Prezident Donald Trump tento týden oznámil, že „k zavedení cel na evropské zboží určitě dojde“, což vyvolalo obavy v evropských kruzích. Unie se proto snaží o vytvoření strategie, která by zabránila eskalaci a zároveň zajistila ochranu evropských ekonomických zájmů. V úterý se kvůli této situaci sešli ve Varšavě ministři obchodu členských států EU, aby projednali možné scénáře a přípravu odvetných opatření.

Trump nedávno přikročil k odkladu zavedení cel na dovoz z Kanady a Mexika, což bylo v EU přijato jako pozitivní signál, že cla nemusí být konečným cílem americké administrativy. Tento obrat posílil důvěru evropských vyjednavačů, kteří věří, že podobná dohoda by mohla být dosažena i mezi EU a USA.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová potvrdila, že Brusel je připraven na dialog, avšak také zdůraznila, že Unie je ochotna přistoupit k tvrdým opatřením, pokud by se situace vyhrotila.

Strategické oblasti spolupráce mezi EU a USA

Jedním z klíčových problémů, kterému EU čelí, je omezená komunikace s novou americkou administrativou. Řada významných obchodních pozic ve Washingtonu totiž dosud čeká na schválení Senátem. Tato skutečnost komplikuje navazování kontaktů a přípravu jednání. Evropská komise však neztrácí čas a již připravila konkrétní nabídku spolupráce, která by mohla zlepšit vztahy mezi oběma stranami.

Mezi navrhovanými opatřeními je zvýšení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA, dále rozšíření importu amerických hnojiv a vojenského vybavení. Kromě toho EU navrhuje užší koordinaci s Washingtonem v otázkách kontroly vývozu klíčových technologií, investiční politiky a řešení problémů souvisejících s čínskou nadprodukcí oceli. Čína totiž zůstává globálním hráčem, jehož nadměrné kapacity negativně ovlivňují ceny a konkurenceschopnost evropského průmyslu.

Vedoucí představitelé EU věří, že propojení zájmů v těchto strategických oblastech by mohlo zlepšit vyjednávací pozici Unie a zároveň zmírnit Trumpovu kritiku zaměřenou na evropské obchodní praktiky. Ursula von der Leyenová nicméně varovala, že EU musí být připravena na obranná opatření v případě, že USA přistoupí k nespravedlivým tarifům.

Historie celních sporů

Celní spory mezi Evropskou unií a Spojenými státy nejsou novým jevem. K nejvýraznějšímu konfliktu došlo v roce 2018, kdy americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zavedla cla na dovoz evropské oceli a hliníku. USA tehdy zdůvodnily tento krok ochranou národní bezpečnosti, což EU odmítla jako neopodstatněné a nelegitimní. Výsledkem bylo, že Unie přijala odvetná opatření zaměřená na politicky citlivé americké produkty, mezi které patřily například motocykly Harley-Davidson a džíny Levi Strauss.

Evropská protiopatření se dotkla exportu v hodnotě přibližně 3 miliard dolarů. Spor se částečně uklidnil v roce 2021, kdy se obě strany dohodly na dočasném příměří. USA tehdy nahradily sankční cla systémem celních kvót a EU pozastavila svá odvetná opatření. Tento stav však může být jen dočasný, protože kvóty mají vypršet koncem letošního roku. Na konci března by také měla znovu vstoupit v platnost dříve pozastavená evropská cla na americké výrobky.

Brusel se snaží této situaci předejít a nadále usiluje o vyjednání kompromisu. Na úterním zasedání ve Varšavě ministr obchodu EU Maroš Šefčovič zdůraznil, že dialog je klíčem k řešení problému. „Prostřednictvím konstruktivního zapojení a diskuse můžeme tento problém vyřešit,“ prohlásil Šefčovič. Dodal však, že EU je připravena reagovat přiměřeně tvrdě, pokud by USA přistoupily k nespravedlivým opatřením.

Současné výzvy a očekávání do budoucna

Evropská unie se nyní nachází v situaci, kdy musí vyvažovat své zájmy a zároveň se snažit udržet stabilní vztahy s USA. Jakékoli zhoršení obchodních vztahů by mohlo mít negativní dopad na ekonomiky obou stran. Spory o cla na ocel a hliník jsou jen jedním z příkladů, jak mohou geopolitické faktory ovlivnit globální trhy a obchodní prostředí.

Evropské podniky, které exportují do USA, se obávají zvýšené nejistoty, která by mohla poškodit jejich konkurenceschopnost. V této souvislosti je klíčové, aby EU pokračovala v diplomatických jednáních a hledala řešení, která budou přínosná pro obě strany. Pozitivní výsledky jednání by mohly zároveň posílit důvěru investorů a přispět k větší stabilitě na trzích.

S tím, jak se blíží klíčová rozhodnutí o obnově celních opatření, zůstává hlavní otázkou, zda se EU a USA dokážou dohodnout na dlouhodobém urovnání. Odpověď na tuto otázku bude zásadní pro budoucí vývoj transatlantických obchodních vztahů.