Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ) ve zpřesněném odhadu. V předběžném odhadu z konce července statistici původně uváděli, že hrubý domácí produkt (HDP) stoupl oproti loňsku o 0,4 procenta. Mezičtvrtletně se HDP zvýšil podle obou odhadů o 0,3 procenta.

Nárůst o 0,6 procenta byl podle dat ČSÚ nejvýraznějším meziročním posílením české ekonomiky za čtvrtletí od posledního kvartálu roku 2022. „Hlavními faktory růstu byly zejména rostoucí výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého fixního kapitálu. Naopak negativní vliv měla změna stavu zásob,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o dvě procenta, z toho na spotřebu domácností o jedno procento a na spotřebu vládních institucí o 4,3 procenta. U domácností se meziročně zvýšily zejména výdaje za nákup předmětů krátkodobé spotřeby a služeb. Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla meziročně o 0,7 procenta. Zvýšily se investice do obydlí, ostatních budov a staveb, dopravních prostředků a produktů duševního vlastnictví.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách 143 miliard korun, což bylo o 45,4 miliardy více než ve stejném období předchozího roku. Vývoz vzrostl meziročně o 0,4 procenta, hlavně díky vývozu služeb, kdežto dovoz meziročně klesl o 1,5 procenta.

Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, ve druhém čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,5 procenta a meziročně o 0,1 procenta. Meziroční vývoj pozitivně ovlivnily zejména obchod, doprava, ubytování a pohostinství s růstem o 2,3 procenta a peněžnictví a pojišťovnictví, které posílily o 7,3 procenta. Negativní vliv měl průmysl, který oslabil o 2,5 procenta, a rovněž stavebnictví s poklesem o 2,4 procenta.

Zatímco v roce 2022 se ještě meziroční čtvrtletní růsty HDP pohybovaly v řádu procent, od začátku loňského roku jsou už nejvýše v řádu desetin procenta. Ve třetím čtvrtletí roku 2023 zaznamenali statistici pokles ekonomiky o 0,4 procenta a v posledním loňském čtvrtletí ekonomika meziročně stagnovala.

<!– DIP popup–>

V roce 2030 má být podle odhadu státu v ČR 3000 aut na vodík místo 40.000

Stát výrazně snížil budoucí předpokládaný počet vodíkových aut na českých silnicích. V roce 2030 by mělo být v Česku registrováno okolo 3000 vodíkových osobních aut a 800 lehkých užitkových. Podle dřívějších předpokladů to mělo být celkem 40.000 až 50.000 vozů. Ve stejné době by v Česku mělo být 200 vodíkových autobusů proti původně předpokládané tisícovce. Vyplývá to z aktualizovaného Národního akčního plánu čisté mobility, který tento týden schválila vláda.

Důvodem přehodnocení odhadů je podle aktualizované strategie malý posun v nabídce vodíkových aut u automobilek v porovnání s rozvojem elektromobilů. Osobní auta na vodík na českém trhu prodávají značky Toyota a Hyundai, které nabízí modely Mirai a Nexo. Do poloviny loňského roku oba výrobci dohromady prodali 24 těchto vozů. V blízké budoucnosti s vodíkovým osobním autem počítá jen BMW. Na konci příštího roku aktualizovaný plán předpokládá 200 registrovaných osobních vodíkových aut, 50 lehkých užitkových, deset nákladních a deset autobusů.

„Nové revidované cíle vychází ze skutečnosti dosavadního celosvětového vývoje v oblasti vodíkové mobility, který implikuje, že vodík je vhodné jako palivo využít především pro oblasti nákladní, autobusové, lodní a letecké dopravy, kde jako alternativa nejsou zatím k dispozici baterie pro své fyzikální limity, nebo je limitujícím faktorem distribuční soustava,“ uvádí ministerstvo průmyslu v materiálu.

Kvůli tlaku na dekarbonizaci nákladní dopravy prostřednictvím unijních nařízení a směrnic lze podle plánu očekávat do roku 2030 postupný nástup vodíkové mobility v segmentu nákladní dopravy, a to i v ČR. „Navzdory faktu, že se vodíkový pohon v nákladní dopravě stále nachází na demonstrační úrovni, je očekávána komercionalizace tohoto pohonu v druhé polovině 20. let. Výhodou vodíku v segmentu nákladní dopravy je rychlost plnění, která standardně nepřesahuje 20 minut, vysoký dojezd až 1000 km u současné technologie kamionů typu N3. V návaznosti na výše uvedené je na úrovni národního plánu stanoven předpokládaný cíl počtu vodíkových kamionů do roku 2030, a to na počet 380 těžkých nákladních automobilů typu N2+N3,“ shrnuje plán.

Počet plánovaných vodíkových čerpacích stanic se proti dřívějším předpokladům příliš nezměnil. Stále počítá se 40 stanicemi do roku 2030 a zhruba 12 do konce příštího roku, i když konstatuje určité zpoždění výstavby kvůli problémům s dodávkami některých komponent.