Klíčové body

Jak se vyvíjí nezaměstnanost a trh práce v České republice
Jaký je výhled do budoucna
V ČR se zhoršují podmínky na pracovním trhu, jsou desáté nejhorší v EU

Ve srovnání s loňskem se podíl nezaměstnaných zvýšil o 0,2 procentního bodu, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Nejvyšší nezaměstnanost zaznamenal Ústecký kraj se šesti procenty, nejnižší nezaměstnanost měla Praha, kde činila 2,9 procenta. Podle analytiků do konce roku vzroste nezaměstnanost ke čtyřem procentům, plošné propouštění ale neočekávají.

<!– DIP popup–>

Bez práce bylo na konci srpna 286.320 lidí, volných míst bylo k dispozici 263.247. Devátý měsíc v řadě tak počet uchazečů o práci převyšoval nabídku zaměstnání. Počet volných míst ale zároveň poprvé od března meziměsíčně vzrostl, proti červenci jich přibylo 1221.

Podle analytiků byla stagnace nezaměstnanosti očekávaná a odpovídá běžnému sezonnímu vývoji.

Rovněž podle Úřadu práce je stabilní nezaměstnanost pro prázdniny typická. „Na konci srpna a začátku září vždy na úřadě práce evidujeme zvýšený počet absolventů a mladistvých. Ti v srpnu tvořili čtyři procenta z celkového počtu uchazečů o zaměstnání, což je stejné procento jako v roce 2022 a 2023,“ uvedl generální ředitel ÚP ČR Daniel Krištof. Připomněl, že absolventi škol a mladí, kteří se třeba na školy nedostali a nezískali ještě práci, by se na Úřad práce měli přihlásit, jinak si sami budou muset uhradit zdravotní pojištění.

Analytici ale připomněli, že v meziročním srovnání se nezaměstnanost zvýšila, což spolu s převisem žadatelů o práci nad počtem volných míst naznačuje ochlazování trhu práce.

Na trhu práce přetrvávají regionální rozdíly. Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší na Mostecku, dosáhla tam 8,5 procenta. Naopak v okrese Praha-východ hledalo práci 1,5 procenta lidí, což je nejnižší míra nezaměstnanosti v Česku. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s 10,5 uchazeče na jednu pozici. Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadlo na Mladoboleslavsku, a to 0,2 uchazeče na jedno místo.

Chcete využít této příležitosti?

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v srpnu 88.591 lidí, což představuje 30,9 procenta všech uchazečů o zaměstnání. V průměru byla výše podpory 11.567 korun měsíčně.

V ČR se zhoršují podmínky na pracovním trhu, jsou 10. nejhorší v EU

V ČR se třetím rokem v řadě zhoršují podmínky na pracovním trhu, jsou desáté nejhorší v EU. Může za to hlavně malá flexibilita a velké nerovnosti v odměňování mužů a žen. Česku se nedaří vytvářet přívětivé podmínky pro zaměstnance na pracovním trhu navzdory nejnižší nezaměstnanosti v EU, vyplývá z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví, který společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech.

Podmínky na pracovním trhu podle indexu odpovídají 18. místu v evropské sedmadvacítce při hodnocení od nejlepších k nejhorším státům, v roce 2022 byla ČR na 15. místě. Na vině je podle autorů analýzy i nízká flexibilita. Čeští zaměstnanci často nemají možnost zkráceného úvazku, i když by o něj měli zájem. To vede k prohlubování nerovností, jelikož právě tato flexibilita pomáhá rodičům, kteří zůstávají doma s dětmi, být aspoň částečně ekonomicky aktivní, uvedli. Částečné úvazky pak brání také výraznějšímu propadu výdělků.

Nejlepší podmínky pro zaměstnance jsou v Nizozemsku, Rakousku a severských státech včetně Dánska. Tyto země spojuje mimo jiné vysoká flexibilita práce. Například v Nizozemsku se může 24 procent zaměstnanců rozhodnout, kde a kdy budou pracovat, teda zda třeba v takzvané klouzavé pracovní době, tedy bez jasně stanoveného času práce, a z domova). V ČR tento podíl zaměstnanců činí 14 procent. Podíl zkrácených úvazků v Nizozemsku činí 42,8 procenta, zatímco v Česku je to 6,9 procenta, což je devátý nejnižší podíl v EU, uvedl analytik z projektu Evropa v datech Milan Mařík.

S horším stavem pracovního trhu se podle analýzy potýkají především země z východní a jižní části EU. Například Španělsko trápí nejvyšší nezaměstnanost v EU či malý počet zkrácených úvazků a nízká flexibilita práce, stejně jako většinu zemí se špatným stavem trhu práce.

Nezaměstnanost v ČR v roce 2023 byla 2,6 procenta, což je nejnižší hodnota v EU. Ačkoli v poslední době klesal počet volných míst, lidem se stále dařilo nacházet práci. Nízká nezaměstnanost může pro Česko představovat ale i problém, protože se podle ekonomů pohybuje pod zdravou mírou, za kterou považují téměř dvojnásobek aktuální nezaměstnanosti v ČR.

Nezaměstnanost v Česku se v srpnu nezměnila a zůstala na červencové hodnotě 3,8 %. Ve srovnání s loňskem se podíl nezaměstnaných zvýšil o 0,2 procentního bodu, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Nejvyšší nezaměstnanost zaznamenal Ústecký kraj se šesti procenty, nejnižší nezaměstnanost měla Praha, kde činila 2,9 procenta. Podle analytiků do konce roku vzroste nezaměstnanost ke čtyřem procentům, plošné propouštění ale neočekávají.  Bez práce bylo na konci srpna 286.320 lidí, volných míst bylo k dispozici 263.247. Devátý měsíc v řadě tak počet uchazečů o práci převyšoval nabídku zaměstnání. Počet volných míst ale zároveň poprvé od března meziměsíčně vzrostl, proti červenci jich přibylo 1221. Podle analytiků byla stagnace nezaměstnanosti očekávaná a odpovídá běžnému sezonnímu vývoji. Rovněž podle Úřadu práce je stabilní nezaměstnanost pro prázdniny typická. "Na konci srpna a začátku září vždy na úřadě práce evidujeme zvýšený počet absolventů a mladistvých. Ti v srpnu tvořili čtyři procenta z celkového počtu uchazečů o zaměstnání, což je stejné procento jako v roce 2022 a 2023," uvedl generální ředitel ÚP ČR Daniel Krištof. Připomněl, že absolventi škol a mladí, kteří se třeba na školy nedostali a nezískali ještě práci, by se na Úřad práce měli přihlásit, jinak si sami budou muset uhradit zdravotní pojištění. Analytici ale připomněli, že v meziročním srovnání se nezaměstnanost zvýšila, což spolu s převisem žadatelů o práci nad počtem volných míst naznačuje ochlazování trhu práce. Na trhu práce přetrvávají regionální rozdíly. Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší na Mostecku, dosáhla tam 8,5 procenta. Naopak v okrese Praha-východ hledalo práci 1,5 procenta lidí, což je nejnižší míra nezaměstnanosti v Česku. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s 10,5 uchazeče na jednu pozici. Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadlo na Mladoboleslavsku, a to 0,2 uchazeče na jedno místo. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v srpnu 88.591 lidí, což představuje 30,9 procenta všech uchazečů o zaměstnání. V průměru byla výše podpory 11.567 korun měsíčně. Zdroj: Canva V ČR se zhoršují podmínky na pracovním trhu, jsou 10. nejhorší v EU V ČR se třetím rokem v řadě zhoršují podmínky na pracovním trhu, jsou desáté nejhorší v EU. Může za to hlavně malá flexibilita a velké nerovnosti v odměňování mužů a žen. Česku se nedaří vytvářet přívětivé podmínky pro zaměstnance na pracovním trhu navzdory nejnižší nezaměstnanosti v EU, vyplývá z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví, který společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech. Podmínky na pracovním trhu podle indexu odpovídají 18. místu v evropské sedmadvacítce při hodnocení od nejlepších k nejhorším státům, v roce 2022 byla ČR na 15. místě. Na vině je podle autorů analýzy i nízká flexibilita. Čeští zaměstnanci často nemají možnost zkráceného úvazku, i když by o něj měli zájem. To vede k prohlubování nerovností, jelikož právě tato flexibilita pomáhá rodičům, kteří zůstávají doma s dětmi, být aspoň částečně ekonomicky aktivní, uvedli. Částečné úvazky pak brání také výraznějšímu propadu výdělků. Nejlepší podmínky pro zaměstnance jsou v Nizozemsku, Rakousku a severských státech včetně Dánska. Tyto země spojuje mimo jiné vysoká flexibilita práce. Například v Nizozemsku se může 24 procent zaměstnanců rozhodnout, kde a kdy budou pracovat, teda zda třeba v takzvané klouzavé pracovní době, tedy bez jasně stanoveného času práce, a z domova). V ČR tento podíl zaměstnanců činí 14 procent. Podíl zkrácených úvazků v Nizozemsku činí 42,8 procenta, zatímco v Česku je to 6,9 procenta, což je devátý nejnižší podíl v EU, uvedl analytik z projektu Evropa v datech Milan Mařík. S horším stavem pracovního trhu se podle analýzy potýkají především země z východní a jižní části EU. Například Španělsko trápí nejvyšší nezaměstnanost v EU či malý počet zkrácených úvazků a nízká flexibilita práce, stejně jako většinu zemí se špatným stavem trhu práce. Nezaměstnanost v ČR v roce 2023 byla 2,6 procenta, což je nejnižší hodnota v EU. Ačkoli v poslední době klesal počet volných míst, lidem se stále dařilo nacházet práci. Nízká nezaměstnanost může pro Česko představovat ale i problém, protože se podle ekonomů pohybuje pod zdravou mírou, za kterou považují téměř dvojnásobek aktuální nezaměstnanosti v ČR. Zdroj: Getty Images