Klíčové body
- Jerome Powell zdůraznil potřebu revidovat strategii Fedu a učit se z chyb pandemického období
- Powell připustil, že Fed podcenil inflaci a začal zvyšovat úrokové sazby příliš pozdě
- Přezkum strategie Fedu bude zahrnovat otázky týkající se inflace, nezaměstnanosti a možného trvalého růstu úrokových sazeb
Titulkům pátečního projevu předsedy Fedu dominovaly jeho obavy ze stavu ochlazujícího se trhu práce.
Powell však také předestřel, co bude první formální revizí strategie Fedu od doby, kdy byl zaskočen prudkým nárůstem inflace během pandemie, což byla chyba, která donutila úředníky rychle zvýšit úrokové sazby, aby dohnaly ztrátu.
„Až tento proces později v tomto roce zahájíme, budeme otevřeni kritice a novým nápadům a zároveň zachováme silné stránky našeho rámce,“ řekl Powell na každoročním sympoziu o hospodářské politice Fedu v Kansas City, tedy na stejném fóru, kde byl v roce 2020 představen výsledek posledního přezkumu.
„Limity našich znalostí – tak jasně patrné během pandemie – vyžadují pokoru a tázacího ducha zaměřeného na poučení z minulosti a jejich pružnou aplikaci na naše současné výzvy,“ řekl.
Během čtyř let, které uplynuly od poslední revize rámce měnové politiky americké centrální banky, byla tato banka svědkem globální pandemie, která se odehrála jednou za století, historických fiskálních stimulů a několika geopolitických krizí – to vše pomohlo vyhnat inflaci na nejvyšší úroveň za posledních čtyřicet let.
Významní ekonomové, bývalí představitelé Fedu a někteří republikánští zákonodárci kritizovali strategii, která byla vyhlášena krátce po nástupu Covidu-19 a těsně předtím, než ceny začaly prudce růst. Kritici ji obviňovali, že byla příliš úzce zaměřena na jediný scénář, kdy se inflace pohybovala pod 2% cílem Fedu, což vedlo k jejímu rychlému zastarání.

Sám Powell přiznává, že Fed začal se zvyšováním úrokových sazeb v roce 2022 pomalu, protože on a jeho kolegové špatně odhadli, jak trvalá inflace se ukáže být. Velká část debaty se od té doby vedla o tom, zda by část viny za toto zpoždění měly převzít změny rámce v roce 2020.
„Chvíli jim trvalo, než pochopili, že svět se změnil,“ řekla Ellen Meadeová, profesorka Dukeovy univerzity, která dříve působila jako hlavní poradkyně Fedu ve Washingtonu. „Rozhodně musí provést retrospektivu.“
Američtí centrální bankéři nejsou jediní, kdo provádí postmortem: Evropská centrální banka již zahájila podobnou revizi. Prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že toto cvičení nebude tak rozsáhlé jako to poslední v roce 2021 – které bylo první po 18 letech -, ale přesto by mohlo mít významné důsledky pro budoucí rozhodování o sazbách a reakci ECB na krize.
Ve Fedu budou úředníci pravděpodobně pečlivě zkoumat, jak přistupují ke každému z mandátů, které jim uložil Kongres – nízké inflaci a maximální zaměstnanosti. Rámec, který představili v roce 2020, byl ovlivněn okamžikem: Po letech, kdy se inflace pohybovala pod 2 %, byly miliony lidí právě vyhozeny z práce a inflace byla stále utlumená.
Na tomto pozadí byly založeny dvě klíčové změny. Zaprvé, centrální banka bude usilovat o mírně vyšší inflaci, než je cílová inflace, která následovala po období inflace pod cílem. A zadruhé, bude reagovat, když míra nezaměstnanosti vzroste nad úroveň, kterou považuje za neutrální, ale ne, když pod tuto úroveň klesne.
Významný odklon
Posledně jmenovaný posun znamenal pozoruhodný odklon od dlouhodobého přístupu, kdy Fed začínal zpřísňovat měnovou politiku v době nízké nezaměstnanosti, aby zastavil případné inflační tlaky, které by mohly být důsledkem horkého trhu práce.
„Někdy musíme zvýšit sazby dříve, než se rozběhne inflace,“ uvedla Kristin Forbesová, profesorka Massachusettského technologického institutu a bývalá politička Bank of England. „Budou se muset vrátit k větší symetrii toho, jak uvažují o inflaci i nezaměstnanosti.“
Ekonomové také naznačují, že v oddalování reakce Fedu na rostoucí inflaci může hrát roli jeho forward guidance. Politici v roce 2020 uvedli, že očekávají, že budou udržovat nízké sazby na podporu ekonomiky, dokud nebudou „nějakou dobu“ pozorovat inflaci mírně nad 2 %, a budou pokračovat v rozsáhlých nákupech dluhopisů, dokud nedosáhnou „dalšího podstatného pokroku“ při plnění svých cílů v oblasti inflace a zaměstnanosti.
Předmětem zkoumání bude pravděpodobně i to, jakým způsobem bude Fed své záměry sdělovat veřejnosti. Powell v červnu uvedl, že komunikace bude „v rámci“ přezkumu, přičemž nabídl jen málo podrobností o tom, co by to mohlo znamenat.
Jedním z hlavních bodů diskuse během prezentací i v kuloárech konference v Jackson Hole bylo, zda investoři a širší veřejnost rozumí přístupu Fedu a jak by mohl efektivněji telegrafovat, jak by mohl reagovat v různých situacích.
To se stalo horkým tématem v kruzích centrálního bankovnictví poté, co bývalý předseda Fedu Ben Bernanke v dubnu zveřejnil zprávu pro BOE. V ní doporučil tvůrcům politik, aby při svých prognózách více využívali takovou analýzu scénářů.
Guvernérka Fedu Lisa Cooková a Loretta Mesterová, která nedávno odešla z funkce prezidentky clevelandského Fedu, patří mezi americké představitele, kteří se o analýze scénářů vyjádřili příznivě. Zlepšení komunikace může být v nadcházejících měsících důležité v souvislosti s nejistotou ohledně trajektorie trhu práce, uvedla Mesterová.
„Když přijdou jiné údaje, než si myslíte, změní to vaši reakci,“ řekla Mesterová v rozhovoru na okraj konference v národním parku Grand Teton. „Jak to sdělíte běžnému člověku? To je to, co musíte udělat.“
Různé okolnosti
Vzhledem k tomu, že inflace se téměř vrátila k cíli Fedu a obavy z nezaměstnanosti rostou, je centrální banka připravena začít v září snižovat sazby. To přináší otázky, jak rychle musí zmírnit a kde se sazby nakonec usadí v centru pozornosti.

Někteří politici naznačují, že výpůjční náklady se nemusí vrátit na ultra nízké úrovně z minulosti – v rozporu s popisem „pravděpodobných“ výsledků v aktuálním „Prohlášení o dlouhodobějších cílech a strategii měnové politiky“ Fedu.
Debata se vede o tom, zda investiční boom v oblasti umělé inteligence, změna globalizačních vzorců a častější nabídkové šoky mohou vést k vyšším průměrným sazbám, nebo zda budou i nadále vítězit dlouhodobé trendy, jako je demografický vývoj, který v průběhu času tlačil sazby níže.
Politici se během přezkumu nemusí shodnout na odpovědi, ale možná budou chtít výslovněji uznat, že by mohli bojovat s inflací, která je buď nad, nebo pod jejich cílem, uvedl Meade.
„Posledních několik let bylo výzvou k probuzení,“ říká Forbesová. „Chcete provést rámcovou revizi, která bude odolná vůči mnoha různým ekonomickým okolnostem.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky