Tato opatření se dotknou všech zemí, což zahrnuje i některé z nejvýznamnějších obchodních partnerů USA, jako jsou Mexiko a Kanada. Trump se tímto krokem snaží ochránit domácí průmysl, který mu v loňském roce pomohl vyhrát v bojových státech, a zároveň vyvíjí tlak na své obchodní partnery, aby respektovali americké ekonomické zájmy.V projevu na palubě Air Force One, kde se Trump setkal s novináři, zdůraznil, že cla budou aplikována na veškerý dovoz oceli a hliníku, bez ohledu na původní zemi. Prezident rovněž prohlásil, že v prózích dnech oznámí reciproční cla vůči zemím, které uvalují clo na americký dovoz. Tato nová opatření by měla vstoupit v platnost „téměř okamžitě“, i když Trump neupřesnil konkrétní datum, kdy se tak stane.Tento krok je součástí širší Trumpovy obchodní politiky, která zahrnuje protekcionistické kroky proti zemím, které jsou považovány za nefér konkurenty amerických firem. I když v minulosti několikrát hrozil uvalením cel, některé kroky odložil nebo pozastavil, jako tomu bylo v případě Mexika a Kanady. I přesto, že se některé z těchto opatření neuskutečnily, Trump nadále využívá cla jako nástroj vyjednávání na globální obchodní scéně.Důvody pro zavedení celTrumpův krok o zavedení 25% cla na ocel a 10% na hliník není překvapením. Tato opatření byla jedním z prvních protekcionistických kroků během jeho prvního funkčního období, kdy v roce 2018 zavedl podobná cla na dovoz těchto kovů. Ocel a hliník jsou strategické suroviny pro americkou ekonomiku – klíčové pro automobilový průmysl, letecký průmysl, energetiku a výrobu větrných elektráren. Přitom se dovoz oceli podílí na celkové spotřebě v USA v menší míře než dovoz hliníku, ale stále je životně důležitý pro určité specializované průmysly, včetně letecké výroby a těžby ropy.Za poslední roky se Spojené státy staly vysoce závislé na dovozu hliníku, přičemž Kanada, Mexiko a Spojené arabské emiráty jsou významnými dodavateli. V roce 2023 činil čistý dovoz hliníku více než 80 % americké spotřeby. Dovoz oceli tvořil menší část, ale zůstává nezbytný pro specializované sektory. Některé ropné společnosti byly v minulosti vyňaty z celních opatření a užívají si výjimky, které jim umožňují snadnější přístup k těmto kovům.Chcete využít této příležitosti?Tržní reakcePo Trumpově oznámení o zavedení cel na oceli a hliníku se na trzích očekávala větší volatilita. Přesto byly pohyby na finančních trzích relativně mírné. Futures na hliník vzrostly, a referenční ceny železné rudy – klíčové složky při výrobě oceli – zaznamenaly nárůst o 1 %. Naopak, akcie ArcelorMittal SA, jednoho z největších výrobců oceli, klesly o 1,7 %. Analytici na trhu komodit předpokládají, že trhy s železnými komoditami mohou reagovat na nová cla negativně a potrvá to několik dní, než se cenová volatilita ustálí.Tento krok nevyvolal pouze reakci na americkém trhu. V Evropě i Asii se začínají objevovat reakce na plány Trumpovy administrativy. Evropská unie, která již v minulosti reagovala na americká cla na ocel a hliník, vyjádřila znepokojení nad tím, že by nové celní bariéry mohly ohrozit obchod mezi USA a EU. V roce 2018, kdy USA poprvé zavedly cla na ocel, EU reagovala odvetnými opatřeními, která zahrnovala i motocykly Harley-Davidson a džínové výrobky Levi Strauss.V Japonsku, kde je významný výrobce oceli Nippon Steel, se objevily obavy z dalších obchodních omezení. Japonská společnost se od roku 2021 pokouší koupit US Steel za 14,1 miliardy dolarů, ale tuto transakci zablokoval bývalý prezident Joe Biden. Trump se k tomu postavil kriticky a prohlásil, že Nippon Steel by neměla mít většinový podíl v americké firmě. „Nechci, aby US Steel vlastnila cizí země,“ řekl Trump, když se k otázce vyjádřil v roce 2025.Potenciální dopady na americký průmyslZavedení cel na ocel a hliník by mohlo mít hluboké ekonomické důsledky. Ekonomové varují, že cla mohou zvýšit náklady amerických výrobců, kteří se spoléhají na import těchto kovů, a tím zvýšit ceny pro spotřebitele. To může také zpomalit ekonomický růst, když zvýšené náklady přenesou na konečné ceny výrobků a služby. Tento krok může mít rovněž vliv na exportní trhy, kdy američtí výrobci budou muset hledat nové dodavatele a trhy kvůli zavedení celních bariér.Zavedení 25% cla na dovoz oceli a hliníku je součástí širší obchodní politiky prezidenta Donalda Trumpa, která se zaměřuje na ochranu domácího průmyslu a snížení obchodních deficitů. Tento krok může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro americké výrobce, ale i pro globální obchod. Vzhledem k tomu, že se jedná o první z řady protekcionistických opatření, bude důležité sledovat, jak se na tuto politiku postaví obchodní partneři USA a jaký dopad bude mít na globální trhy s komoditami.