Průmysl po dvou měsících růstu klesl o 2,1 procenta, podle analytiků tak dřívější předpoklady jeho oživení v pozdější části roku berou zasvé. Stavební produkce se snížila o 3,6 procenta, což potvrzuje celoroční trend. Přebytek českého zahraničního obchodu pak v říjnu meziročně klesl o 3,2 miliardy na 11 miliard korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad .„Rok 2024 nedokázal naplnit loňská očekávání pro oživení,“ uvedl ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek. Mezi hlavní faktory stále řadí poměrně slabou domácí a zahraniční poptávku. Pro průmysl jako celek jsou brzdou hlavně strukturální problémy zejména v podobě vysokých cen energie v mezinárodním porovnání, dodal.K oslabení stavebnictví přispěl pokles v inženýrském i pozemním stavitelství. Produkce v pozemním stavitelství se snížila o 3,1 procenta a v inženýrském o 4,3 %. Stavebnictví letos klesá po většinu roku, výroba podle ČSÚ oproti loňsku stoupla pouze v únoru a červenci.Ekonom BH Securities a ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček podotkl, že růst cen nemovitostí by měl motivovat k větší výstavbě. „V České republice však momentálně vidíme pravý opak. Nemovitosti zdražují, ale staví se méně. Je evidentní, že trh momentálně nefunguje správně, což je způsobeno přílišným množstvím regulací, dlouhými povolovacími procesy a nepovedenou digitalizací,“ sdělil.Analytici míní, že situace se zřejmě nezlepší a stavebnictví za rok 2024 tak může klesnout zhruba o čtyři procenta. „K lepšímu by se situace měla otočit až v příštím roce, jak naznačuje zvyšující se důvěra ve stavebnictví. Roli by měly sehrát nižší úrokové sazby, a tedy levnější financování, i vyšší investiční aktivita podpořená penězi z fondů EU,“ uvedl ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.Říjnový výsledek zahraničního obchodu také zůstal za očekáváním trhu. Výsledek kladně ovlivnil především obchod s auty, naopak negativní vliv měl obchod se stroji. Dynamika vývozu i dovozu byla podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka slabá. „V případě vývozu se projevuje zejména slabá poptávka z Německa a dalších zemí eurozóny. Zde bohužel nejsou příliš příznivé vyhlídky ani na další měsíce,“ řekl. Naopak dovoz podle něj ovlivňuje slabá poptávka ze strany českých firem.<!– DIP popup–>Nezaměstnanost v Česku letos v listopadu vzrostla o 0,1 procentního bodu na 3,9 procenta. Vrátila se tak na úroveň, kde byla v září. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Lidí bez práce bylo v listopadu 290.425, o 1422 více než v předchozím měsíci. Volných míst oproti předchozímu měsíci naopak ubylo, a to o 10.331 na 255.641. Loni v listopadu byla nezaměstnanost menší, činila 3,5 procenta.Počet lidí v evidenci pracovních úřadů zahrnuje i nezaměstnané, kteří nemohou okamžitě nastoupit do práce. Jsou to například lidé na rekvalifikačních kurzech, nezaměstnané ženy na mateřské dovolené, vězni nebo nezaměstnaní v pracovní neschopnosti. Takzvaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku od 15 do 64 let, kteří mohli ihned nastoupit do práce, bylo v Česku v listopadu 267.815.Nejvyšší nezaměstnanost byla v předposledním měsíci letošního roku v Ústeckém kraji se šesti procenty. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla 2,8 procenta v Praze. Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší na Karvinsku, kde dosáhla 8,3 procenta. Nejnižší podíl nezaměstnaných byl v okrese Praha-východ, kde práci hledalo 1,4 procenta lidí.Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenaly úřady práce v 53 okresech. Nejvýrazněji, o 7,9 procenta, stoupla na Jesenicku. O 6,3 procenta vyšší byla na Znojemsku a o 6,2 procenta na Českokrumlovsku. Naopak na Rychnovsku a v okrese Ústí nad Labem nezaměstnanost o dvě procenta kleslaNa jedno volné pracovní místo připadalo v Česku v listopadu 1,1 uchazeče o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s 11 uchazeči na jednu pozici. Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst bylo na Mladoboleslavsku a ve středočeských okresech Praha-východ a Praha-západ, kde připadalo shodně 0,3 uchazeče na jedno místo.