Akciový trh nemůže růst věčně. Tu a tam se nad trhy zatáhne pomyslné mračno. Medvědí trh, až tentokrát přijde, bude obzvláště bolestivý. Je to proto, že stále více pozorovatelů akciových trhů považuje poklesy za příležitost k nákupu. To je varovným znamením rostoucího přebytku kapitálu. To je v důsledku definice tzv. medvědí nálady na trhu. Důvodem, proč se investoři na trhu stávají tak veselými, je to, že každý z poklesů trhu v posledním roce se ukázal jako dočasný, což je vedlo k závěru, že poklesy by měly být považovány za nákupní příležitosti. Výsledkem je, že pomyslná „zeď obav“, po které býčí trhy rády šplhají, je stále slabší. To zase naznačuje, že pochopení tohoto faktoru – tedy přesvědčení účastníků trhu, že každý pokles nemusí být nutně nákupní příležitostí – bude vyžadovat hluboký a bolestivý pokles trhu. Zásadní je v tomto ohledu tzv. Index sentimentu na trzích . Například před rokem se HSNSI dostal až na minus 15 %. Během červencového a srpnového poklesu trhu se naopak HSNSI nikdy nedostal níže než na plus 12 %. Při zářijovém poklesu byla nejnižší úroveň 32 % a při posledním poklesu dosáhl HSNSI nejnižší úrovně 52 %. Učebnicová ilustrace toho, proč je tento vzorec nebezpečný, pochází z vrcholu bubliny dot-com na začátku roku 2000. Možná si vzpomínáte, že to bylo rozhodně období iracionálního nadšení, které bylo podpořeno mimořádným růstem akciového trhu na konci 90. let, kdy každý pokles bylo skutečně příležitostí k nákupu. Takže když trh v březnu 2000 dosáhl svého vrcholu, většina účastníků trhu byla přesvědčena, že tento pokles bude jen dočasný a především pak další skvělou příležitostí ke zvýšení jejich akciového podílu.Je neuvěřitelné, že v okamžiku, kdy trh klesl o 10 % ze svého historického maxima, byla průměrná doporučená úroveň akciové expozice mezi investory na trhu zaměřenými na Nasdaq vyšší než na tomto vrcholu. To bylo iracionální. Víme, že akciový trh nebude stoupat věčně. Protichůdná analýza naznačuje, že vrchol může nastat kdykoli, a až k němu dojde, pokles může být obzvláště hluboký a bolestivý. Kromě tohoto indexu investoři často sledují také tzv. index strachu: Index strachu na trhu, známý také jako VIX , je index, který měří volatilitu na akciovém trhu, a konkrétně na americkém indexu S&P 500. Tento index vytvořila chicagská burza CBOE a často se mu přezdívá „index strachu,“ protože ukazuje, jak nervózní nebo nejistý je trh ohledně vývoje cen v blízké budoucnosti. Jak VIX funguje: Vyšší hodnoty VIX znamenají, že investoři očekávají vyšší volatilitu, což často odpovídá období nejistoty nebo strachu na trzích . Nižší hodnoty VIX znamenají, že investoři očekávají stabilnější trh s nižší volatilitou, což může signalizovat klidné období nebo důvěru v růst. Hodnota VIX se odvíjí od cen opcí na index S&P 500 – čím vyšší je poptávka po opcích , tím vyšší je hodnota VIX. Samozřejmě, že ani my v Burzovním světě neví a ani nemůže vědět, kdy vrchol na trhu skutečně nastane. Historie nám ale ukazuje, že to prostě přijde. Trhy jsou ze své podstaty volatilní, a i když např. akcie mají dlouhodobou tendenci růst, v kratších horizontech výkyvy vidíme. To by měl mít chytrý investor vždy na paměti. 💡 Proč jsou akciové trhy volatilní? Akcie v dlouhodobém i krátkodobém horizontu samozřejmě reagují na celou řadu faktorů. To na trhu způsobuje volatilitu. Důvodů k výkyvům existuje celá řada, níže si pro vás Bullionář rozebral některé z těch nejdůležitějších. Volatilita odráží míru, do jaké ceny akcií kolísají nahoru a dolů, a tato kolísavost je způsobena několika hlavními důvody: Ekonomické podmínky: Zprávy o ekonomických ukazatelích, jako jsou inflace, úrokové sazby, nezaměstnanost a růst HDP, mohou způsobit prudké změny na trzích. Když jsou tyto zprávy horší než očekávané, mohou investoři ztratit důvěru a prodávat akcie, což způsobuje pokles cen. Zprávy o firmách: Firemní výsledky a další zprávy mají významný vliv na ceny akcií daných společností a někdy i na celý trh. Například neočekávaně špatné hospodářské výsledky mohou vést k masivnímu výprodeji. Politické události: Politická nejistota, například volby, změny ve vládě, obchodní spory nebo vojenské konflikty, může zvýšit volatilitu. Investoři často reagují na politické změny nebo nejistoty obavami, které ovlivňují trhy. Globální události: Velké události, jako jsou pandemie , přírodní katastrofy nebo geopolitická napětí, mohou mít náhlý a silný dopad na akciové trhy. Tyto události mohou změnit očekávání o ekonomické budoucnosti a způsobit masivní výprodeje nebo nákupy. Sentiment investorů: Chování investorů často závisí na emocích, jako jsou strach a chamtivost, což způsobuje, že trhy mohou být volatilní i bez přímých fundamentálních důvodů. Pokud investoři věří, že trh poroste, mohou začít nakupovat a tlačit ceny nahoru, a naopak. Obchodní algoritmy a vysokofrekvenční obchodování: Pokročilé obchodní systémy založené na algoritmech mohou rychle reagovat na změny v cenách nebo zprávách, což zesiluje pohyby na trhu. Tyto systémy mohou vytvářet značnou volatilitu, protože provádějí velké množství obchodů během velmi krátkého času. Úrokové sazby: Změny úrokových sazeb, zejména ty, které oznamují centrální banky, mají zásadní vliv na ocenění akcií. Zvýšení sazeb obvykle snižuje atraktivitu akcií, protože investoři dávají přednost stabilním výnosům z dluhopisů, což může vést k poklesu cen akcií. Tyto faktory se neustále mění a vzájemně ovlivňují, což způsobuje, že akciové trhy reagují dynamicky a někdy i dost výrazně.