Soudce amerického okresního soudu Reed O’Connor v zamítavém rozhodnutí uvedl své problémy s výběrovým řízením nezávislého pozorovatele, který měl podle dohody o přiznání viny dohlížet na zvyšování bezpečnosti a kvality ve společnosti Boeing.

Společnost Boeing v červenci souhlasila s přiznáním viny k jednomu obvinění ze spiknutí s cílem podvést Spojené státy. Podle dohody o přiznání viny zaplatí až 487 milionů dolarů na pokutách – což je jen zlomek z 24,8 miliardy dolarů, které chtějí rodiny obětí obou havárií, aby společnost zaplatila.

O’Connorovi vadilo, že výběr monitora bude schvalovat ministerstvo spravedlnosti, nikoliv soud, a také to, jak Boeing postupoval v rámci dřívějšího urovnání s ministerstvem spravedlnosti v lednu 2021 kvůli stejným obviněním. Tato dohoda odložila trestní stíhání do doby, než se znovu objevily problémy s bezpečností, když se v lednu z letadla 737 Max společnosti Alaska Airlines utrhla zátka dveří.

„Lze říci, že snaha vlády zajistit dodržování předpisů selhala,“ napsal O’Connor ve svém stanovisku. „V tomto okamžiku veřejný zájem vyžaduje, aby soud zasáhl. Marginalizace soudu při výběru a kontrole nezávislého monitora, jak to činí dohoda o přiznání viny, podkopává důvěru veřejnosti v podmínečné propuštění společnosti Boeing.“

Jedním z O’Connorových problémů s dohodou o přiznání viny bylo, že ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že Boeing a ministerstvo spravedlnosti budou muset při najímání nezávislého monitora zohlednit rasu. Vadilo mu však také, že soud neměl ve výběrovém řízení žádnou roli.

Rodiny tvrdily, že výše pokuty představuje pro Boeing výhodnou dohodu, která ho zbavuje odpovědnosti za dvě smrtelné havárie, jež byly způsobeny konstrukční vadou letadel. Tvrdí, že předchozí zisky společnosti Boeing z každého prodaného letadla by umožnily mnohem vyšší pokutu, než jakou může podle ministerstva spravedlnosti odůvodnit dohoda o přiznání viny.

„Odmítnutí dohody o přiznání viny je důležitým vítězstvím rodin v tomto případu a obecněji zájmů obětí trestných činů v procesu trestního soudnictví,“ uvedl v prohlášení Paul Cassell, právní zástupce rodinných příslušníků obětí havárií. „Federální prokurátoři a vysoce postavení obhájci již nemohou vytvářet zákulisní dohody a očekávat, že je soudci schválí. Oběti mohou vznést námitky – a pokud mají pádné důvody pro vyškrtnutí dohody, soudci na ně zareagují.“

„Tento příkaz by měl vést k významnému přehodnocení dohody o přiznání viny, která by měla zohlednit 346 úmrtí, jež Boeing trestným činem způsobil, a zavést řádný dohled nad Boeingem, aby se v budoucnu již nikdy nedopustil podobného trestného činu,“ dodal.

Není však jasné, zda rodiny obětí havárie budou s jakoukoli budoucí dohodou o přiznání viny spokojenější, uvedl Todd Haugh, profesor obchodního práva a etiky na Kelley School of Business na Indiana University. Jakoukoli novou dohodu o přiznání viny bude vyjednávat ministerstvo spravedlnosti za nastupující Trumpovy vlády a Boeing, nikoli za Bidenovy vlády. A bylo to právě ministerstvo spravedlnosti za Trumpovy administrativy, které původně několik týdnů před odchodem z funkce uzavřelo s Boeingem dohodu, která odložila trestní stíhání, umožnila Boeingu zaplatit menší pokutu a díky níž se společnost nakonec mohla vyhnout přiznání viny nebo odsouzení ve svém rejstříku.

Pro rodiny by to mohla být situace „dávejte si pozor, co si přejete“, řekl Haugh.

Společnost Boeing na žádost o komentář okamžitě nereagovala.

Podle červencové dohody o přiznání viny Boeing rovněž souhlasil, že v příštích třech letech vynaloží 455 milionů dolarů na své programy pro dodržování předpisů a bezpečnost, což podle vlády představuje 75% nárůst oproti tomu, co společnost na tyto programy ročně vynakládala.

Největší změnou v rámci dohody o přiznání viny však bylo, že Boeing souhlasil s tím, že bude po dobu tří let pracovat pod dohledem vládou jmenovaného kontrolora, který zajistí, že se zlepší kvalita a bezpečnost jeho letadel.

Toto přiznání představovalo pro společnost další černé oko po řadě problémů, od trapných až po tragické, které společnost v posledních šesti letech měla. A byla to těžká rána pro pověst Boeingu, společnosti, která kdysi proslula kvalitou a bezpečností svých komerčních letadel.

Podle obvinění společnost podvedla Federální letecký úřad během procesu certifikace letounu 737 Max pro přepravu prvních cestujících.

Letadlo bylo uvedeno do provozu v roce 2017, ale dvě smrtelné nehody – v říjnu 2018 a v březnu 2019 – vedly k dvacetiměsíčnímu uzemnění letadel a vyšetřování odhalilo konstrukční chybu v systému autopilota. Společnost Boeing přiznala odpovědnost za smrtelné nehody a také to, že její zaměstnanci během certifikace zatajili před FAA informace o konstrukční vadě.

„Boeing hluboce lituje nehod a nevýslovných ztrát, které utrpěli zástupci obětí havárií,“ uvedli právní zástupci společnosti v srpnovém podání v této věci. „Společnost Boeing ze své strany přijala odpovědnost za havárie letounů Max, a to veřejně i v občanskoprávním sporu, protože konstrukce (prvku na letounu Max) k těmto nehodám přispěla.“

Společnost Boeing však v podání tvrdila, že zavádějící informace, které přiznala, že poskytla FAA během certifikačního procesu, samy o sobě havárie nezpůsobily.

A ve svém vlastním podání ze srpna ministerstvo spravedlnosti s tímto argumentem společnosti Boeing v podstatě souhlasilo.

„Přesto nakonec… (úředníci ministerstva spravedlnosti) nenašli to jediné, co je základem nejvášnivějších námitek rodin proti navrhovanému usnesení: důkaz, který by mohl nade vší pochybnost prokázat, že podvod společnosti Boeing způsobil smrt jejich blízkých,“ uvádí se v podání ministerstva spravedlnosti na podporu dohody o přiznání viny.