Prezident Donald Trump v nedělním prohlášení oznámil záměr zavést 25% cla na veškerý dovoz oceli a hliníku do Spojených států amerických. Tato opatření se dotknou všech zemí, což zahrnuje i některé z nejvýznamnějších obchodních partnerů USA, jako jsou Mexiko a Kanada. Trump se tímto krokem snaží ochránit domácí průmysl, který mu v loňském roce pomohl vyhrát v bojových státech, a zároveň vyvíjí tlak na své obchodní partnery, aby respektovali americké ekonomické zájmy. V projevu na palubě Air Force One, kde se Trump setkal s novináři, zdůraznil, že cla budou aplikována na veškerý dovoz oceli a hliníku, bez ohledu na původní zemi. Prezident rovněž prohlásil, že v prózích dnech oznámí reciproční cla vůči zemím, které uvalují clo na americký dovoz. Tato nová opatření by měla vstoupit v platnost „téměř okamžitě“, i když Trump neupřesnil konkrétní datum, kdy se tak stane. Tento krok je součástí širší Trumpovy obchodní politiky, která zahrnuje protekcionistické kroky proti zemím, které jsou považovány za nefér konkurenty amerických firem. I když v minulosti několikrát hrozil uvalením cel, některé kroky odložil nebo pozastavil, jako tomu bylo v případě Mexika a Kanady. I přesto, že se některé z těchto opatření neuskutečnily, Trump nadále využívá cla jako nástroj vyjednávání na globální obchodní scéně. Důvody pro zavedení cel Trumpův krok o zavedení 25% cla na ocel a 10% na hliník není překvapením. Tato opatření byla jedním z prvních protekcionistických kroků během jeho prvního funkčního období, kdy v roce 2018 zavedl podobná cla na dovoz těchto kovů. Ocel a hliník jsou strategické suroviny pro americkou ekonomiku – klíčové pro automobilový průmysl, letecký průmysl, energetiku a výrobu větrných elektráren. Přitom se dovoz oceli podílí na celkové spotřebě v USA v menší míře než dovoz hliníku, ale stále je životně důležitý pro určité specializované průmysly, včetně letecké výroby a těžby ropy. Za poslední roky se Spojené státy staly vysoce závislé na dovozu hliníku, přičemž Kanada, Mexiko a Spojené arabské emiráty jsou významnými dodavateli. V roce 2023 činil čistý dovoz hliníku více než 80 % americké spotřeby. Dovoz oceli tvořil menší část, ale zůstává nezbytný pro specializované sektory. Některé ropné společnosti byly v minulosti vyňaty z celních opatření a užívají si výjimky, které jim umožňují snadnější přístup k těmto kovům. Tržní reakce Po Trumpově oznámení o zavedení cel na oceli a hliníku se na trzích očekávala větší volatilita. Přesto byly pohyby na finančních trzích relativně mírné. Futures na hliník vzrostly, a referenční ceny železné rudy – klíčové složky při výrobě oceli – zaznamenaly nárůst o 1 %. Naopak, akcie ArcelorMittal SA, jednoho z největších výrobců oceli, klesly o 1,7 %. Analytici na trhu komodit předpokládají, že trhy s železnými komoditami mohou reagovat na nová cla negativně a potrvá to několik dní, než se cenová volatilita ustálí. Tento krok nevyvolal pouze reakci na americkém trhu. V Evropě i Asii se začínají objevovat reakce na plány Trumpovy administrativy. Evropská unie, která již v minulosti reagovala na americká cla na ocel a hliník, vyjádřila znepokojení nad tím, že by nové celní bariéry mohly ohrozit obchod mezi USA a EU. V roce 2018, kdy USA poprvé zavedly cla na ocel, EU reagovala odvetnými opatřeními, která zahrnovala i motocykly Harley-Davidson a džínové výrobky Levi Strauss. V Japonsku, kde je významný výrobce oceli Nippon Steel, se objevily obavy z dalších obchodních omezení. Japonská společnost se od roku 2021 pokouší koupit US Steel za 14,1 miliardy dolarů, ale tuto transakci zablokoval bývalý prezident Joe Biden. Trump se k tomu postavil kriticky a prohlásil, že Nippon Steel by neměla mít většinový podíl v americké firmě. „Nechci, aby US Steel vlastnila cizí země,“ řekl Trump, když se k otázce vyjádřil v roce 2025. Potenciální dopady na americký průmysl Zavedení cel na ocel a hliník by mohlo mít hluboké ekonomické důsledky. Ekonomové varují, že cla mohou zvýšit náklady amerických výrobců, kteří se spoléhají na import těchto kovů, a tím zvýšit ceny pro spotřebitele. To může také zpomalit ekonomický růst, když zvýšené náklady přenesou na konečné ceny výrobků a služby. Tento krok může mít rovněž vliv na exportní trhy, kdy američtí výrobci budou muset hledat nové dodavatele a trhy kvůli zavedení celních bariér. Zavedení 25% cla na dovoz oceli a hliníku je součástí širší obchodní politiky prezidenta Donalda Trumpa, která se zaměřuje na ochranu domácího průmyslu a snížení obchodních deficitů. Tento krok může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro americké výrobce, ale i pro globální obchod. Vzhledem k tomu, že se jedná o první z řady protekcionistických opatření, bude důležité sledovat, jak se na tuto politiku postaví obchodní partneři USA a jaký dopad bude mít na globální trhy s komoditami.