Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v prvních týdnech svého druhého funkčního období zahájila proti Číně dosud nejrozsáhlejší opatření, která by mohla výrazně zkomplikovat vzájemné vztahy dvou největších ekonomik světa. Tato opatření se týkají především oblasti investic, obchodu a technologií a odrážejí Trumpův dlouhodobý postoj, že Čína představuje ekonomického rivala číslo jedna. Prezident Trump v minulých dnech vydal nové memorandum, které přikazuje klíčovému vládnímu orgánu – Výboru pro zahraniční investice v USA (CFIUS) – aby výrazně omezil možnosti čínských investic do strategických amerických odvětví. Týká se to především technologií, energetiky, zemědělství, surovinových zdrojů a infrastruktury, včetně přístavů a lodních terminálů. Dokument označuje Peking za „zahraničního protivníka“ a zdůrazňuje potřebu ochrany klíčových technologií a strategických aktiv USA. Kromě toho Trumpova administrativa naléhá na Mexiko, aby uvalilo cla na čínský dovoz, který v posledních letech proudí přes mexickou hranici do USA. Tento dovoz začal narůstat poté, co některé čínské firmy přesunuly výrobu do Mexika právě proto, aby se vyhnuly americkým clům zavedeným během Trumpova prvního funkčního období. Zdroj: Getty images Cla a poplatky zaměřené na čínské lodě USA navíc zvažují zavedení zvláštních poplatků za používání obchodních lodí vyrobených v Číně. Tento krok je reakcí na rostoucí dominanci Číny ve stavbě lodí. Čína dnes vyrábí přibližně polovinu všech nových obchodních lodí a její lodní flotila byla v lednu 2025 oceněna na 255,2 miliardy dolarů, což je nejvíce na světě. Pro srovnání, americká lodní flotila je oceněna na 116,4 miliardy dolarů a je až čtvrtá největší na světě. Tato obchodní opatření se již začala promítat do finančních trhů. Například akcie společnosti Cosco Shipping Holdings Co. v Hongkongu po oznámení ztratily 4,6 %, zatímco Orient Overseas International Ltd. poklesla o 3 %. Čínský index CSI 300 oslabil o 0,2 % a kurz jüanu obchodovaného na pevnině mírně posílil o 0,1 % na 7,2480 vůči dolaru. Nová opatření přicházejí v kritické době, kdy Trump usiluje o uzavření dohody o snížení obchodního přebytku Číny s USA, který aktuálně činí přibližně 295 miliard dolarů ročně. Peking varuje USA před dalším ekonomickým zbrojením Čína na nová americká opatření reagovala výzvou k zastavení „ekonomického a obchodního zbrojení“. Čínské ministerstvo obchodu uvedlo, že americká snaha zpřísnit kontrolu zahraničních investic ohrožuje důvěru čínských firem investujících v USA. Riziko omezení investic a nejistota kolem možné revize daňových dohod by mohly čínské firmy výrazně odradit. Trumpova administrativa zvažuje i rozsáhlá omezení dalších ekonomických vazeb s Čínou, včetně revize daňové dohody z roku 1984, která dosud chránila firmy a jednotlivce před dvojím zdaněním. Podle Martina Chorzempay z Petersonova institutu ve Washingtonu tato opatření výrazně snižují pravděpodobnost, že USA přijmou jakékoli větší čínské investice. Dalším bodem napětí je pokračující dohled nad účetními praktikami čínských firem obchodovaných v USA, jako jsou Alibaba Group Holding Ltd. a JD.com Inc. Ačkoli byl v roce 2022 vyřešen spor o přístup amerických úřadů k jejich auditům, nové memorandum prezidenta Trumpa zdůrazňuje, že dodržování amerických pravidel bude nyní kontrolováno přísněji než kdy dříve. Trumpova administrativa dále požaduje zavedení přísnějších omezení investic amerických penzijních a nadačních fondů do odvětví špičkových technologií v Číně. To by mohlo negativně ovlivnit zejména čínské technologické firmy podnikající v oblasti umělé inteligence, hardwaru, softwaru a internetu, jak upozorňuje investiční banka UBS Group AG. Zdroj: Getty images Cla na čínské zboží a fentanylová krize Trump rovněž zvýšil cla na veškeré čínské zboží dovážené do USA. Prezident toto opatření zdůvodnil mimo jiné snahou bojovat proti čínskému vývozu chemických látek využívaných k výrobě ilegálního fentanylu, který výrazně přispívá k opiátové krizi v Americe. Čína reagovala na tato cla oficiálním protestem během telefonátu mezi vicepremiérem Che Lifengem a americkým ministrem financí Scottem Bessentem. Čínská strana uvedla, že zvýšení cel vážně narušuje ekonomické vztahy a komplikuje vyjednávání. Trumpova současná ofenziva proti Číně přichází v době, kdy se americký prezident snaží vyjednat ukončení války na Ukrajině. Ačkoli by ukončení konfliktu mohlo pomoci zlepšit vztahy Číny s Evropou, zároveň by mohlo vést k tomu, že po skončení bojů by se Trumpova administrativa mohla naplno soustředit právě na ekonomický střet s Pekingem. Zůstává tedy otevřenou otázkou, zda se oběma velmocem podaří najít kompromis, nebo zda tento ekonomický konflikt eskaluje do další vážné obchodní války s globálními následky.