Podle průzkumu agentury Bloomberg by mělo snížení základní sazby o čtvrt procentního bodu na 4,5 % schválit osm z devíti členů Výboru pro měnovou politiku (MPC). Rozhodnutí bude oznámeno ve 12 hodin londýnského času, po čemž bude následovat tisková konference vedená guvernérem Andrewem Baileym.

BoE zároveň zveřejní novou čtvrtletní zprávu o měnové politice, která bude obsahovat aktualizované prognózy ekonomického růstu a inflace. Ekonomové z Bloomberg Economics předpokládají, že banka sníží svůj odhad potenciálního růstu ekonomiky na 1–1,5 %. To by odpovídalo očekávanému zpomalení růstu v letech 2025–2027, a to jak kvůli slabé výkonnosti ekonomiky, tak kvůli přísnějším podmínkám na trhu úrokových sazeb.

Naopak krátkodobá inflace by mohla překonat původní očekávání kvůli rostoucím cenám potravin a energií. Tento vývoj signalizuje stav stagflace, tedy období, kdy dochází ke kombinaci slabého růstu a vysoké inflace. Tento problém představuje velkou výzvu pro kancléřku státní pokladny Rachel Reevesovou, která se snaží prosadit prorůstová opatření.

Očekává se, že pouze jedna členka výboru, Catherine Mannová, bude hlasovat proti snížení sazeb. Naopak nejvíce holubičí postoj může zaujmout Swati Dhingraová, která by mohla navrhnout ještě agresivnější snížení o půl procentního bodu. Na posledním zasedání v prosinci se již tři členové výboru vyslovili pro snížení sazeb, přičemž zápis z jednání signalizoval rostoucí obavy z ekonomického vývoje.

Trh práce a fiskální politika

Ekonomická situace v Británii je nadále složitá, přičemž zaměstnavatelé propustili od nástupu labouristické vlády kolem 150 000 zaměstnanců. Tento vývoj je reakcí na zvýšení daní, které bylo součástí rozpočtu z října minulého roku. Míra nezaměstnanosti se podle očekávání zvýší na 4,6 %, což by mohlo podpořit argumenty pro uvolnění měnové politiky.

Podle ekonomky Bank of America Sonali Punhaniové je však únor příliš brzkým termínem pro výrazné holubičí posuny. Zvýšená inflace v nadcházejících měsících zůstává rizikem, které by mohlo vyžadovat spíše opatrnější přístup.

Inflace a vývoj úrokových sazeb

Inflační očekávání britské veřejnosti se v poslední době zvyšují. Pokud by prognózy BoE naznačily, že inflace klesne hluboko pod cílovou 2% úroveň, mohlo by to signalizovat potřebu dalších snížení sazeb v roce 2025. To by vedlo k uvolněnější měnové politice a vyššímu hospodářskému růstu, než s jakým se v současnosti počítá.

Někteří ekonomové, například Sanjay Raja z Deutsche Bank, se však domnívají, že zpomalení trhu práce může vést k jemnějšímu tónu BoE. Výbor by mohl jasněji naznačit směr budoucího snižování sazeb, aby uklidnil tržní očekávání.

BoE dosud nezveřejnila svůj odhad neutrální úrokové sazby, tedy úrovně, při které měnová politika ani nepodporuje, ani nebrzdí ekonomiku. Podle nejnovějšího člena MPC Alana Taylora se tato sazba pohybuje kolem 2,75 %. Většina ekonomů však odhaduje, že by se mohla pohybovat mezi 3 % a 3,5 %.

Bank of England také provede úplné hodnocení vlivu posledního rozpočtu. Očekává se, že zvýšení příspěvků zaměstnavatelů na národní pojištění se promítne do vyšších cen, což by mohlo zvyšovat inflační tlaky. Kromě toho bude banka posuzovat další prorůstová opatření, například plánovanou výstavbu třetí přistávací dráhy na letišti Heathrow.

Vývoj měnové politiky ve Spojených státech a obchodní politika USA pod vedením Donalda Trumpa ovlivňují i britskou ekonomiku. Americká cla na zboží z Mexika, Kanady a Číny zůstávají hrozbou, která by mohla mít dopady na globální obchodní řetězce. Guvernér Andrew Bailey se v minulosti vyslovil pro volný obchod jako prostředek ke zvyšování produktivity prostřednictvím konkurence a inovací.

Opatrný přístup BoE

Vzhledem k těmto faktorům je pravděpodobné, že Bank of England zachová opatrný přístup ke snižování úrokových sazeb. Očekává se, že její pokyny budou naznačovat postupné kroky ve formě čtyř čtvrtprocentních snížení během roku 2025. Tento přístup má odrážet nejistoty na trzích a zabránit přílišným výkyvům v tržních očekáváních.

Závěrem lze říci, že nadcházející rozhodnutí BoE bude mít zásadní dopad na britskou ekonomiku. Investoři i politici budou bedlivě sledovat, jak banka zareaguje na současnou kombinaci slabého růstu, vysoké inflace a globálních nejistot.