Francie se probouzí do kruté reality: její pokles v očích globálních investorů naznačuje dlouhou, bolestivou a nejistou cestu k obnově. Země, jejíž dluhopisy byly v minulosti považovány za náhražku německých dluhopisů, nejbezpečnějších aktiv v regionu, se nyní ocitá v roli plakátového dítěte fiskální inkontinence. Výnosy jejího dluhu se nyní vyrovnávají Španělsku - a stále více se blíží výnosům Itálie. Francouzští představitelé, kteří se po červnových předčasných volbách ocitli v kleštích parlamentu, varují Brusel, že bude trvat pět let, než se podaří snížit deficity na úroveň limitů Evropské unie. Pokus o zahájení tohoto úkolu se očekává ve čtvrtek, kdy vláda premiéra Michela Barniera představí svůj rozpočet na rok 2025. Náhlý obrat v situaci Francie znamená prudký zvrat pro předsednictví Emmanuela Macrona, jehož snaha o pro-podnikatelskou transformaci se po brexitu rozšířila dokonce na přetvoření Paříže v rádoby regionální finanční centrum. V situaci, kdy veřejné finance krvácejí a ekonomika se propadá, jsou ohroženy veškeré dividendy v oblasti růstu a zaměstnanosti, kterých dosáhl. Mezitím režim stability ustoupil přetrvávající nestabilitě, protože Barnier řídí zemi jen podle rozmaru vůdkyně krajní pravice Marine Le Penové. Zdroj: Getty images Francie, která kulhá k prezidentským volbám v roce 2027, se přizpůsobuje dojemné změně svého postavení. Stát, který byl kdysi v čele Evropy, je investory stále více vnímán jako mrtvá váha pro region, zkalená rozpočtovou velkorysostí a zmítaná extrémy svého politického spektra. „Francouzské ekonomice už velmi dlouho prochází fiskální vražda,“ řekl Raphael Gallardo, hlavní ekonom společnosti Carmignac Gestion. „Pokud se nechceme dostat do mnohem neklidnějších vod, musíme loď velmi rychle narovnat.“ Nové paradigma Změna ve vnímání finančních trhů byla dramatická, cenová výhoda, kterou Francie kdysi získala díky dobré likviditě svého dluhu, hluboké investorské základně a silným institucím, se během několika měsíců prakticky vypařila. Rozdíl mezi výnosy francouzských a německých dluhopisů, který je měřítkem rizika, se pohybuje na úrovni téměř 80 bazických bodů, což je dvojnásobek průměru posledních deseti let. „Nacházíme se v novém paradigmatu,“ řekl Peter Goves, vedoucí výzkumu státních dluhopisů na rozvinutých trzích ve společnosti MFS Investment Management. „Trh hledá fiskální obezřetnost. Trh chápe, že toho nedosáhneme ze dne na den.“ Vzhledem k tomu, že mezinárodní investoři vlastní více než polovinu dluhu země v hodnotě 2,6 bilionu eur, stigma spojené s Francií znamená, že někteří z nich nyní hlasují nohama. Fondy v Japonsku - v posledních letech pozoruhodní kupci jejích dluhopisů - v srpnu již čtvrtý měsíc v čistém vyjádření odprodávaly francouzské státní cenné papíry, což je nejdelší série prodejů od konce roku 2022. Akira Takei, tokijský manažer s pevným výnosem společnosti Asset Management One Co, která patří mezi největší asijské investiční firmy, uvedl, že od červnového Macronova rozpuštění parlamentu nedrží téměř žádný dluh země. Dává přednost Španělsku nebo Itálii. „Francie má nejvyšší míru politické nejistoty,“ řekl. „Vzhledem k tomu, že v Evropě jsou k dispozici jiné možnosti, není již třeba investovat.“ Zdroj: Shutterstock V takto pochmurné situaci na finančních trzích se Macron minulý měsíc obrátil na bývalého vyjednavače pro brexit Barniera, aby se pokusil zachránit úspěšný hospodářský příběh, který pečlivě sestavoval po mnoho let. Premiérovým prvním úkolem je navrhnout a předložit důvěryhodný fiskální plán a zároveň se orientovat v nepřátelsky naladěné legislativě s podporou pouze menšiny zákonodárců. Jeho úspěch bude do značné míry záviset na Macronově někdejší politické nemesis Le Penové. Parlamentní matematika činí z její strany Národní shromáždění faktického vládce, který může Barniera odvolat z funkce, pokud se připojí k návrhům na vyslovení nedůvěry, které již plánuje levice. Francie má „základní ekonomické přednosti, ale hlavní slabinou je nyní politika, která bude velmi ztěžovat omezení rozpočtového deficitu,“ řekl Paul De Grauwe, profesor politické ekonomie na London School of Economics. Nelehký boj Barnier ve snaze přimět politiky k tomu, aby se přizpůsobili, varoval, že pokud nebudou přijata tvrdá opatření, bude země vystavena spekulacím na trhu kvůli svému dluhu, který by měl v příštím roce vzrůst na necelých 115 % hrubého domácího produktu. Agentura France Tresor, která pro zemi vydává dluhopisy, zveřejní své plány na rok 2025 spolu s předložením rozpočtu parlamentu tento týden. Ninon Bachet, stratég pro úrokové sazby ve společnosti Societe Generale SA, očekává, že Francie v příštím roce zvýší prodej dluhopisů - na rozdíl od jiných zemí. Samotný rozpočet by měl zahrnovat úpravu ve výši 60 miliard eur, která bude ze dvou třetin tvořena výdajovými škrty a z jedné třetiny zvýšením daní. Cílem je snížit deficit z letošních zhruba 6,1 % výkonu ekonomiky na 5 %, což je mnohem více než původně plánovaných 4,4 % předchozí administrativou. Nová vláda uvedla, že bez přijetí opatření by schodek v příštím roce dosáhl 7 %. K Barnierovým potížím se přidává i to, že plán vyvolal rozhořčení zákonodárců loajálních Macronovi, z nichž někteří tvrdí, že zvýšení daní by podkopalo prezidentovo dědictví politiky, které připisují zásluhu na tvorbě pracovních míst a růstu. Tyto spory hrozí, že snaha o nápravu financí ztratí na dynamice. „Pokud chceme mít přehled o tom, jak to uděláme, pokud nechceme být disciplinováni trhy, Němci a Evropou, musíme to lépe dělat za vlastních podmínek,“ řekl Ludovic Subran, hlavní ekonom Allianz SE se sídlem v Paříži. „Musíte být ale přesní jako švýcarské hodiny - nejsem příliš pesimistický, ale je to těžký boj.“ I kdyby se plán podařilo uskutečnit, byl by to pouze první krok k tomu, aby se schodek vrátil do limitu EU, který činí 3 % výkonu ekonomiky, do roku 2029 - dva roky poté, co Macron opustí svůj úřad. Kromě případné kontroly ze strany Bruselu v nadcházejících týdnech čeká Barniera další zkouška v podobě nadcházejícího souboru úvěrových přezkumů. Agentura Fitch, která loni Francii snížila rating, může vydat nové hodnocení v pátek, agentura Moody's ji bude následovat 25. října a agentura S&P o měsíc později. Zdroj: CNN Druhá největší ekonomika eurozóny se mezitím potýká s růstem po dočasné podpoře, kterou jí přineslo pořádání olympijských her v Paříži. Ukazatel založený na průzkumech nákupních manažerů ve službách a výrobě se minulý měsíc opět dostal do záporných hodnot, což naznačuje pokles. Přes všechny krachy, kterým země čelí, je tu pro Macrona stále určitá útěcha. Vedoucí představitelé finančního průmyslu se sídlem v této zemi trvají na tom, že nezměnili své strategie týkající se Francie, a dodávají, že prozatím neočekávají žádné výrazné omezení a mohli by dokonce zaznamenat mírnou expanzi. Ani všichni investoři se nevzdali naděje. Někteří sázejí na to, že se země dokáže protloukat alespoň do léta 2025, což by pro Macrona byla první příležitost vypsat další volby. Společnost RBC BlueBay Asset Management nedávno uzavřela krátkou pozici na francouzském spreadu a vsadila na to, že Národní shromáždění se může v nadcházejících měsících zdržet hlasování o nedůvěře na základě toho, že úsporná opatření ještě více oslabí Macronovu popularitu a zvýší jeho vlastní štěstí. „Le Penová může dojít k závěru, že má smysl vypadat v očích voličů 'rozumně' a krátkodobě podpořit vládu, než v červnu příštího roku vytáhne paty z vlády,“ uvedl Mark Dowding, investiční ředitel společnosti.