Pesimističtější byli v porovnání s listopadem podnikatelé i spotřebitelé, uvádí Český statistický úřad . Důvěra v ekonomiku je přesto na vyšší úrovni než byla před rokem, kdy měl její souhrnný indikátor hodnotu 93,8 bodu.Indikátor důvěry podnikatelů se v prosinci meziměsíčně snížil o 0,4 bodu na 96,9 bodu. „K prosincovému mírnému poklesu důvěry v podnikatelské sféře přispěl zejména pokles poptávky v odvětví průmyslu a s tím úzce související nižší očekávané tempo růstu výrobní činnosti v příštích třech měsících,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.Důvěra podnikatelů v průmyslu se v prosinci meziměsíčně snížila o 2,4 bodu. Na stejné hodnotě jako v listopadu se v prosinci držela důvěra podnikatelů ve stavebnictví. O 1,5 bodu vzrostla v meziměsíčním srovnání důvěra ve vybraných odvětvích služeb. Mírně, o 0,4 bodu, stoupla i v obchodě.Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka výsledky konjunkturálního průzkumu nejsou překvapivé. „Nepříznivá je především situace v průmyslu, kde se ukazuje, že pozitivní záchvěvy obvykle nemají dlouhého trvání. Zvlášť když se ukáže, že situace v zahraničí nesměřuje příznivým směrem,“ sdělil Dufek ČTK. Podle něj slabý hospodářský vývoj v Německu snižuje poptávku po tuzemské produkci, což nutí české firmy optimalizovat provoz a snižovat počty zaměstnanců. Se zvýšenou neochotou klesá také chuť firem investovat.Důvěra spotřebitelů se meziměsíčně snížila o 1,2 bodu na hodnotu 100,4 bodu. Prosincový průzkum mezi spotřebiteli tak přinesl částečnou korekci růstu důvěry z předešlých třech měsíců. „Důvodem jsou především zvýšené obavy ze zhoršení celkové hospodářské situace a rostoucí počet domácností, které nepředpokládají, že v roce 2025 budou významněji utrácet za velké nákupy,“ uvedla Anastasija Neradová z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.„Nálada spotřebitelů zůstává z dlouhodobého hlediska, tedy na poměry uplynulých 20 let, mírně nadprůměrná. Spotřebitelé se díky odeznění mimořádně vysoké inflace a obnovení růstu reálných mezd letos osmělují k vyšším útratám, zůstávají však opatrní. Jejich reálné příjmy stále zůstávají pod úrovní roku 2019, navíc vnímají problémy, jimž ekonomika čelí,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.Podíl spotřebitelů očekávajících pro období příštích 12 měsíců zhoršení celkové ekonomické situace v ČR se mírně zvýšil. Podíl domácností očekávajících zlepšení své finanční situace v příštích roce se ve srovnání s listopadem téměř nezměnil.Meziměsíčně se mírně snížil počet domácností, které hodnotí svou současnou finanční situaci hůře, než tomu bylo v předchozích 12 měsících. Podíl spotřebitelů, kteří se domnívají, že současná doba není vhodná k pořizování velkých nákupů, v prosinci vzrostl.Srovnání indikátorů důvěry v ekonomiku ČR:Indikátoryprosinec 2024listopad 2024prosinec 2023Průmysl88,590,995,4Stavebnictví113,9113,9101,3Obchod96,896,492,1Vybrané služby103,7102,295,3Podnikatelé celkem96,997,395,5Spotřebitelé100,4101,685,4Souhrnný97,598,093,8<!– DIP popup–>V Česku pracuje kolem 195.000 lidí ve starobním důchodu. Přes čtyři pětiny z nich chodí do zaměstnání, ostatní jsou na dohodu či jako živnostníci. Asi 99.200 pracovníkům bylo přes 67 let, tedy polovině. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo ministerstvo práce a sociálních věcí . Počet pracujících starobních penzistů a penzistek rostl do roku 2019, kdy byl zatím nejvyšší. Tehdy dosahoval skoro 219.500. V letech epidemie pak klesal. Lidé ve starobním důchodu, kteří dál pracují, přestanou od začátku příštího roku podle schválené penzijní reformy platit důchodové odvody. Zůstane jim tak v peněžence o 6,5 procenta ze mzdy víc.Poslední data poskytlo ministerstvo práce za rok 2022. Tehdy sociální správa evidovala 194.566 starobních důchodců a důchodkyň, kteří měli práci. Z nich 163.543 bylo zaměstnanců, zbytek tvořili dohodáři a osoby samostatně výdělečně činné. Zhruba 3200 lidí mělo dohodu či živnost i zaměstnaneckou smlouvu.Důchodový věk v Česku se postupně posouvá, a to u mužů obvykle o dva měsíce ročně a u žen o čtyři či šest měsíců. Ve 30. letech by se měl dostat na 65 let. Podle důchodové reformy by pak mělo navyšování pokračovat o měsíc ročně. Po polovině století by mělo skončit na stropu 67 let. Podle odborářů či některých opozičních a mimoparlamentních politiků lidé do takového věku pracovat nevydrží. Opoziční ANO už ohlásilo, že pokud po volbách převezme vládu, řadu reformních úprav zruší.Téměř tři čtvrtiny pracujících penzistů a penzistek měly už v roce 2022 více než 65 let. Zhruba 99.200 lidí pak pracovalo po svých 67. narozeninách, tedy polovina pracujících důchodců. Téměř 28 procent mělo přes 70 let, a to celkem 53.900. Nejvíc bylo čtyřiašedesátiletých, a to přes 25.700. Pětašedesátníků a pětašedesátnic se zaměstnáním, dohodou či živností evidovalo MPSV 24.200, šestašedesátiletých pak 20.400.Podle statistického úřadu celkový počet pracujících důchodců přibývá. Podle výsledků sčítání lidu jich mělo v roce 2021 práci 565.800 a tvořili téměř 11 procent pracovní síly. Tento počet však zahrnuje lidi jak se starobní, tak s invalidní penzí. Od roku 2011 se víc než zdvojnásobil, když tehdy pracovalo 228.000 lidí s nějakou penzí.Pracující starobní důchodci přestanou od příštího roku platit důchodové odvody. Z výdělku se na důchodové pojištění posílá 6,5 procenta. Opatření nahrazuje dosavadní mírné zvyšování penze za odpracovanou dobu navíc. Podle ministerstva by tak penzistům a penzistkám s výdělkem 20.000 korun hrubého mohlo nově měsíčně zůstat 1300 korun navíc, ročně 15.600 korun. U mzdy či platu 40.000 korun by to měsíčně bylo 2600 korun a za rok 31.200 korun, uvedlo tiskové oddělení. Výpadek příjmů státu z důchodových odvodů by podle odhadů mohl činit asi čtyři miliardy korun ročně. Podle vedení resortu odpuštění důchodových odvodů a vyšší výdělek bude ale motivovat víc lidí k tomu, aby pracovali i v důchodu, pokud budou chtít a moci. Stát by tak získal peníze z daní.