na 15. místo mezi 41 sledovanými zeměmi, jak ukazuje aktuální analýza investiční platformy Portu, kterou poskytla ČTK. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se meziroční inflace v Česku zvýšila z 2,6 procenta v září na 2,8 procenta v říjnu, což znamená mírný, ale výrazný růst cenové hladiny.

Analýza dále ukazuje, že nejvyšší inflace v Evropě byla zaznamenána na Ukrajině, kde dosáhla 9,7 procenta, což je významný nárůst cen. Druhé nejvyšší hodnoty inflace se pak dočkalo Rusko s meziroční inflací 8,6 procenta. Mezi země s vysokou inflací se zařadily také Bělorusko (5,4 procenta), Moldavsko (5,3 procenta) a Island (5,1 procenta).

V rámci sousedních států vykázalo vyšší inflaci než Česko Polsko, kde meziročně vzrostly ceny o 5,0 procenta, a také Slovensko s inflací 3,1 procenta. Naopak v Rakousku byla inflace nižší, dosáhla zde pouze 1,8 procenta, zatímco v Německu činila 2,0 procenta. Na opačné straně žebříčku byla Slovinsko, které zaznamenalo nulový meziroční růst cen a bylo tak na vrcholu žebříčku zemí s nejnižší inflací. K zemím s nejnižšími hodnotami inflace se připojily také Litva s inflací 0,3 procenta, Kosovo s 0,4 procenta a Švýcarsko s 0,6 procenta.

<!– DIP popup–>

Elektřinu mezi sebou v Česku sdílí více než 10.000 účastníků, zaregistrováno jich pak je téměř 12.000. Od začátku září dosud mezi sebou sdíleli přes 320 megawatthodin (MWh) elektřiny, což odpovídá měsíční spotřebě asi 1000 domácností. Největší zájem o sdílení mají zákazníci v rámci jedné nebo více vlastních nemovitostí. ČTK dnes o tom informovalo Elektroenergetické datové centrum (EDC). Zájemci o sdílení elektřiny se mohou registrovat u centra od srpna, reálné sdílení funguje od září.

Sdílení elektřiny v Česku zavedla loňská novela energetického zákona. Sdílení je možné například v rámci komunit nebo vlastní vyrobenou elektřinu na jiném předávacím místě, například z chalupy do bytu. EDC spustilo provoz začátkem srpna, sdílení fakticky začalo fungovat od září. Dosud je zaregistrováno přes 5120 výroben a 5508 odběrných míst.

„Za první tři měsíce evidujeme již téměř 12.000 registrací do portálu EDC. Celým procesem až k podpisu smlouvy dosud prošlo celkem 10.044 účastníků sdílení. Ti se sdružili do více než 4300 skupin sdílení, mezi něž patří takzvaní aktivní zákazníci, bytové domy a energetická společenství,“ řekl předseda představenstva EDC Petr Kusý. Upozornil, že s postupnou nižší intenzitou slunečního svitu očekává v nejbližších měsících spíše menší objemy sdílené elektřiny a výraznější nárůst předpokládá opět na jaře.

Mezi skupinami sdílení dominuje režim tzv. aktivního zákazníka, který EDC eviduje u téměř 4200 osob. Největší zájem je o sdílení v rámci jedné nebo více vlastních nemovitostí. To se týkalo téměř každé druhé nově uzavřené smlouvy.

„V říjnu jsme zaregistrovali také první energetické společenství. Ta obecně umožňují sdílet elektřinu mezi větším počtem členů, ale proces jejich registrace je náročnější a vyžaduje i zapsání u Energetického regulačního úřadu. Výraznější nárůst počtu energetických společenství proto předpokládáme zhruba v polovině příštího roku,“ dodal Kusý.

Elektroenergetické datové centrum v současné době funguje v dočasném módu, který umožňuje sdílení elektřiny v rámci komunitní energetiky mezi aktivními zákazníky, výrobci elektřiny a v energetických společenstvích. S plným provozem, který bude zahrnovat také služby akumulace či agregace elektřiny, se počítá od poloviny roku 2026.

Spotřeba plynu v Česku poprvé po třech letech vzrostla, když v letošním třetím čtvrtletím Češi spotřebovali 887 milionů metrů krychlových zemního plynu, což byl meziroční nárůst o 1,8 procenta. Vliv mělo především chladnější září. Informoval o tom dnes v tiskové zprávě Energetický regulační úřad (ERÚ). Celkově je ovšem spotřeba za dosavadní průběh roku zhruba o pět procent meziročně nižší, důvodem bylo zejména teplejší počasí v předchozím průběhu roku.

„Třetí čtvrtletí tohoto roku bylo teplotně opravdu rozporuplné. Ovšem zatímco neobyčejně teplé prázdninové měsíce neměly na spotřebu zemního plynu v podstatě vliv, meziročně chladnější září do celkových statistik naopak velmi výrazně promluvilo. Nárůst spotřeby se projevil hlavně u domácností a dalších kategorií, které plyn využívají mimo jiné k topení,“ uvedl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.

I přes poslední nárůst je ovšem celková spotřeba plynu podle něj na úrovni 90. let minulého století, tedy na třicetiletých minimech spotřeby. Ve třetím čtvrtletí roku 2020, než začalo docházet ke konstantnímu poklesu, Češi spotřebovali 1,2 miliardy metrů krychlových plynu, tedy o téměř 40 procent více než letos, dodal Trávníček.

Nejvíce se v letošním třetím čtvrtletí zvýšila spotřeba u domácností, a to o více než pětinu. Maloodběratelé z řad podnikatelů spotřebovali o 18,5 procenta více plynu, následovala kategorie středního odběru s více než desetiprocentním nárůstem. Naopak velkoodběratelé, kteří mají na spotřebě podíl téměř 72 procent, spotřebu snížili o 2,1 %.