické postupy. Grafický a vydavatelský průmysl se rychle stal nejdůležitějším trhem pro Mac.

Další novinkou byla softwarová databáze HyperCard, kterou Apple od roku 1987 zdarma dodával ke každému počítači Macintosh. Tento program, jehož autorem byl Bill Atkinson, využíval techniku hypertextového propojování a mnoho učitelů jej používalo k organizaci multimediálních prvků pro prezentace ve třídě – což je myšlenka, která předznamenala základy HTML (hypertext markup language) pro World Wide Web.

Pro Apple to byl zlatý věk; tržby společnosti se blížily 10 miliardám dolarů a ročně se prodalo více než milion počítačů. Přesto zisky společnosti Apple zastíraly skutečnost, že její podíl na trhu klesal, a to navzdory technologické převaze jejích produktů. Nekompatibilita počítačů Mac se softwarem Apple II, která byla zpočátku ignorována, zpomalila prodej vzdělávacích zařízení a vynutila si zachování zastaralé řady Apple II až do roku 1993. Spotřebitelský prodej utrpěl, protože společnost odrazovala od vývoje her z obavy, že Mac nebude brán vážně v podnikatelské komunitě. Navíc Microsoft po neúspěšném pokusu o dohodu o prodeji Mac OS na procesoru Intel uvedl vlastní grafický operační systém Windows. Společnost Apple se několik let marně soudila, aby zabránila Microsoftu kopírovat „vzhled“ svého operačního systému, ačkoli samotný Mac OS vycházel z grafického rozhraní PARC. Mezitím, jak se postupně zdokonalovaly další verze Windows a jak konkurence mezi více výrobci osobních počítačů vedla k větší inovaci a nižším cenám, bylo stále méně lidí ochotno platit vyšší ceny, které si Apple díky své pověsti kvality dokázal vydobýt.

To byly milníky, které předznamenaly úspěch společnosti Apple pro budoucí roky…