Klíčové body
- Macron vyzval politiky k odpovědnosti a odmítnutí hlasování o nedůvěře, které by uvrhlo Francii do chaosu
- Le Penová a Národní shromáždění podpoří návrh na vyslovení nedůvěry vládě
- Pád vlády by mohl destabilizovat francouzskou ekonomiku a zvýšit dluhové náklady.
Vůdkyně krajní pravice Marine Le Penová a její strana Národní shromáždění přislíbily, že ve středu podpoří návrh na vyslovení nedůvěry vládě, který předložila levicová koalice a který projde, pokud jej podpoří obě skupiny.
Národní sjednocení se v červnových předčasných volbách stalo největší samostatnou stranou v dolní komoře parlamentu, čímž se Le Penová stala nejvlivnějším představitelem moci v Paříži. Macron však vyjádřil přesvědčení, že politici ustoupí z okraje.
„Jediná otázka, kterou si dnes politici musí položit, je, jak mohou být užiteční zemi a francouzskému lidu,“ řekl Macron novinářům v úterý během cesty do Saúdské Arábie. „Ne jak mohou být užiteční svým vlastním ambicím nebo svým vlastním zájmům.“
Prezident v Rijádu řekl, že pro Le Penovou a její stranu by podpora návrhu na vyslovení nedůvěry „byla hlasováním o nesnesitelném cynismu“ a dodal: „Nemohu uvěřit, že by pro tento návrh hlasovali.“
Zákonodárci v Paříži začnou o návrzích jednat ve středu v 16 hodin a krátce poté začne hlasování.
O možnosti, že návrh na vyslovení nedůvěry neprojde, hovořil i premiér Michel Barnier.
„Myslím, že je možné, že dojde k reflexi odpovědnosti,“ řekl Barnier v úterý ve francouzské televizi. „Myslím, že vyšší zájem země, společné dobro, národní zájem něco znamenají.“
Politické potíže začaly poté, co Macron vyhlásil předčasné volby poté, co byl v evropských volbách potlačen. To zanechalo dolní komoru parlamentu rozdělenou na tři ostře protichůdné bloky: oslabený střed podporující prezidenta, levicovou alianci a posílenou krajní pravici vedenou Le Penovou. Protože koalice nebyla možná, Macron v září jmenoval Barniera premiérem, jehož hlavním úkolem bylo dát do pořádku chaotické francouzské finance.
Barnier v pondělí využil ústavní mechanismus k prosazení nepopulárního návrhu rozpočtu, což vedlo Národní shromáždění a levicovou koalici k vyvolání hlasování o nedůvěře. Le Penová s návrhem postoupila i poté, co se Barnier podřídil téměř všem požadavkům Národního shromáždění na změnu rozpočtové legislativy.
Pokud by vláda ve středu padla, podtrhlo by to moc, kterou Le Penová získala od červnových překvapivých voleb, které Macron vyhlásil. Znamenalo by to také nejkratší funkční období premiéra od vzniku francouzské Páté republiky v roce 1958.
Politický chaos přiměl investory do dluhopisů, aby potrestali francouzský státní dluh v porovnání s ostatními zeměmi, což v jednu chvíli minulý týden vedlo k tomu, že se výpůjční náklady vyrovnaly řeckým a Barnier varoval před „bouří“ na finančních trzích, pokud bude odvolán z funkce.
Investoři se již několik měsíců obávají politických potíží Francie, stejně jako se vláda snaží prosadit opatření, která sníží její těžkopádný deficit. Návrh rozpočtu, který původně předložila Barnierova vláda, obsahoval zvýšení daní a výdajové škrty ve výši 60 miliard eur
Pád vlády tak blízko konce roku by Francii přivedl na neznámé území. Odstupující administrativa, která by jednala v roli dočasné vlády, by mohla využít nouzových zákonů k výběru daní a zajištění minimální úrovně výdajů, ale ekonomické a finanční dopady lze jen těžko předvídat.
Současný ministr financí Antoine Armand již dříve v úterý varoval, že provizorní legislativa zvýší daně milionům domácností a zablokuje plánované zvýšení výdajů na některé priority, včetně bezpečnosti a zemědělství.
Macron však vyjádřil přesvědčení, že politici, kteří budou ve středu hlasovat, ustoupí z okraje.
„Jediná otázka, kterou si dnes politici musí položit, je, jak mohou být užiteční zemi a francouzskému lidu,“ řekl Macron v Rijádu. „Ne jak mohou být užiteční svým vlastním ambicím nebo svým vlastním zájmům.“
Pokud bude vláda přehlasována, ministři zůstanou ve funkci s přechodným statusem, aby řídili běžné záležitosti, případně včetně mimořádné legislativy, která by zabránila uzavření vlády. Pak by bylo na Macronovi, aby jmenoval nového premiéra, ačkoli pro jeho rozhodnutí není ústavně stanovena žádná lhůta.
Prezident mezitím prohlásil, že neodstoupí, dokud neskončí jeho celé funkční období. Ačkoli levice vyzvala Macrona k odstoupení, nemůže být ke své funkci donucen. Příští prezidentské volby se mají konat v roce 2027 a Le Penová podle průzkumů zůstává favoritkou.
„Byl jsem dvakrát zvolen francouzským lidem a jsem na to nesmírně hrdý,“ řekl Macron. „Budu tuto důvěru ctít s veškerou energií až do poslední vteřiny, abych byl zemi užitečný.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
